CO ČEŠI ZA STO LET PŘINESLI SVĚTU

NEJVĚTŠÍ OBJEVY NAŠÍ VĚDY

Na konci října jsme oslavili sto let samostatného Československa. Za tu dobu jsme stihli pochovat tatíčka Masaryka, přežít druhou světovou válku, být se Sovětským svazem na věčné časy, mírumilovně se rozvést se Slovenskem a taky dát světu zajímavé vědecké objevy a vynálezy. Možná vás překvapí, co všechno má české kořeny.

ANTIVIROTIKA

Za jednoho z největších českých vědců je považován profesor Antonín Holý. Ten je také objevitelem několika antivirotik, která už pomohla lidem po celém světě. Konkrétně jde o léky proti AIDS, hepatitidě B a herpes virům.
Pravdou je, že i přes rozsáhlý výzkum AIDS stále neumíme úplně vyléčit. I tak ale přípravky proti viru HIV z laboratoře profesora Holého významně prodlužují život nemocných. Jeden z nich, Truvada, se používá i v rámci prevence HIV u rizikových skupin.

KONTAKTNÍ ČOČKY

Miliony lidí po celém světě každý den používají vynález Otty Wichterleho. Cesta k objevu ale nebyla vůbec lehká. První čočky se téměř nedaly nosit a Wichterle navíc nevycházel s komunistickým režimem. S výzkumem proto musel pokračovat doma, kde si přístroj na výrobu čoček vyrobil ze stavebnice Merkur. I přes těžké podmínky mu stačil rok na to, aby zdokonalil technologii a vyrobil přes pět tisíc nositelných měkkých kontaktních čoček. Komunistická vláda nakonec patent bez jeho vědomí a za pakatel prodala do Ameriky. Československo tím přišlo o zhruba miliardu dolarů. Tomu se říká obchod století.

SILON

Z laboratoře mistra Wichterleho pochází i syntetické vlákno silon, objevené šest let po patentování nylonu v USA. Zatímco jako první se ze silonu vyráběly ponožky a punčochy, v dnešní době už polyamid 6 najdete ve všem možném.

SEMTEX

Další ze světově proslulých českých vynálezů je barevná plastická trhavina SEMTEX, která dostala svoje jméno po městské části Semtín v Pardubicích a firmě Explosia, kde vznikla. Za otce výbušniny je považován vědec Stanislav Brebera. Jedná se o výkonnou, ale bezpečnou trhavinu, která se dá snadno tvarovat.
Legendární SEMTEX je opředený množstvím mýtů (třeba tím, že je téměř nezjistitelný – blbost) a spojovaný s řadou teroristických útoků. Původní složení je dnes už nahrazeno jinými typy sloučenin a vyrábí se jen v malém množství.

POLAROGRAFIE

Polarografie je metoda analytické chemie, za kterou dostal Nobelovu cenu chemik Jaroslav Heyrovský.
Díky charakteristickým polarografickým vlnám jsme schopni určit, jaké látky se v roztoku nacházejí a kolik jich tam je. To se hodí třeba při měření obsahu oxidu siřičitého v kouři nebo pro zjišťování množství jedovatých látek ve vodě.
Profesor Heyrovský si na Nobelovu cenu za chemii musel počkat dlouhých pětadvacet let. Nominován byl přitom celkem osmnáctkrát.

NANOSPIDER

Centrem výzkumu nanovláken je v České republice Technická univerzita v Liberci. Revoluční způsob tvorby netkaných textilií z nanovláken tady v roce 2003 objevil profesor Jirsák se svým týmem. Samotný princip Nanospideru zní dost složitě, ale ve skutečnosti to celý proces výroby zjednodušuje a urychluje.
Nanovlákna jsou považována za materiál budoucnosti a už teď nacházejí uplatnění v mnoha oborech, od zdravotnictví po stavebnictví. Objev z Liberce byl proto zásah do černého.

MAGNETRON

Magnetron je malá elektronka, která umí měnit elektrickou energii na mikrovlnné záření. Její princip popsal jako první v roce 1924 český vědec Augustin Žáček a od té doby už magnetron ušel dalekou cestu. Za druhé světové války se stal součástí malých radarů v letadlech a lodích, dneska je nezbytnou součástí mikrovlnky.

DETEKTOR VÝBUŠNIN

Firma RS Dynamics vyvinula mimořádně citlivý detektor výbušnin Explonix. Ten je schopen odhalit i člověka, co se před pár hodinami o výbušninu jenom otřel. A stačí k tomu jenom papírek a detektor, který také určí, o jakou trhavinu se jedná.

MEMREC

Katedra kybernetiky ČVUT se může pochlubit objevem, který usnadňuje život lidem s fyzickým postižením. Přístroj Memrec je tvořen kamerou připevněnou na obroučkách brýlí. Ta snímá pohyby očí a dál je posílá do krabičky, která ovládá kurzor myši na počítači. Mrknutím klikáte, pohybem očí hýbete kurzorem po obrazovce.
Díky Memrecu je možné psát na počítači, surfovat na internetu nebo třeba upravovat fotky v Photoshopu. A to všechno pouhým pohledem.

Česká věda za posledních sto let rozhodně neseděla v koutě a měla světu co říct. Relativně silnou pozici si drží hlavně v technických a přírodovědných oborech. Nezbývá než doufat, že tomu tak bude i v budoucnu.