Cenu Architekt roku 2018 získal architekt a pedagog Petr Hájek. Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech převzal 11. září v prostorách Centra architektury a městského plánování v Praze.
Odborná porota udělila také čestné uznání Dagmar Vernerové, která téměř 20 let vydává ročenku "Česká architektura". Z pěti finalistů soutěže Architekt roku 2018 vybrala porota karlovarského rodáka Petra Hájka. Podle poroty jde o: „výrazného architekta střední generace i vlivného pedagoga, jehož realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Tvorba reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální."
Petr Hájek začínal v ateliéru HŠH architekti, založeném v roce 1998. Od roku 2009 má vlastní kancelář nazvanou Petr Hájek Architekti. Mezi významná díla jeho kanceláře patří Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí, koncepce pavilonu na Benátském bienále nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii. Letos dokončil dostavbu Centra současného umění DOX v Praze a rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu. K rozhovoru se potkáváme na střeše pražského Paláce Lucerna. Před třemi lety ho totiž oslovil kavárník Ondřej Kobza, který si střechu pronajímá, s nápadem vybudovat tu komunitní zahradu. „Z komunitní zahrady se projekt rozšířil a rozvinul do veřejného prostoru, který je podobný městskému náměstí, kde se konají různé kulturní akce. Plánuje se také, že někdy na podzim by mohla vyměnit umělý trávník ledová plocha,“ popisuje Petr Hájek.
Architektonická kancelář Petra Hájka se nezaměřuje na určitý typ zakázek, většina jich vzejde z architektonických soutěží. „Pracujeme na zakázkách různého typu. Dokončili jsme koncertní sál, úpravy na zámeckém návrší v Litomyšli, dva rodinné domy, úpravy na střeše Lucerny.“
Porota soutěže Architekt roku ocenila i pedagogickou činnost Petra Hájka, který od roku 2004 působí na Fakultě architektury ČVUT, od roku 2012 také na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Jak říká, potkávat se se studenty je pro něj inspirující. Navíc na akademické půdě se může věnovat výzkumu. Petr Hájek dokonce inspiroval spisovatele Miloše Urbana k sepsání paralelního sci-fi románu Urbo Kune. Stejný název totiž nese projekt utopického města ve zbraslavském kamenolomu, na kterém Petr Hájek pracoval se studenty architektury. „Architekti mají příliš málo nástrojů na to, aby dokázali přiblížit atmosféru toho, co by se ve městě mohlo dít a jak by mohlo působit. On to město oživil příběhem, který se odehrával uvnitř. Pomohl nám udělat takovou autorskou zprávu k našemu městu, zároveň seznámit s našimi myšlenkami širokou veřejnost a my jsme mu zase poskytli téma a ilustrace,“ říká Petr Hájek.