Lavinové nebezpečí

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Krkonoše a taky Jeseníky, dvě oblasti, kde už od 3. ledna platí třetí stupeň lavinového nebezpečí. Situace v Krkonoších se navíc dál zhoršuje. Horská služba proto předběžně počítá s tím, že by zítra mohlo lavinové nebezpečí na těchto horách stoupnout na stupeň 4. Při něm je už riziko lavin vysoké. Mohou dosáhnout na údolí, jejich dráhy dosahují maxima a hrozí taky poškození lesních porostů. Celkem je stupnice lavinového nebezpečí pětidílná. První stupeň značí nízké nebezpečí. Lyžaři a turisté by měli být velmi opatrní. N svazích se sklonem nad 40 stupňů. Když je vyhlášený druhý stupeň, tak by na ně už neměli vůbec vstupovat. Opatrnost je potom nutná i na mírnějších svazích. Hrozí přitom nejvyšší laviny, které se ale obvykle zastaví ještě na svahu. Třetí stupeň už označuje podle horských záchranářů kritickou a zrádnou situaci, možné je uvolnění středních i velkých lavin, které se často zastaví až v dolní části svahu. Túry tedy vyžadují velkou opatrnost a výbornou znalost lavinové problematiky. O čtvrtém stupni jsme už mluvili, no, a při vyhlášení posledního, pátého stupně se lidem doporučuje lavinovou oblast opustit. Lavina se totiž může utrhnout i při minimálním zatížení, a to i v mírně strmém terénu. Uzavírají se frekventované cesty a v ohrožení mohou být taky některá obydlí. Lavinové nebezpečím, to je téma pro Alenu Zárybnickou. Aleno, začneme, prosím, v Krkonoších. Máš nějaké aktuální informace, zda bude opravdu nutné ten stupeň lavinového nebezpečí zvednout na 4?

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Jeto docela pravděpodobné vzhledem k tomu, že v Krkonoších sněží a sněžit by tam mělo i v průběhu zítřejšího dne, navíc bude pořád foukat velmi silný vítr a právě kombinace množství nového sněhu, a taky silného větru, to jsou vždycky dostatečné důvody k tomu, aby se stupeň lavinového nebezpečí zvyšoval. Bude záležet zřejmě ještě na ranním měření,až profesionální členové horské služby změří konkrétní stabilitu v konkrétních sněhových profilech a budou moci říci, jestli skutečně ten další nový sníh, který napadl a napadne tedy během noci na zítřek, bude dalším důvodem toho, aby se to lavinové, lavinové nebezpečí na ten čtvrtý stupeň zvýšilo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jeseníky. Tam to zůstane u třetího stupně a nebo i tam hypoteticky ta čtyřka může hrozit?

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Zatím si to kolegové z horské služby, kteří mají na starosti v Jeseníkách lavinovou prevenci na ten čtvrtý stupeň nedávají v té tendenci, která se obvykle v takovýchhle situacích vyhlašuje, ale samozřejmě všechno to bude znovu záviset na tom konkrétním ranním měření, na tom, jestli vyjde ta konkrétní předpověď, pokud jde o množství sněhu, a dokonce je třeba možné, že vzhledem k tomu, že ta teplá fronta, která přinese to vydatné sněžení v průběhu noci, v průběhu zítřejšího dne na Moravu a do Slezska dojde později, to znamená, že ten čerstvý nový sníh tam připadne později než třeba v Krkonoších, a to by mohlo znamenat, že se třeba to lavinové nebezpečí, bude-li třeba, na tu čtyřku zvýší až po tom zítřejším denním sněžení.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A zatím o těch lavinových oblastech mluvíme obecněji, Krkonoše, Jeseníky, tak můžeme to ještě konkretizovat, které lokality v těch horách patří k lavinovým oblastem?

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Já se tady dívám na stránky Horské služby České republiky, kde právě nejen je k dispozici ta čerstvá lavinová předpověď, ale také v mapách jsou vyznačené ty jednotlivé lokality, kde se jednak měří sněhové profily a které jsou svým způsobem nebezpečné a vidíte, že ty lavinové katastrofy s v Krkonoších nachází nejenom na té české, ale taky na polské straně a v té mapě můžete listovat nejenom právě těmi jednotlivými oblastmi, například Labký Důl, Kotelní Jámy, Údolí Bílého Labe, Dlouhý Důl, Obří Důl, Modrý Důl, to jsou všechno lokality, kde laviny padají velmi často,a taky si to můžete na těch stránkách i prohlédnout vlastně stabilitu těch jednotlivých sněhových profilů. Krkonoše jsou známá oblast, další oblastí, kde se vyhlašuje i stupeň lavinového nebezpečí a které je tedy zkoumáno z hlediska lavin, to jsou samozřejmě Jeseníky. Těch katastrů tam není tolik, je to oblast taky kotle nad Karlovou studánkou pod Pradědem. Pravda je, že skutečně těch míst, kde se laviny můžou sesouvat v Jeseníkách je méně, ale vlastně nesmíme zapomínat i na mnohá další pohoří v Česku, Beskydy, byť nejsou tou typickou lavinovou oblastí, tak v posledních letech při těch výrazných sněhových zimách pamatujeme situace, kdy se buď malá lavina a nebo sněhový splaz sesunul nějakou oblastí.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Přitom to jsou takové oblé kopečky.

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Přesně tak, ale závisí právě na síle větru, na tom, jak dlouho silný vítr fouká, a taky na tom, kolik sněhu napadne. A Beskydy jsou oblastí, kde ty laviny nebo malé splazy můžou spadnout a často prochází i lesem v místech, kde bychom se teoreticky mohli před lavinou cítit relativně bezpečně. Já pamatuju, že před pár lety dokonce tam byl zasypán člověk. Neskončilo to tedy nakonec tragicky, ale přece jenom dostat ho z toho nánosu sněhu bylo velmi komplikované. A pardon, ještě jedna věc, Krušné hory, jedna z lokalit, kde teď hodně sněží a napadlo hodně sněhu. Já jsem před rokem procházela místem, kde dřív se vyprávělo o to, že tam laviny velmi často padaly a pokud je množství sněhu takové, jaké je, vůbecbych nevyloučila, žese tam nějaký, neříkám, že rovnou lavina, ale sněhový splaz nemůže objevit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
A pojďme teď na chvíli opustit Českou republiku. Lavinové nebezpečí je totiž aktuální i v okolních zemích a možná ještě více. V Rakousku záleží na konkrétní destinaci. Ve většině oblastí je čtvrtý stupeň, tedy vysoké nebezpečí. Jen na severovýchodě a jihu země vyhlásili nižší stupně. Nejzápadnější části rakouských Alp potom hrozí zejména ve vyšších polohách nejvyšší, tedy velmi vysoké nebezpečí. V německých Alpách na jihu země je čtvrtý stupeň, slovenská záchranná služba vyhlásila v Tatrách i ve Fatře třetí stupeň, tedy značné nebezpečí, to, co platí u nás v Krkonoších a v Jeseníkách. A stejné ohrožení potom na polské straně Beskyd i Krkonoš, o tom koneckonců před malou chvílí mluvila Alena Zárybnická. Připomeňme ještě největší lavinové katastrofy. K té evropské došlo před 20 lety, kdy sněhová lavina zasáhla rakouské městečko Galtür. O život přišlo 31 lidí. A na záběrech můžeme vidět záchranářské a úklidové práce. Nejtragičtější lavinové neštěstí způsobilo podzemní zemětřesení v Peru v roce 1970. Uvolněná masa sněhu v kombinaci s kameny zabila 20 tisíc lidí. Lavina měla na šířku přes 1 kilometru, na délku téměř 2 kilometry a v rychlosti víc než 200 kilometrů v hodině, se ze svahu hory řítila na města pod sebou. Co z nich zbylo, můžeme vidět na fotografii. Rakousko na některých místech i pátý stupeň lavinového nebezpečí. Je to velké penzum míst nebo je to stále ještě spíš výjimka?

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Je to zatím jenom výjimka, i když v průběhu minulého týdne, tuším, že to bylo ve čtvrtek, se na pětku dostaly některá místa v Rakousku, stejně jako ve Švýcarsku. Když se dívám na to aktuální, vlastně na ten aktuální záznam, je zřejmé tady z té mapy, že ta černá barva, která tady označuje ten pátý nejvyšší stupeň nebezpečí lavinového, je v té, řekněme, nejzápadnější části Rakouska, ve /nesrozumitelné/, a to spíš na té jeho, řekněme, východní straně. Ta mapa se dá zvětšovat, a tady si každý, koho to zajímá, může najít ty konkrétní informace, které se týkají například i nadmořských výšek, od kterých ten pátý stupeň lavinového nebezpečí platí, takže v polohách třeba nad 1500 metrů v oblasti například Lechu, je to už ten pátý stupeň vůbec nejvyšší a nejkatastrofičtější, i když je vyhlašován jen velmi výjimečně a procento lavinových nehod, které se objevují právě při tom pátém stupni, je relativně malé ve srovnání třeba s daleko v uvozovkách méně nebezpečnou trojkou, tak přesto ty podmínky, které jsou v té plazmě za tebou, jsou v tuto chvíli splněny, to znamená, napadlo tam 70 až 100 centimetrů nového sněhu a tam, kde foukal vítr, stačí mnohem menší množství k tomu, aby byla ta pětka vyhlášena.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem, my jsme zmínili Slovensko, Fatru, tam minulý týden zemřel snowboardista. Tuším, tys tam byla, shodou okolností?

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
My jsme se tam pohybovali v tom terénu Malé Fatry vlastně den před tím. Ten další den, kdy ještě zesílil dál vítr a připadl další nový sníh, tak už jsme na hřebeni nebyli, ale já jsem se den před tím dívala do toho žlabu, ve kterém vlastně došlo k téhle té lavinové nehodě, byl to vodárenský žlab právě v Malé Fatře směřující do Vrátné doliny. Ti lidé se pohybovali v terénu vybaveni vším, co měli mít, prostě byli jen ve špatný čas na špatném místě, byli vybaveni vším, co bylo potřeba k záchraně v takové situaci. Ta situace v okamžiku, kdy se široký žlab vlastně z úbočí Kriváně zužuje do malé úzké zalesněné rokle, a to množství sněhu, které si dokážeme představit, že se při takové situaci toho 9. uvolnilo, tak se najednou vlastně jakoby natlačí do velmi malého prostoru, tak ten nános sněhu v tom malém prostoru je potom prostě velmi vysoký a nejde o to jenom, jestli jsme schopni toho člověka najít pomocí vyhledávačů, sond, lopat, relativně je čas vykopat, ale taky to, jak těžký ten sníh byl a že vlastně ta lavina přeskakovala skalní prahy a drala se lesem do těch nižších poloh. Nános sněhu dvou, třímetrový na dně už v podstatě neumožňuje na člověku, aby takovou těžkou situaci prostě přežil.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Když jsi zmínila to vybavení, tak my jsme mimochodem se bavili o tom, bez čeho bychom do lavinového terénu neměli vyrazit. V Devadesátce před Vánocemi konkrétně právě Alena Zárybnická se na to ptala lavinového specialisty Pavla Cingra.

osoba /90´ ČT 24. 20. 12. 2018/
Základy pohybu v lavinovém terénu je mít základní lavinovou výbavu, což jsou lavinové vyhledávače, které  fungují na principu, že když vycházím do lavinového terénu nebo do volného terénu vůbec na horách, tak ho mám na funkci vysílání, čili ten přístroj mi celou dobu vysílá. Když dojde k nějaké lavinové nehodě, čili, že někoho ta lavina zasype, tak ty ostatní, říká se tomu kamarádská pomoc, si přepnou ten přístroj do módu vyhledání a začnou vyhledávat vlastně ten přístroj,který je s tím člověkem pod tou lavinou. Těch přístrojů je několik modelů, vyrábí to několik firem, ale v podstatě všichni vysílají na stejné frekvenci, čili jsou k sobě kompatibilní. Další nutnou věcí je lavinová sonda a lavinová lopata, bez které, i když lokalizujeme to místo, kde ten člověk je, bez kterých nejsme schopni pak ho z toho sněhu dostat.

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT /90´ ČT 24, 20. 12. 2018/
Hitem poslední doby jsou batohy s airbagem, které vlastně umožňují konkrétní situaci jistou, větší šanci na přežití, pokud už lavinou jsme zasaženi. Ještě než ukážeme, jak ten batoh konkrétně funguje, vysvětleme jeho princip, princip fungování.

osoba /90´ ČT 24. 20. 12. 2018/
Tak to je věc, která vlastně na rozdíl od té lavinový výbavy, o které jsme mluvili, tak je aktivní, protože tady řešíme až zasypaného člověka, kdežto v případě zasypání lavinou, kdy je člověk stržen a podaří se mu aktivovat ten lavinovej batoch, tak ten pomocí polštářů, jako velké těleso ho drží na povrchu toho sněhu, i když se v tom sněhu kutálí a vlastně nedojde k plnému zasypání toho člověka, čili nedostane se úplně pod sníh a pak teda ho daleko rychleji najdeme nebo on se z toho dostane sám. Když vstupujeme do  lavinového terénu, tak si odjistíme tuhle tu páčku a v případě, že mám pocit, že mě zasypává lavina nebo to se mnou ujelo, tak za ní zatáhnu a stane se tohle to.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochode, my se ještě dostaneme k tomu, co dělat, když už se dostaneme do té kritické situace i v lavině. Teď mě ale spíš zajímá, jak se vlastně zjišťuje, zda hrozí lavinové nebezpečí?

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Ono kromě těch obecných faktorů, o kterých jsme tady mluvili, o tom, kolik připadne nového sněhu a jak silný fouká vítr, což jsou ty obecné předpoklady, je ještě třeba taky zjistit, jak, řekněme, soudržná je sněhová pokrývka. To znamená, je třeba se prokopat až na dno celé té výšky sněhové pokrývky, až zkrátka na trávu nebo na holou zemi, změřit teplotu v jednotlivých vrstvách a stanovit charakter sněhu, který se v těch jednotlivých vrstvách vyskytuje, jaký typ sněhu se tam vyskytuje a stanovit taky to, jestli ten sníh je, řekněme, tvrdý a nebo naopak měkký, případně, jestli se tam vyskytuje dutinová jinovatka nebo cokoli dalšího.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Teď to ukazujeme divákům.

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Přesně tak, a takhle probíhá vlastně kopání toho sněhového profilu, měření těch teplot, zjištění teda vlastně těch jednotlivých parametrů a na základě těch údajů, které se potom vlastně uloží do počítače, tak prostřednictvím a pomocí programů, já se teď dívám i na stránky horské služby, jak aktuálně třeba vypadá v kotelních jámách, se vytvoří takový graf, který znázorňuje právě stabilitu nebo naopak nestabilitu z té sněhové pokrývky. Tohle je profesionální měření. Samozřejmě jsou i způsoby, jaksi, když mi přicházíme coby lyžaři do volného terénu, zjistit, jestli ten svah je nebezpečný nebo ne. Jsou takové jednoduché typy sond, které můžeme v daleko kratším časovém intervalu, tohle je záležitost třeba půl hodiny zjištění minimálně, které si dokážeme udělat konkrétně na místě.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
I to měření může být za určitých okolností riskantní, když to někdo neumí?

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Dnes nejsem si jistá, jestli měření samotné u těch profíků, u horské samozřejmě ne, ale pokud bychom si třeba my chystali takový ten, metrovou, metrový kvádr, na kterém bychom chtěli poskakovat a zjistit tak jakože, empiricky to, jestli skutečně ta vrstva je soudržná nebo ne, tak když to uděláme v nějakém nevhodném místě, tak samozřejmě ano, ale je to pořád velmi důležité pro to, abychom si dokázali říct, jestli do toho daného terénu, volného terénu můžeme vstoupit nebo nikoliv.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Co všechno vůbec může lavinu uvolnit? Co může být ten impuls?

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Tak samozřejmě při nižších stupních lavinového nebezpečí je třeba, aby byl ten impuls větší, to znamená, je potřeba větší zatížení toho svahu, takže platí jistá pravidla, ak se ve volném terénu pohybovat tak, abychom si tu lavinu neuvolnili sami, znamená to, pokud se pohybujeme v místech, kde třeba už máme pocit, že to není úplně v pořádku, tak bychom měli třeba dodržovat rozestupy při lyžování a podobně, to je první věc. Druhý faktor potom, který tam přichází, je fakt, že za určitých stupňů toho čtvrtého stupně, speciálně pátého, se některé laviny uvolňují zcela samovolně, to znamená, už nemáme žádný vliv na to, jestli se lavina sesune a do jakého konkrétního místa dojede, ale dodržovat rozestupy, nezatěžovat zbytečně svah, to je asi to nejzákladnější pravidlo, které bychom při tom pohybu ve volném terénu měli dodržovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No, a když už se to, nedej Bože, stane, když už nás zavalí lavina, dá se opravdu v lavině plavat, to se doporučuje.

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
No, já si vůbec nejsem jistá, zaťukám to tady na dřevěný stolek k nelibosti našim zvukařům. Naštěstí nemám tu osobní zkušenost takovou, ale pokud jsem mluvila s lidmi, kteří se do laviny dostali, několik takových kolegů kamarádů mám, tak v podstatě nebyli schopni vůbec ničeho, jen se snažili chránit si obličej a hlavu a pokud byli schopni jakkoli koordinovat svůj pohyb v té sněhové mase, tak se snažili alespoň trochu zůstat hlavou směrem tedy vzhůru, pokud byli schopni koordinovat. Záleží na tom, jestli je to lavina z těžkého mokrého sněhu, jestli se transportuje přes nějaké skalní prahy, padá třeba lesem nebo naopak, jestli je to lavina prachová, která je daleko rychlejší při svém pohybu, kde zase spíš než mechanická deformace toho, co se v lavině vyskytuje, spíš hrozí například udušením, protože se nadýcháme toho prachového sněhu, který je v našem okolí a vlastně nemáme možnost to jakkoli ovlivnit.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Když jsme u toho dýchání, tak experti ČVUT vyvrátili poučku, že by se člověk v lavině měl snažit udělat co největší vzduchovou kapsu, aby mohl dýchat, to se často doporučovalo?

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
To se doporučovalo, říkalo se, že když jsme si schopni před obličejem vytvořit nějaký prostor, ze kterého budeme částečně čerpat vzduch, tak že máme jaksi možnost déle přežít, ale oni ty, ten vzduch tam vlastně proniká i těmi skulinami a zase bude záležet na tom, jestli je ten sníh prachový anebo naopak jestli je těžký, mokrý a v takovém těžkém mokrém sněhu nemáme absolutně šanci.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Právě Karel Roubík, vedoucí toho výzkumného týmu k tomu řekl: "Prokázali jsme, že k dýchání pod sněhem člověk žádnou dutinu nepotřebuje, je pouze nutné, aby měl volné dýchací cesty.

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
To je otázka přesně toho prachového sněhu, který nám je může ucpat a pak nemáme šanci na přežití, ale ta vzduchová kapsa je hodně důležitá z hlediska potom posuzování šancí toho člověka na přežití, teď myslím, jestli se okolo jeho obličeje vytvořil nějaký prostor, protože pakliže vykopeme někoho po nějaké delší době ze sněhu, tak samozřejmě povinností záchranářů a všech kamarádů, kteří jsou na místě, je to, aby člověka oživovali tak dlouho, dokud nepřijede záchranná služba nebo dokud ho netransportují někam do záchranné služby a pokud je tam ta vzduchová kapsa v jeho okolí, pokud tedy byla, tak se vlastně, řekněme, ty podmínky pro tu délku toho oživování ještě prodlužovaly, protože byla zkrátka větší šance. Pokud tedy se prokáže to, o čem teď mluvíš, že ta kapsa není zbytečná, pak se akorát změní ty intervaly toho časového, té doby, kdy ty lidi budeme oživovat. Ještě v souvislosti s těmi vysokými stupni lavinového nebezpečí, krátká odbočka, je třeba zabránit tomu, aby se laviny dostaly na sjezdovky. V Čechách to tedy nebo v Česku to obecně nehrozí, ale v Alpách přichází se k tomu, že se preventivně odstřelují lokality, které mohou být nebezpečné a které by třeba sjezdovky mohly zasypat. Protože zatímco pro pohyb ve volném terénu my máme povinnost, pokud jsem soudní, vybavit se vším tím, co potřebujeme, sonda, vyhledávač, lopata, lavinový batoh, ale pokud jsme na sjezdovkách, běžné to zdaleka není, a proto tedy se provozovatelé středisek snaží zajistit to, abychom na sjezdovkách byli bezpeční i při těch vyšších stupních lavinového nebezpečí v Rakousku, ve Švýcarsku, v Itálii právě tímhle způsobem.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Tak moc děkujeme za vhled do problematiky lavinového nebezpečí.

Alena ZÁRYBNICKÁ, meteoroložka ČT
Děkuju.