Telč – V Telči odstartoval výzkumný projekt Doma ve městě UNESCO. Odborníci budou sledovat, kudy vedou cesty lidí a jak využívají veřejný prostor. Cílem je formulace strategií rozvoje města a lokální komunikace, která podpoří vztah místních k Telči.
Na projektu budou spolupracovat odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT), brněnské Masarykovy univerzity (MUNI) a z Mobilního rozhlasu. Město je potřeba sledovat minimálně rok, projekt je naplánován na tři roky.
Letos proběhne mapování a sběr dat, koncem roku by už mohla být na světě pilotní aplikace a mapa veřejných prostranství. Dále budou probíhat workshopy a na závěr vznikne vedle finální podoby aplikace i kniha, další výsledky budou určeny pro odbornou veřejnost. „Zjistíme, co lidé chtějí, pojmenujeme důležitá témata a navrhneme řešení těm, kteří je mohou realizovat,“ uvedla Jana Hořická z ČVUT.
Lidé v Telči rozdělují své město na náměstí a zbytek města, toto členění se odborníkům nelíbí, stejně jako výrazná disbalance mezi turistickou sezonou a ostatními měsíci roku. „Naším primárním cílem je poznat a pochopit, jak intenzivně památková chráněná města fungují,“ shrnula cíle Hořická. „Když si lidi ve městě představíme jako řeku, zajímá mě, kdy začne odtékat a kdy máme suché koryto. A jak rychle ta řeka vyschne,“ vysvětlila Kateřina Sidiropolu Janků.
Ta se chystá na intenzivní spolupráci s místními. „Budu v místech, která budou vytipovaná jako veřejná prostranství, pozorovat, kudy vedou cesty lidí. Bude mě zajímat veřejný život, nechám se vést ostatními,“ naznačila Sidiropolu Janků. Může se stát, že někoho z Telečských poprosí o rozhovor a pak s ním bude několik hodin debatovat.
Projekt může vzbuzovat velká očekávání, která ale část výzkumného týmu mírní. „Bečva je Bečva a krásnou modrou Dunaj s parníky z ní neuděláme, a už vůbec ne za dva roky,“ použila další přirovnání Sidiropolu Janků. Ona osobně bude více preferovat, aby se periferní veřejné prostory staly více využitelné pro turisty než pokrýt celé město.
Po skončení práce v Telči se nabízí zůstat na Vysočině. „Chceme řešit jen jedno město, ale uvědomujeme si, že na Vysočině jsou tři města UNESCO. Zkusíme tady navrhnout do značné míry obecné návrhy řešení, která by mohla být přenosná do jiných měst,“ naznačila Lanka Waschková Císařová z MUNI.
Zrovna na Jihlavsku se začíná proto, že je tam dobrá základna pro pilotní projekt. „Jsme rádi, že tu máme podporu města,“ ocenila Hořická. Autoři projektu slibují, že budou o výzkumu průběžně informovat a nebudou následující tři roky neviditelní.