Štítek budovy říká, kolik energie je třeba na vytápění, teplou vodu, chlazení či na osvětlení

Energetická certifikace budov a energetický průkaz budovy se v Česku poprvé objevily už v roce 2002.
Od té doby se legislativa několikrát změnila, a tak kolem "štítku" panuje stále spousta nejasností.

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) nám zjednodušeně řečeno říká, kolik energie je v konkrétní budově potřeba na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, na úpravu vzduchu větráním a klimatizací a na osvětlení. Podle toho pak zařazuje budovu do příslušné třídy v rozsahu A až G.
"Hodnoty spotřeby energie se počítají pro běžné užívání a klimatické podmínky, proto se v závislosti na reálném provozu a počasí skutečná spotřeba často značně liší," upozorňuje profesor Karel Kabele z katedry Technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT a z Univerzitního centra energeticky efektivních budov. Přirovnává PENB k technickému průkazu automobilu, při jehož koupi bývá uváděná spotřeba paliva jedním z kritérií pro výběr, ale skutečná spotřeba záleží na tom, jak a kde s vozem jezdíme.

Jak šel čas s průkazem

Energetická certifikace budov byla zavedena především proto, aby lidi "nutila" k lepšímu hospodaření s energiemi. "V dlouhodobém horizontu je cílem Evropské unie nezávislost na dovozu paliv z jiných částí světa a energetická soběstačnost. Současně chce EU přispět ke snížení produkce skleníkových plynů a tím i rizika globálního oteplování," říká Karel Kabele. Cílem je dosáhnout v roce 2050 snížení emise skleníkových plynů v Unii o 80 až 95 procent. Úplně na začátku, od 1. ledna 2002, u nás platila vyhláška č. 291/2001, která se věnovala užití energie při spotřebě tepla v budovách. Už v této vyhlášce byl vyžadován tzv. "Energetický průkaz budovy". V roce 2007 přišla vyhláška č. 148/2007 o energetické náročnosti budov, v níž se poprvé objevil termín Průkaz energetické náročnosti budovy neboli PENB. "V roce 2013 se zavedla dodnes platná vyhláška č. 78/2013, která mimo jiné změnila podobu PENB a zavedla pojem budova s téměř nulovou spotřebou energie," uvádí Karel Kabele.
Zároveň s tím došlo ke změně způsobu výpočtu. Hodnocení energetické náročnosti budov je založeno na porovnání hodnoty náročnosti konkrétní budovy s hodnotou referenční. "Do roku 2013 byly referenční hodnoty uvedeny absolutními hodnotami v kWh/m2 pro různé typy objektů. Dnes se pracuje s referenční budovou – digitálním dvojčetem posuzované budovy shodným po geometrické stránce, avšak s typickými standardními vlastnostmi konstrukcí a technických systémů. Referenční hodnoty se tak stanovují individuálně pro každou posuzovanou budovu," vysvětluje Kabele.
"Součástí PENB jsou také technicky, funkčně a ekonomicky vhodná doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti dané budovy," připomíná Miroslav Mareš, předseda Správní rady Asociace energetických auditorů-energetických specialistů. Dodává, že průkaz platí 10 let nebo do provedení větší změny dokončené budovy: "I průkazy zpracované podle vyhlášky č. 148/2007 ale zůstávají v platnosti a není třeba pořizovat nový."

K čemu slouží

V případě nových budov je PENB nutné předložit při žádosti o stavební povolení, přičemž postavit dnes lze pouze budovy zařazené ve třídách A až C. K dalšímu zpřísnění v tomto směru dojde po 1. lednu 2020 – stavební úřady už budou povolovat pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie.
Nulová spotřeba energie neznamená, že dům nebude potřebovat teplo ani elektřinu, ale že celková roční spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů se bude blížit nule. Taková budova musí mít dobře tepelně izolovanou obálku budovy, účinné technické systémy (vytápění, větrání, klimatizace, příprava teplé vody, osvětlení) a měla by využívat obnovitelných zdrojů. "U nás je typickým obnovitelným zdrojem sluneční energie, ať už přes fototermické panely, které ohřívají vodu, nebo fotovoltaické panely, kdy ze slunečního záření vyrábíme elektřinu. Pak je to energie prostředí získávaná nejčastěji tepelným čerpadlem ze vzduchu, země nebo vody. Třetím je biomasa spalovaná v kotlích a krbech v podobě dřeva, peletek nebo štěpky," vysvětluje Karel Kabele.

PENB a "staré" budovy

I u staré budovy bychom měli vědět, jak je na tom z hlediska energie. Součástí průkazu je totiž také identifikace "slabých míst".
"Kvalitně zpracovaný PENB tak může být u staré budovy dobrým vodítkem pro majitele, kde hledat možné úspory," míní Karel Kabele.
"Praktický smysl PENB u větších změn dokončené budovy spočívá jednak v hodnocení předmětné budovy, tedy vyhodnocení jednotlivých ukazatelů energetické náročnosti, jednak ve stanovení technicky, funkčně a ekonomicky vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy," vysvětluje Miroslav Mareš a připomíná, že PENB by měly mít i památkově chráněné budovy či budovy v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. "Požadavky na energetickou náročnost v nich ale nemusí být splněny," dodává.
Nicméně možností, jak i v historické budově dosáhnout energetických úspor, je podle Karla Kabeleho řada: "Asi nepůjde o zateplení fasády, ale třeba o zásobování teplem a elektřinou. Například pražský Žofín má tepelné čerpadlo voda-voda a Národní divadlo využívá energii ze Slunce."

---

Kdo kontroluje PENB Průkazy energetické náročnosti budov kontroluje Státní energetická inspekce (SEI). V roce 2018 její pracovníci zatím provedli 55 kontrol vlastníků domů a SVJ. Porušení povinnosti bylo zjištěno zhruba u třetiny z nich. "Postihy za nesplnění povinnosti stanovuje zákon ve výši až do 200 tisíc korun, této maximální hranice však pokuty uložené SEI nedosahují," říká Michal Vokáč, ředitel sekce kontroly a správy SEI.

Inspekce kontroluje také energetické specialisty, kteří PENB vystavují. Ročně prověří zhruba 1 500 případů. V případě pochybení může SEI udělit pokutu zpracovateli – energetickému specialistovi až do výše 5 milionů korun. Prozatím bylo v roce 2018 uděleno pokut za více než 800 tisíc korun a toto číslo z důvodu probíhajících řízení zdaleka není konečné. Oprávnění k výkonu činnosti však SEI odebírat nemůže.

Foto: Průkazy energetické náročnosti budov vydané po roce 2013 Na první straně je popis nemovitosti včetně její fotografie, zařazení budovy do příslušné třídy podle spotřeby energie a množství spotřebované energie z primárních zdrojů. Druhá strana ukazuje, zda energetický specialista, který PENB vystavil, doporučil nějaká opatření ke zlepšení energetické bilance stavby, jaké zdroje budova využívá (plyn, elektřina, sluneční energie...), a rozepisuje, jak energeticky náročné jsou jednotlivé technologie v budově (topení, chlazení, příprava teplé vody...). Spolu s tímto "štítkem" by vám energetický specialista měl dát i podrobný protokol.