STROJE VYRÁBĚJÍ všechno kolem nás

Profesor Michael Valášek, děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze, v rozhovoru vysvětluje, proč je dnes důležité studovat technické obory a kteří experti budou v budoucnu nejžádanější.

- Má studium technických oborů větší budoucnost než studium těch humanitních?

Česká republika je průmyslová země a hospodářství každé průmyslové země stojí na schopnostech jejích obyvatel v technických oborech na všech úrovních. Právě průmysl přináší nejvíce blahobytu. Studium technických oborů tvoří hodnoty, z nichž čerpá každý člověk pro svoji materiální budoucnost. Zároveň je člověk tvor společenský, takže nemůžu říct, že studium techniky má větší budoucnost než humanitní obory. I ty potřebujeme. Ovšem nestuduje je zbytečně mnoho lidí? Nebo spíš nestuduje techniku příliš málo lidí? V České republice je obecně otázkou, zda poměr počtu studentů technických a humanitních oborů odpovídá potřebě zajištění konkurenceschopnosti země – měřeno zaměstnaností, životní úrovní i pocitem spokojenosti. Podle mého názoru máme málo studentů technických oborů nejen pro potřeby rozvoje, ale i jen pro udržení České republiky v globálním světě. Troufnete si říct, kteří odborníci budou nejvyhledávanější za deset, dvacet, třicet let? Předpověď je vždy složitá a ošemetná. Nicméně žijeme v technické civilizaci a chceme svět kolem sebe ovlivňovat a předvídat. Proto budou určitě vyhledáváni odborníci, kteří budou schopni popsat a předvídat chování složitých a rozsáhlých systémů, schopni systémového a interdisciplinárního pohledu, schopni tvořivého nalézání nových, dosud neexistujících řešení hmotných i ideových, schopni empatie vůči lidem, živé i neživé přírodě. Bude to založeno na matematice, teorii systémů a psychologii či neurovědách. Přiznám se, že jsem vůbec netušila, že se Strojní fakulta ČVUT věnuje i oblasti biomechaniky – že jste v ČR unikátní v testování kloubních náhrad a implantátů. Bude právě tato oblast v budoucnu atraktivní? Každá předpověď má problém případů "černé labutě". Z dnešního pohledu je to jasné. Lidé se dožívají vyššího věku a některé části jejich těla, třeba právě pohybový aparát, přestanou sloužit. Poptávka po kloubních náhradách tedy je a bude. Ale může dojít ke zvratu, třeba z kmenových buněk dokážeme vytvořit náhradu kloubu individuálně pro konkrétního pacienta. To by byl případ "černé labutě" v tomto oboru. Poptávka by se změnila, ale nějaké mechanické formování tvaru rostoucí náhrady by bylo stále nutné a náš obor by se jen proměnil. Vaše fakulta je výjimečná i ve světě, například výzkumem v oblasti paralelní kinematiky. Co byste nejvíc vyzdvihl? V řadě oborů jsme dosáhli pozoruhodného rozvoje. Uvedl bych oblast automobilů, obráběcích strojů, energetiky, procesní techniky, solární techniky, mechatroniky, biomechaniky atd. Dále dílčí oblasti paralelních kinematik, efektivního sestavování pohybových rovnic mechanismů, účinnosti parních turbín nebo teplotní deformace obráběcích strojů. A hlavní lákadlo, proč by měli studenti jít právě k vám? Máme nejúplnější nabídku strojařských oborů – chybí asi jen konstrukce lodí. Nabízíme velký prostor pro tvořivost studentů, na fakultě probíhá mnoho výzkumných projektů, na nichž se studenti mohou podílet. Laickou veřejnost možná překvapí, že se u nás studují i velmi tradiční obory, například stavba pivovarů. Lidé si často neuvědomují, že prakticky všechno kolem nás vyrábějí stroje. Tyto stroje navrhují, obsluhují a udržují právě absolventi naší fakulty. A jde o stroje na výrobu prakticky čehokoli, od smart elektroniky po léky.

- Pravděpodobně vznikají i nové obory – je to tak?

Samozřejmě, staré obory a předměty umírají a vznikají nové. Z nových bych uvedl obory mechatronika, mechanika soustav mnoha těles, aditivní a alternativní technologie, podnikání na internetu nebo kariéra v inženýrství.

- Studium je jistě náročné. Jaké předpoklady musí uchazeč splňovat?

Požadavky k přijetí ke studiu není těžké splnit. Požadujeme úspěšnou maturitu z matematiky nebo fyziky nebo ekvivalentní test. Předpoklady ke studiu jsou však rozsáhlejší. Uchazeč musí umět matematicky popsat realitu a propojit tuto abstrakci se zhmotněním navržených výrobků. Musí mít prostorovou představivost a schopnost práce v týmu.

- Probíhá tedy kruté vyřazování po prvním ročníku?

První ročník samozřejmě nastaví zrcadlo schopnostem studentů, ale na Fakultě strojní je nejnáročnější druhý ročník, kde leží jádro teoretické průpravy. Neúspěšnost ve studiu je převážně rozložena v celém bakalářském studiu. Nabízíme mnoho záchranných sítí, ale neúspěšnost celkově je asi 45 procent.

- Které obory jsou podle vás nejnáročnější?

Asi ty interdisciplinární a výpočtově orientované, tedy mechatronika, aplikovaná mechanika, biomechanika, matematické a fyzikální inženýrství.

- Kde se absolventi uplatní?

Najdou uplatnění v celém průmyslu od automobilů, letadel přes obráběcí stroje, výrobní technologie po energetiku, chemický průmysl a tak dále. Například Metrostav by bez strojařů neprorazil jediný tunel a fyzikové v CERN by neudělali jediný experiment.

- Můžete jmenovat experta, který se realizoval ve světově uznávaném projektu?

Uvedl bych například Thomase Morela, který vyvinul software GTPower, kterým se navrhují pohony prakticky všech automobilů. Mezi studenty jsou i opravdoví géniové. Zmíním ještě absolventa, který přinesl zlepšení vozu formule 1, díky kterému stáj vyhrála soutěž, nebo absolventa, který vybudoval firmu na roboty pro výrobu čipů, které sám zkonstruoval.

- Mohou se v některých technických oborech realizovat i ženy?

Dnes není problém něco vyrobit a dopravit kamkoli na zeměkouli. Problém je něco navrhnout, aby o to byl zájem a bylo to prodejné. Každý výrobek je navržen pro splnění nějakých lidských potřeb. K tomu je třeba empatie a v té jsou ženy velmi dobré. Účast žen v návrhových týmech vede ke zlepšení jejich výsledků jednak empatií žen, jednak tím, že jejich účast v týmech zvýší jejich vnitřní soutěživost.