Skoncujeme s hladem na světě, věří vítěz ceny Česká hlava

Sedmnáct ročníků a 30 milionů korun odměn, to je stručná bilance ocenění Česká hlava, které je věnováno nejlepším mozkům v oblasti vědy a techniky. Letošním držitelem Národní ceny Česká hlava, kterou uděluje vláda, se stal rostlinný genetik, profesor Jaroslav Doležel.
Celý život se zabývá studiem struktury a evoluce genomu rostlin a jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Právě využití této metody usnadnilo přečtení složitých genomů významných plodin včetně pšenice.
Po včerejším oznámení výsledků České hlavy se Deník Jaroslava Doležela zeptal na jeho práci.

- Váš výzkum může mít nedozírné praktické dopady, neboť stále existuje mnoho zemí, kde lidé trpí hladem a je těžké tam cokoli pěstovat. V jakém horizontu se podle vás podaří díky vědě zařídit, aby lidé neměli hlad?

Před několika lety se očekávalo, že v dnešní době na světě už hlad nebude. Realita je ovšem taková, že každý devátý člověk trpí hladem, 900 milionů lidí. Proto jde o velkou výzvu a já věřím, že se to podaří, neboť budeme umět vyšlechtit nové odrůdy, které bude možné pěstovat za nepříznivých klimatických podmínek, budou umět lépe využívat živiny, budou mít lepší kořenový systém, aby si dokázaly snadněji opatřit vláhu. Musíme si ovšem přiznat, že jde o vzdálený cíl, jehož bychom bez studia dědičné informace nikdy nedosáhli.
Díky tomu budeme vědět, která její část odpovídá za jakou vlastnost. Pomocí moderních metod pak získáme odrůdy, jež to snad jednou všechno zařídí.

- Uvedl jste, že nedávné přečtení genomu pšenice je srovnatelné s cestou na Měsíc. Proč je to tak důležité?

Pšenice je jedna z nejvýznamnějších plodin na světě. Vedou se diskuse, zda to prvenství má pšenice, kukuřice nebo sója. Pšenice se pěstuje na největší ploše, takže ovlivňuje hospodářství a zemědělství v nejvíce zemích světa, je také přizpůsobivější než kukuřice. Pšenice člověku poskytuje dvacet procent bílkovin a pětinu energie. To je zásadní argument. Dědičnou informaci rýže i kukuřice známe už řadu let. Pšenice má ale pětkrát větší dědičnou informaci než člověk, je velmi složitá, a proto její čtení trvalo mnohem déle.

- Co tedy znamená, že už ji známe?

Například jsme schopni identifikovat oblasti, které jsou odpovědné za odolnost vůči nějaké chorobě. Když šlechtitel kombinuje různé odrůdy, získá osivo a v klasickém šlechtění musí počkat, jak se rostlina projeví na poli. Když tam shodou okolností škůdce nebude, nic nezjistí a čeká další rok. Pokud zná dědičné informace a ví, která část za co odpovídá, nechá si jen semínka, která nesou požadovaný gen odolnosti. To je obrovská úspora času, energie a peněz.

- Jak k objevu přispěl tým českých vědců?

K přečtení genomu pšenice jsme přispěli naprosto zásadně právě proto, že dědičná informace je tak složitá.
Vyvinuli jsme metodu, s jejíž pomocí je možné rozdělit ji na 21 částí, takže se všechno dvacetkrát zjednodušilo.
V letech 2002 až 2003, kdy se projekt spustil, jsem přišli s chromozomovou strategií. Mezinárodní konsorcium tak mohlo okamžitě dědičnou informaci studovat, každý člen dostal jedem chromozom, čímž se vše urychlilo, neboť se zkoumalo nikoli posloupně, ale paralelně.
V roce 2014 se díky našemu zásadnímu příspěvku mohla publikovat pracovní verze dědičné informace pšenice a šlechtitelé už mohli tyto poznatky využívat. Pak následovalo vylepšování, doplňování mezer a v letošním roce byla publikovaná hotová sekvence genomu pšenice.

---

Česká hlava 2018

Cena Invence
JITKA PALICH FUČÍKOVÁ

S týmem spolupracovníků v Ústavu imunologie při 2. KF UK a v biotechnologické firmě SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulinu zásadním způsobem ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi. Nyní se podílí na klinickém vývoji přípravků na bázi aktivní buněčné imunoterapie (DCVAC), které by v případě kladných výsledků mohly do deseti let pomoci pacientům s nádorovým onemocněním plic, prostaty a vaječníků.

Cena Industrie
IDEA STATICA S. R. O.
JURAJ ŠABATKA, LUBOMÍR ŠABATKA

Firma IDEA StatiCa vyrábí software, který pomáhá projektantům a statikům zajistit bezpečnost a spolehlivost navrhovaných budov, mostů a dalších konstrukcí. Spolu s českými univerzitami přišla s nápadem vícestupňového navrhování konstrukčních detailů. Její software používá více než 2000 firem v 70 zemích světa, mj. Museum of Future v Dubaji nebo velodrom v Jakartě.

Cena Doctorandus za přírodní vědy
IVANA MEJDROVÁ

Pokračovatelka Antonína Holého v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR zkoumá skupinu enzymů (PI4K), které v buňkách ovlivňují řadu důležitých procesů a hrají klíčovou roli v infekcích způsobených viry. Umožňují množení jednoduchých RNA virů, které způsobují nachlazení, ale také encefalitidu nebo záněty srdce a mozku. Teorie Ivany Mejdrové předpokládá, že pokud zacílí právě na tyto enzymy, přestanou se viry množit a nebudou odolné proti léčbě.

Cena Doctorandus za technické vědy
LUKÁŠ NEUMANN

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT přinesl se svými kolegy celosvětově první metodu, která obecně řešila problém nalezení a přečtení textu v obraze. Jeho metoda kombinuje strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání jednotlivých písmen nezávisle na jejich orientaci a velikosti.
ČVUT algoritmus celosvětově patentovala, software koupila společnost Samsung pro své mobilní telefony. Lukáš Neumann nyní na Oxfordské univerzitě pracuje na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.