Vědci z ČVUT vyvíjejí technologii řízení drive by wire. Inspirovali se u letadel.
Pilot z kokpitu letadla neovládá přímo motory nebo směrovky a podobně, ale vydává pokyny řídící jednotce, která se stará o to, aby bylo letadlo stabilní a letělo bezpečně. Podobný model by mohl pomáhat i řidičům aut, věří výzkumníci z ČVUT. Na simulátoru si novou technologii řízení vyzkoušel reportér Vojtěch Koval.
Tomáš Haniš a Martin Hromčík z katedry řídící techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT mě usazují do simulátoru, aby mi předvedli řízení se systémem drive by wire. Sedím tedy za volantem, před sebou mám obrazovku a na té vidím vůz, který můžu řídit po velké asfaltové ploše.
Jedu bez stabilizace a auto se chová dost agilně. Když řídím osmdesátkou rovně nebo pomalu zatáčím, ještě to jde, ale jakmile přidám, auto je okamžitě ve smyku. Pak na simulátoru zkouším projet stejné situace už se zapnutým systémem drive by wire. Auto se sice ve finále také dostane do smyku, ale korekce směru je jinak jednoduchá. Řídím jednou rukou a i v osmdesátikilometrové rychlosti dokážu smyk relativně bezpečně zvládnout.
Jak to funguje?
Termín drive by wire je odvozený od leteckého termínu fly by wire, který Tomáš Haniš pro názornost výstižně přejmenovává na „drive by táhlo“. Analogie odkazuje k přímému mechanickému propojení mezi ovládacím prvkem, třeba kniplem u pilota nebo v našem případě volantem u auta, a kol,“ vysvětluje.
V autě se systémem drive by wire by tedy řidič otočením volantu nebo sešlápnutím plynu neovládal přímo kola a motor, ale řídící jednotku. Ta by neustále vyhodnocovala data ze senzorů a regulovala natočení každého kola vozu nebo rozložení výkonu.
Stejně jako při rallye
„Na videích z kabiny závodníku rallye vidíte spoustu pohybů volantu, kterými se auto stabilizuje. Stejnou funkcionalitu bychom chtěli poskytnout i běžnému řidiči, který ví, kam chce jet, ale jak stabilizovat auto ve smyku, netuší,“ vysvětluje Tomáš Haniš.
Systém, na kterém tým ČVUT pracuje, by řidiči pomáhal především ve vysokých rychlostech – neustále by prováděl drobné úkony, jako například jemné korekce směru kol, a udržoval by tak auto stabilní.
Chytrá kola
Zatím ho kromě simulátoru vědci z ČVUT mohou předvést také na malém modelu vozu. „Kola sama korigujou auto, aby jelo rovně,“ předvádí mi na modelu Martin Hromčík. Když vůz něco vychýlí, třeba nečistota nebo vnější zásah, vrací se kola díky systému drive by wire automaticky zpátky do přímého směru.