Koncem listopadu se v Praze uskutečnila konference na téma Problémy a skutečnosti ovlivňující zaměstnance v silniční dopravě, zejména řidiče mezinárodní kamionové dopravy a autobusů v souvislosti s pozdějším odchodem do důchodu. Diskutovaly se samozřejmě návrhy na možná řešení. Akci uskutečnila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, Společenství autodopravců Čech a Moravy a Odborový svaz v dopravě v rámci projektu Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému – etapa II.
Jak v úvodu připomněl moderátor konference Ing. Jan Tichý, Ph.D., z Fakulty dopravní ČVUT, toto setkání bylo první příležitostí shrnout všechny dosavadní informace, zkušenosti a poznatky ze stovek akcí, jež se v rámci zmíněného projektu uskutečnily. Konkrétně o tom hovořil Dr. Lubomír Ondroušek, Specialista I. projektu a 1. místopředseda SAČM. Až do této doby se v rámci II. etapy projektu uskutečnila celá řada šetření s použitím metod BSAT, CUT-e, LEA, dotazníků a testů např. u 100 řidičů kamionů a 100 řidičů autobusů v dopravních firmách. Dále bylo zorganizováno 14 kulatých stolů s účastí více než 200 reprezentantů dopravních firem a odborníků na projednávanou problematiku. Konalo se 17 informačně diskuzních seminářů s účastí 270 zaměstnanců, převážně řidičů autobusů a kamionů, desítky neformálních rozhovorů s manažery a zaměstnanci firem sdružených v SAČM, ale i v OSD, kde nechyběli majitelé, jednatelé, manažeři, personalisté, vedoucí oddělení a další.
Podrobná analýza ze získaných informací bude zpracována a prezentována na závěrečné konferenci všech platforem celého projektu v lednu 2019. Bude se týkat získaných informací, poznatků o tom, co vše s sebou nese povolání profesionálního řidiče autobusu či kamionu v mezinárodní přepravě a jaká úskalí jsou spjata s jejich možným pozdějším odchodem do důchodu.
V průběhu konference vystoupili rovněž odborníci z řady oborů spjatých s danou problematikou. Ať již to byla ke zdravotním aspektům povolání řidiče MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D,. z Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze, psycholožka PhDr. Ester Weindholdová k sociálně-psychologickým problémům v silniční dopravě, nebo Ing. Marcela Hrubošová z Akademie finančního vzdělávání Praha, jež se zaměřila na až tristní finanční negramotnost řidičů, z níž zřejmě pramení vysoké procento exekucí, jimiž je postiženo téměř 60 % profesionálních řidičů. Mgr. Irena Veselková, odborná asistentka Ústavu jazyků a společenských věd ČVUT v Praze z Fakulty dopravní, upozornila na stav jazykové gramotnosti řidičů autobusů a mezinárodní kamionové dopravy a představila pro ně připravovanou jazykovou pomůcku, která vzniká ve spolupráci se SAČM a Fakultou dopravní. Pomůcka bude obsahovat tři jazykové mutace (bude v anglickém, francouzském a německém jazyce), kde zájemci najdou nejen základní konverzační fráze, jež řidiči v zahraničí pomohou při komunikaci v předpokládaných situacích, ale také praktický slovník nejdůležitějších dopravních pojmů. Hovořilo se rovněž o problematice bezpečnosti a ochrany zdraví v podmínkách dopravy a autodopravců, přičemž ani zde není zdaleka vše v pořádku, zvláště u malých firem.
Je nesnadné pojmenovat, shrnout a nastínit, a hlavně zobecnit vše, co se při realizaci II. části projektu vykonalo, zjistilo a analyzovalo. Pravdou je, že profese řidiče profesionála je natolik specifická, náročná po všech stránkách a vnitřně komplikovaná, že již samo uvažování o jeho pozdějším odchodu do důchodu by bylo sice možné, avšak za předpokladu, že vše spjaté s tímto povoláním bude podrobně posouzeno a zjištěné problémy řešeny s ohledem na předcházení veškerým nedostatkům. Svůj díl při řešení by měly mít všechny subjekty, ať již je to stát, zaměstnavatelé, nebo sami lidé, kterých se to týká. A právě na tuto část námětů a východisek jsme se zeptali Dr. Lubomíra Ondrouška, Specialisty I. projektu a 1. místopředsedy SAČM:
Co z hlediska zjištěných poznatků a jejich analýzy v rámci projektu považujete za nejdůležitější právě pro všechny zmíněné subjekty?
Je toho více. Řidičům chybí dostatek odpočinku, protože jsou časově maximálně vytížení v důsledku jejich nedostatku! Rozhodující do dalčích let však bude odstranění nerovnováhy mezi pracovní oblastí a osobním volnem a zálibami. Dále dopravní firmy nemají dostatek finančních prostředků na zlepšení pracovních podmínek řidičů, tj. na odborná školení, lékařská vyšetření, relaxaci atd. a získání finančních prostředků na řešení těchto problémů bude klíčové. Všechny dotčené subjekty, včetně zaměstnavatelských svazů i odborů, by se měly zamyslet, jak využít možností (legislativních, finančních nebo materiálních), které mají, např. MPSV, MD, MZ, dále pojišťovny a ESF pro zlepšení sociálních podmínek v silniční dopravě.
Palčivé téma je uplatnění řidičů v důchodovém věku...
Samozřejmě existují i další faktory, které jsou důležité, například již vámi zmíněná otázka profesního uplatnění řidičů ve vyšším věku nebo v případě zdravotní neschopnosti pro výkon povolání profesionálního řidiče či věková hranice (65 let) pro odchod do starobního důchodu. Dále aktivní přístup státu k celkové dopravní strategii, například v kamionové dopravě, stavu infrastruktury, komplexní výchovy řidičů atd. Nemůžeme opomenout ani řešení SVP a „silničního balíčku“ v EU.