U příležitosti letošního 110. výročí úmrtí mecenáše české vědy a umění architekta a stavitele Josefa Hlávky (+ 11. března 1908) a 100. výročí založení ČSR uspořádaly Nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, Univerzita Karlova a Studentská komora Rady vysokých škol ve Vlasteneckém sále Karolina konferenci. Některé bohulibé Hlávkovy záměry byly rozvinuty až vznikem republiky. K oslavám jejího stoletého výročí vzniku se tak přihlásilo rovněž Nadání.
Desítky účastníků na konferenci zhodnotily přínos nadace nesoucí jméno Hlávkových k rozvoji a podpoře vědy, umění a vzdělanosti v soudobé české společnosti. Nejcennější byly příspěvky mladých vědců a vědkyň, kterým tato nadace umožnila úspěšný start do profesního života. Ostatně, to byl záměr organizátorů, představit některé úspěšné studenty, absolventy, doktorandy z vědeckých oborů i umělecké sféry.
Na nadační činnost vydala nadace v letech 1991-2017 100 milionů korun, jak informoval v úvodu předseda správní rady nadace Nadání profesor Václav Pavlíček. Tyto prostředky však musela vytvořit, a to řádným a promyšleným zhodnocením hmotného odkazu mecenáše Hlávky, tedy například z nájemného z nemovitostí. »Sto milionů korun svědčí, že kvantitativně bylo vynaloženo mnoho. Správní rada se však zaměřila na to, aby konference posoudila, zda to také bylo v souladu s kvalitou,« vyzval prof. Pavlíček.
Konferenci pozdravil předseda Senátu Milan Štěch, jenž by byl rád, »kdybychom našli další mecenáše s vizionářským smýšlením Hlávky«. Rektor UK profesor Tomáš Zima připomněl mezi všemi výročími také letošní 670. výročí založení univerzity. »Hlávkova nadace je nejstarší naší nadací s nepřetržitou kontinuitou,« řekl dále. V 50. letech, když mělo usnesením vlády dojít ke zrušení všech nadací, zásluhou akademika Němce a některých bývalých studentů Hlávkovy koleje byla právě Hlávkova nadace zachována, k všeobecnému celospolečenskému prospěchu.
Soudobým pokračovatelem de facto i de iure někdejší České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, kterou Hlávka založil, je Akademie věd ČR. Jak uvedla její předsedkyně profesorka Eva Zažímalová, snaží se navazovat na hlávkovskou tradici zapojením talentovaných mladých lidí do vědy. »Přeji si moudré vlády, aby si uvědomily klíčovou úlohu vědy pro rozvoj společnosti,« zakončila své vystoupení Zažímalová.
Mezinárodní den studentstva
Hlávkova nadace si také vzala za své navrátit do kalendáře název Mezinárodního dne studentstva (MDS), coby vzpomínku na 17. listopad 1939 a nacisty perzekvované studenty, což prozatím řízením nepřejících politiků nebylo umožněno. Silně se pro to angažuje také Studentská komora Rady VŠ, organizace, jež zastupuje vysokoškolské studenty. »MDS je jediný mezinárodní den, který má kořeny přímo u nás. Je to základ a zdroj pro naši národní identitu a hrdost,« shrnul na konferenci smysl tohoto svátku předseda komory Michal Zima. Vysokoškolští studenti budou i nadále usilovat, a to i aktivním lobbingem mezi politiky, aby se do názvu svátku dostalo zpět i označení MDS.
Cítí vděčnost vůči nadaci
Pestrá škála především mladých vědců a odborníků, která dominovala další části konference, ukázala, jak je stále živý odkaz Josefa Hlávky a jak je vzorně naplňován současným vedením nadace ve prospěch tvůrčích a talentovaných mladých lidí. Například Jakub Trubač, vedoucí Centra výzkumu radiogenních a stabilních izotopů PřF UK, mohl před lety jet jako student díky finanční podpoře Nadání na zahraniční konferenci, kde získal cenné kontakty, a následovala půlroční stáž ve Španělsku. Studentka 4. ročníku Vysoké školy umělecko-průmyslové Kristýna Venturová díky nadaci absolvovala stáž v Institutu skla v Kjótu. Vlastimil Mikšík, nositel Ceny Josefa Hlávky z roku 1993, je dnes vedoucím Centra propagace a informačních systémů FAPPZ České zemědělské univerzity. »Josef Hlávka je naše národní láska,« řekl, když zavzpomínal na první skupinu oceněných vynikajících vysokoškolských studentů a vědců, jejíž součástí měl tu čest být. Dalším laureátem ceny (2001) byl v posledním ročníku svého studia na VŠE Jakub Fischer, současný docent a děkan fakulty informatiky a statistiky své alma mater. Lékařka Petra Laššuthová, vědecká pracovnice Kliniky dětské neurologie 2. LF UK, byla rovněž poctěna Hlávkovou cenou. V současné době se realizuje jako úspěšná vědkyně zabývající se výzkumem příčin dědičných neuropatií.
Velmi soustředěně a se zájmem vyslechli účastníci příspěvek Ibrahimy N’diaye, jaderně chemického inženýra původem ze Senegalu, který přijel ve druhé polovině 80. let na základě čs. rozvojové pomoci studovat ČVUT. Nadace mu umožnila během následného doktorandského studia žít na pražské Hlávkově koleji. »Přestože jsem byl jen studentem, nikdy se na mě profesor Pavlíček nepodíval nadřazeně, ale vždy lidsky,« složil citlivý hold dlouholetému předsedovi nadace. N’diaye se současně dotkl aktuální situace, neboť, jak uvedl, »to, co se dnes děje, je zkouškou lidství nás všech«, a varoval před etnonacionalismem.
Vděčnost vůči nadaci a jejím představitelům pociťuje nejen N’diaye, vyzařovala ze všech »hlávkovců«, kteří dostali slovo. Dalším, kdo zažil dobrodiní Hlávkovy koleje, byl docent Vlastimil Vyskočil z Katedry analytické chemie PřF UK. Cenu Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy získal v roce 2010 a nadace podpořila jeho výjezdy na zahraniční stáže.
Programová likvidace sbírek
Zcela jiného ranku pak byl příspěvek Josefa Bendy z Fakulty sociálních věd UK, který provedl překvapivě ráznou sondu do kulturní politiky ČR za poslední tři desetiletí. Benda nevidí příklad jiného moderního státu, jehož umělecké sbírky by se rozpadly tak, jak nastalo u nás po roce 1989. »Pod atraktivní slupkou napravování křivd minulosti byly vydány umělecké sbírky potomkům šlechtických rodů, velkopodnikatelům a katolické církvi,« je přesvědčen Benda, podle něhož po roce 1989 u nás došlo k programové likvidaci těchto sbírek, přičemž »ztráty jsou tvrdé a nevratné«.
V rámci závěrečné tematické diskuse nazvané »Hlávkův vlastenecký odkaz v budoucnosti, perspektivy vzdělanosti českého národa, národní tradice a hodnoty« promluvili mj. předseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Václav Klaus ml. či docent Petr Žantovský. Klaus vidí negativa současného školství ve ztrátě hodnot, zdravého rozumu a priorit. Žantovský podrobil kritice tzv. Boloňskou deklaraci. Směřování k tomu, aby 60 procent populace mělo vysokoškolské vzdělání, zhodnotil jako neodpovídající jejím možnostem.
Pamětní deska Šámalovi
Vedle četných aktivit nadace vystupuje do popředí i její úsilí o instalování pamětních desek. Jak jsme psali v našem listu, v roce 2016 nadace odhalila poblíž Vídeňské státní opery pamětní desku Josefu Hlávkovi – právě tuto významnou stavbu Hlávka řídil. Nyní nadace vynakládá svou iniciativu na osazení pamětní desky někdejšímu kancléři prezidenta T. G. Masaryka Přemyslu Šámalovi, jednomu ze zakladatelů protirakouské odbojové organizace Maffie. Deska bude odhalena pravděpodobně začátkem příštího roku ve dvoře Hlávkova domu ve Vodičkově ulici v Praze.