Datum zveřejnění: 
4. 11. 2018

Nejen ten na Vltavské či Libeňský, ale mnoho dalších českých mostů je v havarijním stavu. Statik mostař doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc. (70) z Fakulty stavební ČVUT prozradil, proč se tak děje, a popsal průběh výstavby mostu od začátku až do konce.

- Proč stále častěji dochází k závažnému zhoršení stavu mostů?

"Příčinou je dlouhodobě zanedbaná běžná údržba – např. čištění vozovky a odvodňovačů, dohled, aby dobře odtékala voda z mostu, čištění mostních závěrů, opravy protikorozní ochrany a další činnosti."

- To se týká i mostu na Vltavské?

"Tam je problém jiný."

- Jaký?

"Jedná se o předpjatý betonový most, který byl postaven z jednotlivých segmentů. Ty se vyrábějí v Prefě, dopraví se na staveniště a na místě se z nich most skládá. Těmito segmenty vedou chráničky – ocelové ohebné trubky, jimiž se protáhne předpínací kabel a tím se všechny segmenty sepnou."

- Předpokládám, že problém je v tom kabelu.

"Ano. Z rozhovoru s panem Ing. Hvízdalem, ředitelem firmy Pontex, vysílaném na ČT, se spáry mezi některými segmenty otevírají, což značí, že selhává předpínací síla v kabelech. To je velmi vážná závada. A navíc bylo řečeno, že otevírání spáry za posledních několik málo dnů se zvětšovalo. U tohoto mostu tudíž nikdo nemohl dát záruku, že se zítra nezřítí."

- Proč k tomu došlo?

"Konkrétní příčinu závady mostu na Vltavské já neznám. Obecně se chránička po protažení kabelu zainjektuje. Tím je kabel chráněn proti korozi. Tato injektáž velmi často není dokonalá. Jestliže se do nezainjektovaného místa dostane vlhkost, výztuž postupně koroduje, zeslabuje se, až přestane fungovat. Tento proces vedl i ke zřícení Trojské lávky."

Na tyhle už došlo...

- Nelze to nějak postupně kontrolovat?

"Zatím neexistuje nedestruktivní diagnostická metoda, která by spolehlivě řekla, že v nějakém místě je předpínací výztuž oslabena tak, že je tam riziko z hlediska únosnosti. Respektive existuje metoda, tzv. magnetická paměť materiálu, která, jak se zdá, by mohla být použitelná."

- Jak by měla fungovat?

"Jestliže je v ocelovém prvku napětí, pak kolem toho vzniká magnetické pole, které se dá měřit. A v místě oslabení je napětí větší, tudíž se mění i magnetické pole, a to se dá nedestruktivně zjišťovat. Je to metoda, na které se pracuje, a doufám, že bude v brzké době použitelná."

- Šlo by nějak zachránit ještě most na Vltavské?

"Ten už se zachránit nedá. Nelze ho opravit. Respektive lze, ale za tak vysokou částku, že je lepší ho zbourat."

- Víte, zda se bude stavět nový?

"Přečetl jsem si v novinách, že nová garnitura na magistrátu řekla, že o tom bude rozhodovat sama. A řekli, že uvažují o variantě udělat místo mostu křižovatku v jedné úrovni. Myslím si, že to jen dokumentuje jejich nedostatečnou odbornou připravenost."

- Co tím máte na mysli?

Pokračujte na str. 24 a 25 "Takovým úvahám by měla předcházet studie dopravního řešení, a ta neproběhla."

- Co byste v takovém případě udělal vy?

"Já bych okamžitě připravoval projekt nového mostu."

- Říkal jste sice, že zatím není metoda, jak kontrolovat kabel u předpjatých mostů. Ale nějaké kontroly jistě probíhat musí, nebo ne?

"Provádějí se pravidelné prohlídky, které jsou dány normou. Ta rozlišuje tři druhy prohlídek: Běžné se provádějí 2krát ročně, hlavní jednou za 2 až 6 let a mimořádné dle potřeby. Přičemž je provádění prohlídek povinností vlastníka nebo správce mostu."

- Kdo je provádí a co se při nich děje?

"Fyzických osob, které k tomu mají oprávnění, je u nás asi 150. Výsledkem hlavní prohlídky je stanovení klasifi kačního stupně stavu mostu. Těch je sedm, přičemž jedna je výborný, dvě velmi dobrý atd., až stav sedm je havarijní. Kromě toho prohlížeč ještě dává doporučení, co se s mostem má udělat, aby se stav zlepšil nebo se aspoň nezhoršoval."

- Kdo nese zodpovědnost, když se s mostem něco stane?

"Správná otázka. Když se hovoří o nějakém mostu, říká se: To udělal architekt ten a ten, a že tam byl důležitý mostař statik, to už se nezmiňuje. Ale když pak přijde trestní odpovědnost, pak je ve hře statik a architekt je mimo hru. Většinou to tedy jde za statikem."

- Což jste i vy – statik mostař. Jak se takový most projektuje?

"Při volbě koncepce mostu se vychází z trasování. Trasa nové komunikace nebo železnice překračuje nějaké překážky – řeka, rybník, jiná komunikace apod. Rozhoduje se, zda most bude krátký nebo dlouhý nebo zda povede přes hlubokou rokli nebo bude nízko nad terénem, kde mohou být umístěny pilíře atd."

- Má na vzhled mostu vliv místo, kde má stát?

"Ano, volba koncepce závisí i na tom, zda bude mimo město nebo uvnitř. Když je most ve městě, tak jeho architektura dotváří urbanismus daného prostředí. A právě tady je z mého pohledu velice užitečná spolupráce architekta a statika. Ne všichni mostaři tuto filozofii berou. Mnozí statici říkají, že most má stavět inženýr a architekt dělat pouze zábradlí a lucerny. Když je ale ve městě, tak s tím zásadně nesouhlasím."

- Jak se pokračuje dál?

"Na základě rozboru variant řešení se potom volí hlavní nosný systém – zda most bude trámový, obloukový, zavěšený nebo visutý. Každý z těchto systémů poskytuje jinou architekturu mostu, jiný vzhled. Kromě výše uvedených existují další systémy a jejich různé kombinace."

- Lidé si takovou stavbu představí jako haldy výpočtů. Je to realita?

"Celá projektová příprava se dnes dělá s využitím speciálních softwarů a s pomocí počítače. To, co se dříve kreslilo ručně, se dnes kreslí na počítači. To, co se dříve počítalo ručně s použitím logaritmického pravítka, tak dnes výpočty provádí počítač. Přesto vytištěné výstupy z počítače jsou mnohdy haldou papírů. Dnešní generace projektantů je bohužel natolik závislá na počítači, že bez něho by již nebyla schopna provést statické výpočty ručně."

- A nějaká dokumentace, schválení apod.?

"Projektování začíná dokumentací pro územní rozhodnutí. Jejím smyslem je říct: Ano, v tomto prostředí je možné most navržené koncepce postavit. Dalším stupněm je dokumentace pro stavební povolení. A třetím je dokumentace pro zadání stavby, na základě které se hledá zhotovitel, který si následně udělá realizační dokumentaci podle toho, jaké má k dispozici montážní prostředky apod. Všechno se to provádí na základě evropských norem, tzv. Eurokódů, podle nichž pracujeme téměř 20 let. Díky nim může třeba Čech udělat návrh pro Angličany a naopak…" Vyskytuje se tu pojem polopravděpodobnostní metoda, o co se jedná? "Koncepce statického výpočtu je založena na mezních stavech, což je polopravděpodobností metoda. Její součástí jsou jednotlivé součinitelé, jež se používají ve výpočtu a ty mají zajistit výslednou bezpečnost konstrukce. Laicky řečeno, nenavrhujeme mosty, které by nikdy za žádných okolností nemohly selhat. Takové mosty by nikdo nezaplatil. Čili součinitele jsou nastaveny tak, že pravděpodobnost selhání mostu je řádově 10-6 – každý miliontý most daného systému může spadnout a nikdo neudělal chybu."

- Který ze tří typů mostů dle materiálu selhává nejčastěji?

"Určitě ty železobetonové a předpjaté betonové. Problémem u nich je malé krytí ocelářské výztuže. Beton degraduje a výztuž pak koroduje. Ocelové většinou splnily očekávané předpoklady a v mnoha případech překročily plánovanou životnost 90 let. "

- Proč se tedy nestaví více ty ocelové?

"To je dané historií. V 19. století, kdy vznikala železnice, se stavěly převážně mosty ocelové. Betonové se ve větším počtu začaly stavět až v období 1. republiky. Po 2. světové válce tady byl totální nedostatek oceli pro stavební konstrukce, byť jsme byli na špici ve výrobě oceli na hlavu. ČSR měla tehdy 15 milionů obyvatel a ročně jsme vyráběli 15 mil. tun oceli. Většina se však spotřebovala ve strojírenství na tanky. Čili na stavební konstrukce nezbyla."

- A v té době se tedy rozvinuli betonáři?

"Ano a později betonářská lobby nepřipustila, že by se mohly stavět ocelové mosty. A v důsledku všech okolností, to stále finančně vycházelo tak, že betonové jsou levnější. Myslím si ale, že současná doba tento přístup změní a já jako ocelář bych si to přál."

Statik mostař doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc. ZPŮSOB MONTÁŽE Pro zhotoveí nového mostu existují různé způsoby monzáže: Na lešení Zhotoví se lešení, na něm bednění a do toho se ukládá výztuž a betonová směs. Osazení celých dílců Když je most malý nebo lehký, může se zhotovit vedle překonávané překážky a jeřáb ho poté celý osadí na místo. Montáž letmo Postupuje se od jedné i druhé opěry a jednotlivé dílce se vyvěšují, nebo podpírají, až se obě části ve vrcholu setkají. Montáž podélným nebo příčným zásunem Most se poskládá na jednom břehu a podélně se vysouvá přes překážku s pomocí provizorních podpor. Nebo se postaví vedle a příčně se zasune. Zaplavením Konstrukce se umístí na pontony a zaplavuje se do místa, kde se má použít.      
 

Autor: 
Bára Veverková
Zdroj: 
Nedělní Blesk