Senzory od týmu z ČVUT hlídají vlhkost ve dřevostavbách

Domy s dřevěnou konstrukcí se v Česku těší stále větší oblibě. Zatímco před dvaceti lety se dřevostavby na výstavbě rodinných domů podílely zhruba z jednoho procenta, dnes už toto číslo vzrostlo na čtrnáct procent. Tohoto trendu si všimli i v Univerzitním centru energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického. Zde tým vývojářů ve složení Jan Včelák, Aleš Vodička a Marek Maška vyvinul systém na měření vlhkosti v konstrukcích ze dřeva Moisture Guard. Díky jeho senzorům je možné předcházet dřevokazným procesům způsobeným dřevomorkou nebo hnilobou. Senzory měří vlhkost a teplotu dřevěné konstrukce i vzduchu.
"Dřevostavba je specifická v tom, že vy do té konstrukce vůbec nevidíte. Vidíte jen sádrokartonovou předstěnu. Když vám začne vlhnout sádrokarton, tak v tu chvíli je konstrukce za ním úplně promáčená," říká Jan Včelák, který s kolegy založil společnost InoSens a s ČVUT se domluvil na odprodeji licence. Nedávno získali i dvoumilionovou investici.
"Díky investorovi můžeme zrychlit také vývoj senzorů do zdiva. To byl investorův prvotní záměr – měřit vlhkost zděných konstrukcí," uvádí Včelák, podle nějž by nové senzory mohly najít využití hlavně ve sklepech starších bytových domů v centrech měst.
V Česku už používá systém Moisture Guard zhruba 60 dřevostaveb. Z toho polovinu realizací zastřešuje ČVUT. Zbytek už je pod křídly InoSens. Firma zatím spolupracuje se stavebními společnostmi Domy D. N. E. S., Moravské dřevostavby nebo Trigema. Start-up z ČVUT má už za sebou i montáž senzorů do dřevěného bytového domu.
"To není pro Česko úplně typické. Zatím jsme dávali senzory hlavně do rodinných domů, protože jiné stavby ze dřeva se tu moc nestaví," vysvětluje Včelák.
Ambice společnosti se ale neomezují pouze na tuzemsko. "Pro nás jsou mnohem zajímavější trhy jako Německo nebo Rakousko. Tam podíl dřevostaveb mezi novostavbami činí více než 30 procent. Nejatraktivnějšími regiony jsou ale skandinávské země nebo USA a Kanada. Tam se bavíme už třeba o 85 procentech všech realizovaných staveb. Jsou to i vícepodlažní domy nebo kancelářské budovy," říká Včelák. Když si zákazník pořídí do domu Moisture Guard, který vyjde řádově na několik desítek tisíc korun, nekupuje si jen senzory. Součástí dodávky je i služba monitoringu. "Jádrem systému je algoritmus, který sám data hlídá a v případě, že detekuje nějakou výchylku, spustí se alarm," říká Aleš Vodička z InoSens.
Poté firma zkontaktuje zhotovitele nebo majitele budovy a zjistí, zda jsou si vědomi nějakého úniku vody. "Někdo může vylít kýbl na zem, a když to utře, tak se nic moc nestane," popisuje Vodička. Pokud se však jedná například o prasklou trubku, protékající střechu nebo sprchu, může únik vody pozornosti obyvatel domu uniknout. Pak se podezřelá část stěny musí odkrýt, vysušit a závada odstranit. To může majitelům nemovitosti ušetřit vysoké náklady na případné budoucí opravy samotné konstrukce.
Kvůli tomu, že je start-up zatím ve svých počátcích, zakladatelé společnosti jsou stále zaměstnanci ČVUT. Na svém současném pracovišti mají ale vyhlédnuté i další technologie. Ideou společnosti je totiž komercionalizace více technologií, nikoliv vývoj jediného produktu. Dnes je podle Včeláka ke komerčnímu použití připravena například technologie měření kvality vzduchu.
Prozatím se firma zabývá také zakázkovým vývojem elektrotechniky. Dnes například pracuje na projektu inteligentní bójky na moře.

30 tisíc korun zhruba stojí vybavení senzory pro běžný dřevěný rodinný dům s jednou koupelnou, kuchyní a technickou místností.