630 milionů pro český um

Technologická agentura ČR vybrala třináct národních center kompetence, v nichž mají vědci cíleně spolupracovat

s výzkumnými a inovativními firmami.

PRAHA Každý člověk je jedinečný, každý pacient je jiný. Výrazným trendem v biomedicínském výzkumu a moderním lékařství je proto takzvaná personalizovaná medicína. Ta počítá s léčivy i s léčebnými postupy "ušitými" jednotlivcům takřka přesně na jejich míru...
A nejde už jen o základní výzkum. Poznatky z odborných časopisů by se totiž měly co nejrychleji dostávat i do klinické praxe. Před pár dny se projekt aplikovaného výzkumu s názvem Personalizovaná medicína – diagnostika a terapie stal jedním ze třinácti nejlépe hodnocených záměrů, jež k financování vybrala státní Technologická agentura ČR (TA ČR).
Hlavním řešitelem bude elitní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, jenž si ovšem ke spolupráci vybral hned čtrnáct dalších subjektů včetně firem. V příštím roce budou dejvičtí chemici zkoumat dílčí projekty za 60 milionů korun spolu s lékaři z fakultních nemocnic v Brně a Praze, s vědci z Karlovy, Masarykovy i Palackého univerzity i s firmami Apigenex, IntellMed nebo Tilia Genomic. Na rok 2020 vysoutěžili dalších 60 milionů.
"Technologická agentura podpoří třináct vybraných národních center kompetence. Celkem na ně teď půjde 630 milionů korun," řekl LN Petr Konvalinka, nový předseda TA ČR. Centra mají zajištěné peníze na dva roky. Co od nich stát očekává?
"Jsou to konsorcia, v nichž jsou vedle výzkumných organizací také průmysloví partneři, kteří nedostávají žádnou dotaci od agentury, respektive od státu, ale budou spolu vymýšlet dílčí projekty, jež budou realizovat," dodává Konvalinka. Nejde tedy o jednorázové vložení peněz, ale stimulaci součinnosti. Pokud centra v první fázi hodnocení uspějí, mohou počítat také s návazností v dalších letech.
Uspělo třináct žádostí ze sedmnácti. Konsorcia jsou veliká; mají i pár desítek účastníků, jako je tomu v případě nejlépe bodovaného centra pro energetiku. Kromě hlavní Vysoké školy báňské z Ostravy se má na výzkumu a vývoji podílet dalších 23 subjektů! Jsou mezi nimi vedle technických univerzit i společnosti typu ČEZ, Škoda JS, Doosan či Veolia Energie. Nejvíce peněz, plných 80 milionů korun, zamíří v první fázi na národní centrum kybernetiky a umělé inteligence, které řeší pražské ČVUT s partnery. Nejúspěšnější byla Akademie věd, která získala hned čtyři centra kompetence: v medicíně, optice, materiálech a biorafinaci.

Třináct kompetentních
Název výzkumného projektu: hlavní
příjemce / výše podpory pro rok 2019
1. Národní centrum pro energetiku:
Vysoká škola báňská 69 mil.
2. Personalizovaná medicína, diagnostika
a terapie: ÚOCHB AV ČR 60 mil.
3. Centrum elektronové a fotonové
optiky: Ústav přístr. techniky AV ČR 73 mil.
4. Biotech. centrum pro genotypování
rostlin: Zemědělský výzkum, s. r. o. 28 mil.
5. Nár. centrum kompetence pro
letectví a kosmonautiku: VUT 39 mil.
6. Nár. centrum kompetence pro
pozemní dopravu: ČVUT 55 mil.
7. Nár. centrum kompetence mechatroniky
a chytrých technologií: VUT 33 mil.
8. Nár. centrum kompetence pro
kyberbezpečnost: MU 25 mil.
9. Nár. centrum kompetence strojírenství:
VÚTS, a. s. 34 mil.
10. Národní centrum kompetence
kybernetika a AI: ČVUT 80 mil.
11. Nár. centrum kompetence pro materiály
a povlakování: FÚ AV ČR 30 mil.
12. Centrum pokročilých materiálů
a efektivních budov: ČVUT 53 mil.
13. Biorafinace jako oběhové technologie:
Ústav chem. procesů AV ČR 52 mil.
Pramen: LN, TA ČR ŠIMON / LN