Dědictví oslav

K výročí vzniku republiky Praha dostala opravené muzeum, sochu prezidenta i pamětní lípy.

PRAHA Mimořádně zpřístupněná ministerstva, muzea i další instituce, koncerty na náměstích, velkolepá vojenská přehlídka i ohňostroj byly hlavními body víkendových oslav sta let od vzniku Československa, které se konaly na mnoha místech a i přes sychravé podzimní počasí přilákaly desetitisíce lidí.
Nepořádek v ulicích však není zdaleka to jediné, co po jejich ukončení zbylo. Ve městě totiž trvale zůstane řada památek na toto výročí a těžit z toho tak budou především Pražané.
Tou nejvýraznější a zároveň nejnákladnější je bezesporu kompletně opravené Národní muzeum. Práce, za které stát zaplatil skoro 1,8 miliardy korun, vrátily lesk této dominantě Václavského náměstí, která je tak od včerejšího dne po sedmi letech znovu veřejnosti přístupná. A komu se nechtělo v prvních hodinách po otevření tísnit se mezi davy návštěvníků a čekat dlouhé fronty u vstupu, má možnost bezplatně nahlédnout do interiéru muzea až do konce roku.
Oprava trvala tři a půl roku a stavba byla začátkem října zkolaudována prozatím pro zkušební provoz, definitivně hotová bude až v únoru příštího roku. Většina stálých expozic se pak otevře až za rok na podzim. "Jedná se o jednu z největších a nejsložitějších rekonstrukcí v historii České republiky jak svou velikostí, tak rozsahem prací," potvrzuje generální ředitel muzea Michal Lukeš.
S Národním muzeem úzce souvisí i další projekt, který vznikl u příležitosti kulatého výročí a sloužit bude městu i nadále. Mezi opravenou historickou a protější novou budovou muzea u magistrály nechal magistrát vybudovat takzvanou Muzejní oázu. Prostor dostal žulovou dlažbu i nové členění, které nabídne více místa chodcům a cyklistům. Dokonce sem bylo umístěno sedmdesát metrů tramvajových kolejí pro budoucí spojení Vinohrad s tratí u hlavního nádraží.
Během dvou týdnů pak skončí i obnova navazujících Čelakovského sadů, které byly roky zarostlé a plné bezdomovců.
Mimo jiné zde bude nově vysazena šedesátka stromů.
Veškeré úpravy v okolí Národního muzea vyšly na 140 milionů korun, jejich součástí je i osazení novým mobiliářem, který se bude postupně rozšiřovat po celé Praze.

Masaryk shlíží na Dejvice

Jako vzpomínka na oslavy zůstane Praze i další socha prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Tu včera na Bachmačském náměstí naproti budově dejvického nádraží odhalil starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Dílo má velmi zajímavou historii. Autorem je totiž akademický sochař Břetislav Benda, který zemřel už v roce 1983. Když sochu tvořil, sám Masaryk mu údajně stál modelem. Nikdy však vztyčena nebyla.
"Když jsme chystali výstavu soch Břetislava Bendy, přišel jsem do ateliéru jeho vnuka Milana Bendy a stál tam Masaryk. Slovo dalo slovo a dnes nám zdobí městskou část," usmívá se Kolář. Z kdysi vytvořené sochy nechala radnice pouze udělat formu, do níž pak byla znovu odlita.
Místo umístění díla přitom nebylo vybráno náhodně. Ze sousedního nádraží totiž Masaryk pravidelně odjížděl za odpočinkem na zámek do Lán, i proto je podle něj pojmenován salonek ve výpravní budově. S Prahou 6 je československý prezident spjat také tím, že v nedaleké ulici Na Valech kdysi bydlel.
Za upravení prostoru náměstí zaplatila Praha 6 tři miliony korun, za samotnou sochu pak necelý milion. "Celobronzová socha váží zhruba 400 kilogramů. Vznikala rok a odlít ji trvalo pět měsíců," dodává umělcův vnuk Milan Benda.
K výročí dostala Praha i několik nových lip. Tradiční akt slavnostní výsadby národního stromu ke sto letům republiky uspořádaly některé městské části a další veřejné instituce.
Radnice Prahy 12 nechala dřevinu umístit do centrálního parku na modřanském Obchodním náměstí, v dejvickém kampusu osobně zasadili Masarykovu lípu rektoři ČVUT a VŠCHT. Svůj název dostala proto, že byla vypěstována ze semínka stromu, pod kterým sedával prezident na Plečnikově vyhlídce Pražského hradu.
V souvislosti s oslavami se už v září po devět měsíců trvajících opravách vrátil na Staroměstskou radnici slavný pražský orloj. Obnoveny byly také sochy apoštolů.