Možná budeme mít štěstí a na žádné katastrofické scénáře nedojde. Ale štěstí, jak známo, přeje připraveným. Současné technologie mohou hodně pomoci. Jen s nimi musíme umět zacházet.
K lesním požárům hasiči vyjíždějí stále častěji. Jejich technika se vyvíjí, ale pokud letní vedra a sucho změní rozsah a charakter těchto požárů, bude na ně krátká.
"Je to samozřejmě asi ovlivněno i změnou podnebí, klimatu. Na to budeme muset reagovat i my, protože v rámci těchto zásahů v těchto extrémních teplech dochází k tomu, že naše zařízení se přehřívají. Zejména ta čerpadla, kde využíváme dálkové dopravy vody," řekl Martin Legner, vedoucí oddělení IZS HZS Středočeského kraje.
"Když se podíváme do zahraničí, tam používají třeba drony nebo roboty. Je toto v českém prostředí pořád hudba budoucnosti, nebo už se nějakým způsobem toto zkouší?.
"Už se to samozřejmě zkouší. Drony už dnes také využíváme k monitoringu, zejména pro letecký průzkum tak, abychom na místo nemuseli hned posílat leteckou službu, nebo v případě, že letecká služba zrovna pomáhá jinde," řekl Martin Legner.
Jenže občas nějaký dron jim trn z paty nevytrhne. Zvláště, když ho hasiči, kvůli jeho ceně, musí střežit jako oko v hlavě.
"Pokud dojde k poškození nebo zničení toho dronu, tak v podstatě ty následky jsou minimální ve srovnání s tím, kdyby byl nějak zasažen pilotovaný prostředek. My bychom se skutečně na takové prostředky měli dívat trochu jako na spotřební zboží, a také jako na něco, co je potřeba nasazovat, ve srovnání s dnešní situací, hromadně. Protože pokud je někde k dispozici třeba jeden dron nebo vozítko, je to sice užitečné, ale určitě to neudělá žádný převrat v té zásahové technice," řekl Jiří Nožička, profesor Fakulty strojní ČVUT.
Prioritou budoucnosti bude hlavně prevence, a to plně elektronická. Tedy systémy, které dokážou hlídat rozsáhlé území bez zásahu člověka.
"Právě ta různá senzorika a zpracování a přenos dat z těch senzorů," řekl Jiří Nožička.
Rozsáhlé plochy je navíc třeba hlídat i po uhašeném požáru. A to řadu hodin, někdy i dnů, jinak se oheň může opět rozšířit.
"Pokud ty systémy pracují autonomně, tak mohou střežit tu oblast i desítky hodin. Umožní omezit náklady na tu lidskou sílu. Výhoda je, že tato pozorování je např. bez problému možné dělat i v noci," řekl Jiří Nožička.
O vývoji podobných technologií ale u nás zatím není patřičná poptávka. Ta zřejmě, jako u povodní, nejspíše vznikne teprve v okamžiku pořádné katastrofy. Ale v tom okamžiku samotná technologie nepomůže, pokud nenajde dobře vycvičený lidský protějšek.
"Protože veškerá technika je k ničemu, pokud nejsou lidé, kteří s ní umí pracovat," řekl Jiří Nožička.