Prvorepublikové ženy se vrhly na vzdělání

Nová doba nabídla ženám nové možnosti vzdělání a zaměstnání. Dívky například mohly navštěvovat odborné školy pro ženská povolání, ve kterých se kladl důraz na šití a úpravu prádla a oděvu, vaření a vedení domácnosti. Školy byly také průpravou pro přijetí na vyšší ústavy zejména s učitelským, ošetřovatelským a administrativním zaměřením.
Ve vzdělání mohly dívky pokračovat i po maturitě.
Absolvovaly krátkodobé kurzy na učitelských ústavech, uměleckoprůmyslových školách a státní konzervatoři hudby, kurzy obchodu při obchodní akademii doplněné jazykovými kurzy a školou pro stenografy, dále kurz pro textilní průmysl, ošetřovatelskou školu a státní jednoroční školu hospodářskou.
Univerzitní vzdělání bylo ženám rovněž přístupné. Před první světovou válkou byly na Karlově univerzitě pro ženy otevřeny pouze fakulta lékařská a filozofická. V roce 1911 působilo v Čechách asi 10 lékařek Češek a 4 Němky. V meziválečných letech byl počet lékařek válečných v Československu již poměrně vysoký – v roce 1928 působilo v českých zemích 573 lékařek, tedy 8,3 procenta z celkového počtu lékařů. Pražská právnická fakulta přijala první dívky až po vzniku republiky, přesto možnosti uplatnění právniček zůstávaly až do roku 1929 omezené. České vysoké učení technické přijalo první studentky v roce 1920.
Současně se společenského ocenění a zkvalitnění dostalo i zaměstnání ženy – hospodyně. V roce 1930 se hospodyně sdružily do Ústředí čsl. hospodyň, jehož cílem bylo pěstovat mravní poslání ženy v rodině stejně jako zajišťovat technickou průpravu pro všechny úkoly, které si vyžadovala moderní domácnost.