Datum zveřejnění: 
23. 10. 2018

Plně autonomní auta budeme v ostrém provozu běžně potkávat do deseti let. Už nyní jsou totiž podle profesora ČVUT Jiřího Matase, který se podílí na vývoji autonomních aut pro Toyotu, schopná s kvalitní výbavou a za příznivých podmínek bez větších problémů brázdit dálnice.

Podle Matase je technologie autonomních aut již vyvinutá, je však nutné ji rozšířit a doplnit o velké množství dat.

Současná autonomní vozidla už podle Matase zvládnou jet bez řidiče na dlouhých úsecích bez prudkých zatáček nebo úzkých uliček. Typickým příkladem jsou dálnice. Problémy však mohou nastat v rušném provozu měst, v nedostatečně zmapovaných místech, na nerovných vozovkách nebo při nestandardních situacích, například při náhlém vstupu chodce do vozovky.

„Auto může zmást například i rozsypaná sůl na silnici, systém totiž takovou situaci nemusí znát a neví, zda může jet dál,“ řekl Matas. Systém autonomních vozidel je proto při současném testování doplňován o nová data, aby vozy byly schopné zvládnout co nejširší škálu situací.

Nutné budou podle Matase zejména podrobné mapy s informacemi o cestě. Nejde jen o samotné vedení trasy a silnice, ale i zaznamenání veškerých překážek, jako jsou značky, stromy, krajnice, domy nebo i nerovnosti na vozovce. Nyní se proto po celém světě shromažďují veškeré informace o prostředí, kterým může auto v budoucnu projíždět.

Jako příklad metod takového sběru dat Matas uvedl aplikace typu Mapillary, kdy je řidič placen za nasnímané kilometry z provozu, nebo další mapové aplikace například od Googlu nebo v tuzemsku Seznamu. Vedle toho se využívají mapy zeleně ve městech či katastrální plány o všech objektech v prostoru, jako jsou například lavičky, a také třeba letecké fotografie.

Matas upozornil, že auta vedle toho budou muset znát i všechny situace, které do provozu mohou zasáhnout z vnějšku, ať už jde o ostatní vozidla, cyklisty, chodce, nebo i poletující předměty. Systémy aut jsou proto neustále doplňovány o příklady možných situací v provozu.

Autonomní vozy přinesou podle Matase řadu výhod. Vedle řízení je to vyšší bezpečnost a také plynulost provozu. „Auta spolu budou umět komunikovat a spolupracovat například při projetí křižovatky nebo při jízdě v pruhu,“ řekl.

Přechod na autonomní mobilitu by podle něj měl být postupný. „Žádná okamžitá revoluce se konat nebude,“ podotkl. Nejdříve se mohou autonomní vozy objevit například v nákladní dopravě, kde budou jezdit po fixní trase. „Následně se budou rozšiřovat možnosti, kam auto bude moci zajíždět, kolik bude stát, kolik bude mít senzorů a podobně,“ dodal.

Rychlost nasazení autonomních aut ovlivní přijetí společnosti, státní regulace a také cena aut. Ta je podle experta nyní velmi vysoká, technologie potřebné k autonomnímu provozu totiž stojí víc než samotné vozidlo. Jde především o tzv. lidary, které se používají k měření vzdálenosti, dále všesměrové radary a další senzory. Matas pro další vývoj vidí cestu v kamerách. „Jsou levné, spolehlivé a svou funkcí se blíží lidskému oku, jež dokáže řešit situace, ke kterým v dopravě dochází, docela dobře,“ řekl.

Převratné změny v technologiích však podle Matase nenastanou, stávající systémy budou hlavně rozšiřovány o nová data. „Úspěšnost se bude postupně zvyšovat z hodiny provozu na měsíc a dál, z dálnic do městského provozu, do provozu s cyklisty a chodci a tak dále“ doplnil.

Autonomní vozy se nyní testují v řadě zemí. V budoucnu by se to mohlo týkat i České republiky, některé automobilky plánují v ČR vybudovat testovací polygony. O vybudování testovacích polygonů v minulosti uvažoval také stát nebo některá města. Například Ústí nad Labem už zadalo zpracování studie proveditelnosti.

 

Autor: 
Martina Procházková
Zdroj: 
auto.iDNES.cz