Asi 270 silničních mostů je podle Ředitelství silnic a dálnic ve špatném stavu. Jak ale můžou odborníci určit, který most ještě vydrží a který by naopak potřeboval okamžitou rekonstrukci? Zatím musí most kontrolovat fyzicky přímo na místě. Vědci z ČVUT na pracovišti v Buštěhradu u Kladna teď ale zkoušejí novou metodu monitorování mostů. Do pilířů můžou umístit speciální senzory a měřit, jak namáhaná mostní konstrukce je.
„Takové skelné vlákno může být i několik kilometrů dlouhé.“ Jan Včelák z Univerzitního centra energetických budov ukazuje Radiožurnálu FBG senzory. Ty můžou vypadat jako krátká velmi tenká struna zakončená konektorem či jako optické vlákno obalené v laminátovém prutu.
„A v některých specifických místech je firma, která se zabývá výrobou těchto vláken, schopna udělat umělé narušení, kterému se říká Fibre Brake Gratuit structure. Je to programované mechanické poškození vlákna tak, aby se tam udělal v daném místě opticky selektivní filtr. Konec toho vlákna připojíme na širokospektrální zdroj světla – laser – a sledujeme, jak se odráží spektrum zpátky. Od každé struktury se vrátí jen velmi úzký pás spektra,“ dodává.
Vědci z UCEEB nainstalovali senzory do nového mostu přes Moravskou Dyji nedaleko Starého Hobzí v Jihočeském kraji. Každých deset minut senzory vyhodnotí stav mostu a Kristýna Čápová je pak může sledovat ve své laboratoři v Buštěhradě.
„Nyní jsme ve fázi, kdy primárně monitorujeme intenzitu dopravy, protože most je úplně nový. To znamená, že se nepředpokládá nějaké poškození. Zároveň jsme měli možnost monitorovat ho při výstavbě, zjišťovat procesy, které se děly při betonáži,“ vysvětluje Čápová.
„Navíc jsme tam instalovali kameru, takže k dané události v datech jsme schopni přiřadit například velikost auta, které tam jelo,“ dodává Včelák.
Jan Včelák a Kristýna Čápová se shodují, že ani data z takovýchto senzorů nezabrání tragédii, jaká se stala v italském Janově. Můžou ale pomoct včas odhalit, že se nějaká mostní konstrukce dostává do špatného stavu.