Když bylo Filipovi Chytrému devatenáct, našel chybu v antivirových systémech vyvinutých Avastem. Tehdy čerstvý absolvent střední školy aplikované kybernetiky ji firmě poctivě nahlásil a o tři dny později našel ve schránce e-mail. "Bál jsem se, že jsem provedl nějaký průšvih. Vůbec ne. Byla to nabídka práce junior analytika v Avastu," vzpomíná osmadvacetiletý muž na chvíli, kdy začala jeho ajťácká kariéra. Během devíti let se firma proměnila a Chytrý s ní. Ze start-upu o sedmdesáti zaměstnancích je společnost s téměř dvěma tisíci lidí, z Chytrého pak expert, který jezdí po celém světě a dojednává technické detaily prodeje produktů. "Objevování světa je pro mě největší pracovní benefit. Asi to mám v krvi, můj děda byl obchodní cestující," směje se ředitel jedné z divizí, jenž vystudoval bakalářský stupeň informatiky na ČVUT.
Když se před pár lety začala firma rozrůstat, měl chuť odejít a zkusit něco nového. Vedení ho ale nechtělo pustit, dostal proto možnost odjet do Ameriky a postarat se tam o propojení s AVG Technologies po její akvizici Avastem. "Když jde člověk za Avast do zahraničí, dostane relokační balíček, peníze, ubytování na nějaký čas a firma mu pomůže vše zařídit," vysvětluje Chytrý.
Dostal jasné a stručné pokyny: pracuj, buď v kontaktu s týmem a létej na schůzky. Jinak má volnou ruku. A tak už čtyři roky žije střídavě mezi Spojenými státy a Prahou. Koncem letošního října opět sbalil kufry a s manželkou a malým synem se přesunuli na půl roku za oceán. "Můžu pracovat pro českou centrálu na dálku, z New Yorku. Krom toho se budu po večerech věnovat výuce lidí, kteří potřebují zlepšit svou digitální bezpečnost," popisuje plány.
Kilo a káru
O možnost pracovat ze zahraničí si IT specialisté říkají častěji než v jiných profesích a zaměstnavatelé jim to nezřídka plní. Posouvají tím hranice − už to nepovažují za benefit, spíš za standard. "Společnost, která neumí nabídnout ajťákům možnost využít home office aspoň den dva v týdnu, je dnes trochu mimo," míní headhunterka Klára Šebáková z firmy Alviso, která má v portfoliu asi dvacet společností různých velikostí a jen za letošek jim sehnala 240 zaměstnanců v IT.
"Když se chce člověk ponořit do kódu, potřebuje se maximálně soustředit. Malé vyrušení ho vytrhne a pak trvá, než se do programování zase dostane," upozorňuje Šebáková, ač podotýká, že ne každý člověk dokáže být doma tak produktivní jako v kanceláři. "Většina lidí si o home office říká, protože si to teď zkrátka mohou dovolit," připouští.
Po ajťácích je větší hlad než kdy jindy, podle dat statistického úřadu chybí ve dvou třetinách firem. V Česku se loni 186 tisíc lidí živilo IT profesemi, o dvanáct tisíc více než tři roky předtím. Co do koncentrace suverénně vede Praha, kde loni pracovalo kolem 47 tisíc lidí v oboru, následuje Jihomoravský kraj s 27 tisíci. Hledaní a vysoce odměňovaní jsou dnes hlavně mobilní a weboví vývojáři. Systémoví analytici, vývojáři softwaru či specialisté na bezpečnost loni pobírali průměrně kolem 53 tisíc korun měsíčně, skoro dvakrát více než jiní zaměstnanci v Česku.