Krkonoše – Ochrana proti větru, dešti, pomoc v nouzi na horách. To vše poskytne šest nových útulen, které vzniknou na území Krkonošského národního parku. Vytvořili je budoucí architekti z pražského ČVUT. Příbytky se objeví pod Dvoračkami, na soutoku Mumlavy s Lubošskou bystřinou nedaleko Harrachova, u Balvanového vodopádu na Bílém Labi, na cestě na Klínovkách, na Slunečné stráni a na Rýchorském kříži u Horního Maršova.
Vánice nebo déšť už turisty nezaskočí, skrýš najdou v nových útulnách. Navrhli a vyrobili je studenti. Krkonoše/Praha – Šest zbrusu nových útulen pro turisty, kteří zabloudí nebo špatně odhadnou své síly, se od jara objeví v Krkonoších. Lidé je naleznou třeba nad Harrachovem nebo nedaleko Dvoraček.
Vytvořili je budoucí architekti z pražského ČVUT. Impulz jim k tomu dalo vedení Krkonošského národního parku (KRNAP). "Navázali jsme na předchozí spolupráci s ČVUT, kdy pro nás studenti udělali návrh lávek přes potoky a říčky," uvedl mluvčí KRNAPu Radek Drahný.
Oslovit mladé nadějné architekty se podle správy národního parku velmi osvědčilo. "Mají v sobě velký potenciál a jejich návrhy jsou velmi neotřelé," dodal Drahný.
Správa Krkonošského národního parku projekt nejen podnítila, ale také z velké části financovala. "Na každý z nich jsme stanovili limit ve výši 60 tisíc korun. To samozřejmě nestačilo, takže zbytek si museli sehnat sami autoři, například od různých sponzorů," sdělil mluvčí.
OD DVORAČEK PO RÝCHORY
Útulny vyrostou na vybraných místech. Dvě z nich nahradí ty stávající, které už pomalu dosluhují. "Útulny by měly být instalovány pod Dvoračkami, na soutoku Mumlavy s Lubošskou bystřinou nedaleko Harrachova, u Balvanového vodopádu na Bílém Labi, na cestě na Klínovkách, na Slunečné stráni a na Rýchorském kříži u Horního Maršova," předestřela vedoucí studentského projektu Kateřina Rottová z ČVUT.
Víc útulen v horách vítá také horská služba (HS). A nejen ta v Krkonoších. "Čím víc jich lidé najdou, tím menší je pravděpodobnost, že se lidé, kteří zabloudili ve tmě nebo špatném počasí, dostanou do problémů. V útulnách se dá i přenocovat," shodují se oslovení záchranáři.
HODILY BY SE I V JIZERKÁCH
Podle ústředního náčelníka HS Pavla Antla by dokonce přivítali, kdyby útulny přibývaly i v dalších horách.
"Teď třeba skončila Labská bouda, což lidé moc nevědí a vydají se k ní s úmyslem, že se tu alespoň občerství a zahřejí, což se jim bohužel nepovede," ilustroval na příkladu Antl. Právě nedávno takový případ řešila HS Krkonoše začátkem ledna, kdy ve vánici dorazil k Labské boudě zcela vyčerpaný turista, našel však zavřené dveře.
Radost neskrývají ani sami návštěvníci. "Myslím, že když je zle, může taková útulna zachránit i život," reagovala vedoucí turistického oddílu z Liberce Jana Patková. "Stačí, když vyrazíte na výlet s dětmi a na holých vrcholových pláních není za silného větru či deště kde posvačit. Od vedoucích 'turisťáků' sklidí projekt určitě obrovskou pochvalu," kvitovala s povděkem.
"Jsem ráda, že se hory lidem otvírají, a ne naopak," dodala.
Útulny by se hodily i v Jizerských horách, kde horská služba minulý týden hned dvakrát po sobě zachraňovala vyčerpané a podchlazené mladíky, kteří zabloudili ve tmě při cestě na Smrk. Podle šéfa HS Jizerské hory René Mašína je paradoxem, že právě na vrcholu Smrku už taková útulna slouží. "K ní zřejmě mladík mířil, aby tam bivakoval, ale neměl dostatek zkušeností ani vybavení a až nahoru se nedostal," popsal Mašín.
V samotných Jizerkách je podobných "příbytků", kde se dá v nouzi přenocovat, hned několik. Kromě vrcholu Smrku také třeba na Holubníku nebo na vrcholu Jizery. "Problém je, že nejsou uzavřené a v zimě jsou zafoukané sněhem.
Lidé se do nich nemohou dostat," zmínil Mašín.
To se u těch krkonošských stát nemůže. "V létě ji lze díky velkým okenicím zavřít, na zimu se pak útulna stává útočištěm, ve kterém je možné v nouzi přenocovat," vysvětlil autor objektu na Rýchorech Roman Hrabánek. Do jeho nocležny se vejde až sedm lidí.
Krytá je i útulna u Bílého Labe, která má podobu hranolu s oknem. Ta u Harrachova má zase tvar stanu.
"Ten byl pro mě inspirací, protože poskytuje nouzové přespání a rychlý komfort, když jsme právě na cestách," přiblížila autorka Markéta Laštovičková.
Originálně přistoupil k zadání Jakub Kochman, který se se svými kolegy rozhodl využít staré ocelové silo.
"Možnost reprodukovatelnosti starých materiálů nám přišla důležitá. Horská útulna se tak zároveň může stát určitým symbolem," prohlásil autor.
"Čím víc jich lidé najdou, tím menší je pravděpodobnost, že se lidé, kteří zabloudili ve špatném počasí, dostanou do problémů. V útulnách se dá i přenocovat."