Stavba betonových dálnic

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Postupné otevírání úseků by mělo výrazně změnit poměr starých a nových částí dálnice. V první půlce letošního roku jezdili řidiči po 63 kilometrech nového povrchu, což bylo zhruba 40 procent celé délky modernizace. Teď silničáři postupně otevřou dalších 25,5 kilometru a právě to by mělo poměr typů povrchu zvrátit ve prospěch nového, jenže na D1 je lepší brát všechny termíny s rezervou. Původní plán totiž by, že modernizace bude úplně hotová letos na podzim, v průběhu času se ale termín posouval, nejdřív na rok 2020, loni v zimě pak přibyl ještě další rok. Poslední varianta dokončení je tedy rok 2021. Právě prodlužuje i zvolená technologie, místo asfaltu dělníci používají beton, který lépe odolává intenzivnímu provozu. Technologie je podobá jako při stavby D1 v sedmdesátých letech. Jednomu detailu ale technici věnují mnohem víc pozornosti.

Jan BERÁNEK, redaktor
Pro stav betonových dálnic jsou klíčové dilatační spáry. Ty jsou tady kvůli teplotní roztažnosti. Beton takto naříznou zhruba do této hloubky a potom ho zatěsní tak, aby nezatékal voda a ten betonový panel se nezvedal, k tomu používají na nové D1 tyto gumové pásky.

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Jenže to samo o sobě větší životnost nezaručí. Na některých místech dálnice už se v betonu vytvořily drobné praskliny. Podle expertů je to tím, že od devadesátých let normy vyžadují zbytečně rychlé tvrdnutí materiálu, kvůli kterému je pak beton ve výsledku křehčí. Týká se to i dálnice D5 otevřené v roce 1997. Silničáři tam už teď po 21 letech musejí část povrchu vyměnit. Zkoušejí nové směsi a zvažují taky změnu norem.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Některé úseky nejdelší a nejvytěžovanější české dálnice už jsou staré téměř 50 let. Svoji životností se ale mohou rovnat s částmi vybudovanými až po roce 1995.

Jan RÝDL, mluvčí, ŘSD
Pokud jde o receptury, jak na beton, tak na balené směsi, tak ty jsou naprosto striktně, jasně normou stanoveny a ty dodržujeme po celou dobu modernizace.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Vzorky betonu ze staveb procházejí zátěžovými zkouškami. Ty se dělají také v této brněnské laboratoři.

Jiří HLAVATÝ, ředitel úseku kontroly kvality, ŘSD
Potom příjezdu z té stavby kostky musíme namočit zde do těchto kádí, kde dále probíhá 28 dní náběh pevnosti.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Beton pak čeká několik druhů testů, třeba jeho pevnost prověřuje vysoký průběžný tlak. Kostky mu odolávají něco mezi 30 vteřinami a minutou.

redaktor
Míň jak přes 50 megapascalů, to je ...

Jiří HLAVATÝ, ředitel úseku kontroly kvality, ŘSD
To je v pořádku.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Beton zde ve slaném roztoku měří i na odolnost proti rozmrazovacím látkám. Vše musí odpovídat současným normám. Ty by se ale už příští rok mohly měnit.

Jiří HLAVATÝ, ředitel úseku kontroly kvality, ŘSD
Tím bysme měli docílit právě té větší pružnosti a omezit vzniku těch vnitřních trhlin, které pro nás můžou být fatální v průběhu životnosti toho cementobetonového krytu.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Už teď se ale nové receptury směsných cementů testují na dálnici z Přerova do Lipníku nad Bečvou.

Vít ŠMILAUER, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Víme zcela jistě, že beton, pokud je dobře sestaven, tak je schopen odolat přibližně až 50 letům trvanlivosti při tom zatížení.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Při současných recepturách se životnost pohybuje kolem 30 let. Tohle jsou betonové vzorky z dálnice D5 od Rozvadova, jak se z tohohle nepoškozeného stane tenhle?

Vít ŠMILAUER, Fakulta stavební ČVUT v Praze
Tak zde vidíte klasický proces degenerace, kdy z malých trhlinek na povrchu vlivem jejich růstu začíná vznikat větší trhlina. Zde vidíte i stopy zanášení té trhliny a pokud toto necháte vystaveno mrazu, povětrnosti, vlhkosti, tak ta trhlina nakonec může prorůst celou deskou a může dojít k jejímu rozlomení.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Častějším materiálem v Česku je ale stále asfalt. Z toho je více než 800 kilometrů dálnic.

Michal SÝKORA, technický ředitel, Eurovia
Pocit jízdy po té asfaltové vozovce je komfortnější, řidič má z toho lepší pocity a je méně hlučná, samozřejmě, že obecně má menší životnost.

Petr KOZLÍČEK, redaktor
Beton je na druhou stranu odolnější. I u něj se ale v minulosti objevily na dálnicích potíže. Na začátku léta je silničáři museli řešit například na dálnici D5 směrem na Rozvadov, na vině byla zateklá voda mezi betonové panely. Redakce a Petr Kozlíček, Česká televize.