Šance na přijetí jsou i letos vysoké

K přijímačkám na univerzity se opět chystají populačně slabé ročníky. Zájem bude o lékařské, umělecké a filozofické fakulty

Termíny odevzdání přihlášek na vysoké školy se blíží. Většina veřejných vysokých škol jejich příjem uzavírá koncem února nebo v průběhu března. Přesné lhůty, včetně dalších informací k přijímacímu řízení, je možné dohledat na webových stránkách jednotlivých fakult. Vybírat letos můžete z 26 veřejných vysokých škol, z více než tří desítek soukromých, dvou státních (Policejní akademie ČR v Praze a Univerzita obrany) a několika zahraničních. Zkušenost posledních let ukazuje, že dostat se na soukromé školy bývá zpravidla snazší než na ty veřejné. Na soukromých školách se vzdělává jen 10 až 12 % všech vysokoškoláků. Přihlášky se tu přijímají ještě i během září a většinou sem lze nastoupit i bez přijímacího řízení. Ale i na některých oborech veřejných škol se přijímačky za určitých podmínek promíjejí: stačí mít určitý studijní průměr, absolvovat příslušný počet let vybraný předmět nebo vykázat účast v olympiádě či soutěži (jde například o některé fakulty ČVUT v Praze, Mendelovy univerzity v Brně nebo Technické univerzity v Liberci).

Málo devatenáctiletých

V roce 2019 je prognóza přijetí pro uchazeče podobně jako loni mimořádně příznivá. Populační křivka se stále neodrazila ode dna, takže vyhlídky na přijetí jsou celkem růžové. Podle ČSÚ počet devatenáctiletých Čechů (tedy těch, kdo se o přijetí na vysokou školu uchází převážně) už od roku 2015 stagnuje kolem 90 tisíc. Prognózy demografů ukazují, že by se toto číslo mělo začít zvedat až od roku 2022. K přijímačkám se tedy opět chystá početně slabý ročník a nabídka vzdělávacích míst přitom prakticky neklesá. Některé vysoké školy samy lákají studenty prostřednictvím přípravných kurzů k přijímacím zkouškám či workshopů, které pro ně pořádají. Rovněž se pro studium snaží získat cizince. A to nejen ty ze slovanských zemí, kteří zvládnou studovat v českém jazyce, ale také ty, co za studium v angličtině platí nemalé školné. Počet zahraničních studentů u nás během posledních několika let stále roste. (Podle MŠMT jich na českých školách v roce 2008 studovalo okolo 30 tisíc a v roce 2017 už šlo o cifru přesahující 43 tisíc.) Z hlediska zastoupení mezi nimi dominují Slováci, Rusové a Ukrajinci. I přesto, že o studijní místa není nouze, se ale na některé prestižní fakulty a nejžádanější obory opět dostanou jen ti nejpřipravenější.

O které fakulty bude rvačka?

Jako už tradičně se čeká největší nápor na veřejných vysokých školách, jako je Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci nebo brněnská Masarykova univerzita, a to nejvíce na fakultách filozofických, právnických a lékařských.
Právě o medicínu bývá velký zájem, a i když se lékařské fakulty letos chystají přijmout o 15 % více studentů než loni, zvládnout přijímací zkoušky nebude jednoduché. Jejich náročnost je zárukou toho, že hustým sítem projde jen málokdo. Na lékařské fakulty UK se loni dostalo jen něco mezi 18 až 35 % uchazečů a ani jinde to nebylo lepší. V Brně brali něco přes 25 % zájemců, v Olomouci jen 18 %.
Úspěšnost uchazečů na filozofických fakultách velkých veřejných univerzit se většinou pohybuje mezi 30 a 40 %. Výjimku tvoří Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, kde bylo v minulém roce přijato 70 % uchazečů. Na pražské FF UK patří mezi nejžádanější obory psychologie, angličtina a anglistika v kombinaci s amerikanistikou. "Každoročně bývají v kurzu i historické obory a vloni se mírně zvýšil zájem také o dějiny umění," říká tiskový mluvčí FF UK Petr Kukal. Naopak mezi nejméně vyhledávané obory fakulty patří řečtina, latina, fonetika nebo filologie malých, respektive exkluzivních jazyků. Například dánština, norština, švédština, finština, nizozemština, archeologie, srovnávací jazykověda či indologie se ani neotvírají každoročně. "Není to však proto, že by o ně nebyl zájem, nýbrž proto, že se tento cyklus léty osvědčil a studium je nastaveno (i s ohledem na personální pokrytí výuky) na dvou- až tříleté cykly," dodává Petr Kukal.
Uchazeči o studium práv by se měli připravit na to, že ani právnické fakulty neotvírají dveře každému na potkání. Univerzita Karlova loni přijímala necelých 30 % zájemců, Univerzita Palackého v Olomouci něco málo přes 39 %.
Pokud se hlásíte na některou z fakult sociálních věd, šance máte podobné (loni se na Fakultu sociálních věd UK dostalo něco přes 37 % zájemců). Celkové číslo zde ale může zkreslovat fakt, že o některé sociovědní disciplíny je velký zájem, o jiné naopak usiluje pouze pár studentů.
Mezi žádanými obory se objevuje také pedagogika. Úspěšnost přijetí budoucích učitelů se na většině pedagogických fakult pohybuje kolem 50 %. Na Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze je ale hranice o něco nižší (kolem 40 %).

Umělci to mají těžké

Mezi nejvýběrovější vysoké školy se tradičně řadí ty umělecké, kde se zpravidla skládají talentové zkoušky. Například na pražskou Akademii múzických umění se uchazeč dostane většinou až na třetí pokus. Úspěšnost přijetí na jednotlivé fakulty AMU se loni pohybovala v rozmezí mezi 14 a 35 %. Ani výtvarníci na tom nejsou lépe: na pražskou AVU a UMPRUM je úspěšnost pouze kolem 17 %. V případě uměleckých škol je tak záhodno podat přihlášku i na některou soukromou či veřejnou školu, kde jsou šance na přijetí vyšší.
Z oborů, kde se skládají talentové zkoušky, jsou na tom velmi dobře architekti, kteří mají například na Fakultě architektury ČVUT vysokou naději na úspěch (loni bylo přijato 80 %).
Co se týká ekonomie, ta se až do roku 2013 těšila velkému zájmu českých studentů. Nyní však už tolik vyhledávaná není. Úspěšnost uchazečů o studium na Vysoké škole ekonomické v Praze v posledních několika málo letech vždy překročila 50 %, loni dokonce přijali přes 65 % všech zájemců.

Dostat se neznamená dostudovat

Velkou šanci uspět mají studenti také na fakultách zemědělských, lesnických a teologických (na těch bývá úspěšnost vyšší než 70 %). Podobně i přírodovědecké fakulty přijímají většinou od 70 do 80 % přihlášených.
Technické univerzity jsou pro studenty také celkem dostupnou volbou. Ovšem dostat se vždy neznamená dostudovat.
V loňském roce bylo na pražskou ČVUT přijato bezmála 75 % uchazečů a na Technickou univerzitu v Liberci 84 %. Na druhou stranu ale právě technické obory patří mezi ty, které značná část studentů nedokončí. Takzvaná "úmrtnost" bývá vysoká už v prvním ročníku (někdy vzdává studium až polovina zapsaných). Přijetí na školu je tedy skutečně jen začátek.
Shrnuto: dostat se na vysokou školu bude sice letos o něco jednodušší, ale zvolíte-li houfně žádaný obor či fakultu, kladný výsledek přijímacího řízení rozhodně v kapse nemáte. Pro tyto případy se jednoznačně vyplatí mít v záloze ještě další, méně exponovanou vzdělávací instituci.