Pomáháme průmyslovým partnerům zlepšit produkty a posílit konkurenceschopnost

K českému strojírenství patří výroba obráběcích a tvářecích strojů. Na její technické úrovni a technologické vyspělosti se podílí i Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT), součást Fakulty strojní ČVUT v Praze. Od svého vzniku v roce 2000 se věnuje podpoře českých firem působících v oblasti výrobních strojů a technologií. Se 70 pracovníky je aktuálně největším výzkumným pracovištěm v ČR v oboru.

Klíčovým faktorem pro naši spolupráci s firmami je schopnost nabídnout jim řešení k udržení a posílení jejich konkurenceschopnosti," nastiňuje v rozhovoru aktuální stav v oboru Ing. Petr Kolář, Ph. D., vedoucí RCMT.

- V RCMT pracujete od roku 2001. Nakolik vnímáte jeho proměny z pohledu vývoje domácího strojírenství za posledních 20 let?

RCMT vzniklo z podnětu a s podporou českých firem vyrábějících obráběcí stroje. Dnes máme více než 90 % svých aktivit a velikosti rozpočtu vázaných na spolupráci s firmami formou řešení společných grantových projektů nebo přímé komerční spolupráce. Úzká vazba na průmysl od počátku formovala náš odborný a výzkumný zájem v oblasti stavby, řízení a měření obráběcích strojů a v oblasti technologie obrábění. Znalosti a zkušenosti jsme následně začali úspěšně uplatňovat i u uživatelů obráběcích strojů. Odsud se naše aktivity rozšířily do oblasti laserových technologií, aditivní výroby, automatizace a robotiky. Nesnažíme se pokrýt všechny výrobní technologie a jejich stroje, ale zejména ty, kde je největší potenciál pro zvýšení užitných vlastností skryt v kombinované optimalizaci parametrů procesu a řízení stroje.

- Nové trendy, které směřují k výrobě v prostředí tzv. chytrýchtováren,ovlivnífiremníprocesyachodmnohapodniků. S nimi spolupracuje i RCMT. V čem kooperace spočívá?

Pomáháme našim průmyslovým partnerům zlepšit jejich produkty. Vždy usilujeme o to, aby vytvářená řešení byla technicky nová a originální a měla přidanou hodnotu pro naše partnery a jejich klienty. Automatizace a digitalizace jsou přirozenou evolucí technického světa, která pomáhá zvyšovat užitnou hodnotu konkrétního technického řešení.

- Rozvoj Průmyslu 4.0 formuje dynamický potenciál ICT. Nabízí i možnosti inteligentního využití dat. Počítáte s jejich uplatněním u nových obráběcích strategií?

Jistě. Vždy usilujeme o dobré porozumění všem datům, jež máme o konkrétním stroji a výrobním procesu, který realizujeme a optimalizujeme. V tom je nejlepší možnost efektivně zasáhnout a zlepšit výsledky výroby. ICT, big data, AI a další jsou skvělé technické prostředky, díky nimž můžeme dělat lépe a efektivněji to, co tvoří jádro našeho odborného zaměření. Tyto metody jsou známé již dlouho, ale moderní ICT umožňuje jejich jednodušší nasazení. Proto náš tým kooperuje s kolegy z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, součásti ČVUT v Praze.

- Růst strojírenství brzdí nouze o odborníky na všech úrovních. Podílíte se nějak na jejich přípravě?

Ano. Zajišťujeme výuku v bakalářském, inženýrském a doktorském studiu. Znalosti z konstrukce, řízení, měření, automatizace, robotiky a technologie studentům představujeme v souvislostech. Výuka probíhá na zařízeních představujících průmyslový standard. Je nutné si uvědomit, že v současném měnícím se technickém světě nelze vystačit se základními znalostmi po celý život. Přirozenou součástí kariéry každého technika musí být

- kontinuální vzdělávání. Spolupracujeme se Společností pro obráběcí stroje na realizaci konkrétně zaměřených vzdělávacích seminářů a kurzů pro odborníky z průmyslu. Velmi žádaná je Letní škola pohonů.

Trendy v obrábění vycházejí z požadavků na hotové výrobky. Které hlavní aspekty dnes udávají směr? Jak je ovlivní nástup Průmyslu 4.0 v nejbližších letech?

- Konstrukce řady součástí jde dnes za hranice tradičních řešení. Používá se tedy stále více speciálních materiálů, kovových, nekovových i kompozitních. Od tohoto se odvíjí vývoj technologií pro zpracování těchto materiálů k výrobě konečného dílce. Co se nemění, je šest hlavních požadavků na výrobní stroje a technologie a jejich splnění ve výrobních procesech: přesnost tvarů a rozměrů, jakost povrchů, produktivita výroby, spolehlivost funkce a udržení kvality, hospodárnost provozu a minimalizace negativních dopadů na životní prostředí. Průmysl 4.0 přináší řadu silných nástrojů v podobě rychlého sběru, propojení, analýzy a využití dat. Dále je to virtualizace, která může pomoci zlepšit jakost, přesnost a produktivitu výroby díky kontrole výroby před její realizací pomocí dat z virtuálních modelů. Jsou to ale jen nástroje k dosažení uvedených šesti požadavků.

Od roku 2015 vedete RCMT. Ovlivní nástup Průmyslu 4.0 změny ve financování inovací, výzkumu a vývoje centra či jeho spolupráci s firmami?

- Ano, Průmysl 4.0 zvětšil zájem firem o spolupráci s námi v oblasti automatizace, robotiky, zpracování dat a virtualizace. Klíčovým faktorem naší spolupráce s firmami však zůstává schopnost nabídnout řešení, které bude firmě užitečné a pomůže jí v každodenním boji za udržení a posílení své konkurenceschopnosti.

Ing. Petr Kolář, Ph. D. Ve Výzkumném centru pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT, org. součást Ústavu výrobních strojů a zařízení, ČVUT) postupně působil jako konstruktér a výpočtář obráběcích strojů, specialista v oblasti dynamických vlastností vřeten a nástrojových systémů, vedoucí skupiny Vývoje strojů a elementů, vedoucí pro projekty spolupráce a projektové řízení a od roku 2015 vedoucí Ústavu. Je stálým členem vědecké komise mezinárodní konference High Speed Machining, původcem jednoho mezinárodního a dvou národních patentů a tří užitných vzorů.