Datum zveřejnění: 
15. 8. 2018

Michal KUBAL, redaktor
Už jsme mluvili o vyšetřování i obvinění na adresu provozovatele mostu. Příčiny se budou ještě dlouho zkoumat. Zatím to vypadá, že jedním z hlavních problémů mohla být poškozená závěsná lana. Proč přesně, to teď popíše Daniel Stach.

Daniel STACH, redaktor
Dobrý večer. Jsou to zjednodušeně řečeno ocelová lana, která pomáhala most držet. Konkrétně se jedná o tyto části konstrukce. Část, která spojuje vrchní část pilonu a mostovku. Konkrétně i u pilonů, které nespadly a které zůstaly stát, je vidět, že závěsná lana jsou kompletně zakrytá betonem. To je kvůli ochraně proti korozi. Jenže beton a ocel se při různém zatížení a různých teplotách chovají různě. A proto v betonu mohly vzniknout praskliny, do nich se mohla dostat voda a lana by pak začala korodovat. Most je navíc velmi blízko moře, a to znamená, že vzduch je slanější a koroze rychlejší.

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze /90' ČT24, 14. 8. 2018/
Tohle je předpínací výztuž po 40 letech, takže mohla takhle zkorodovat povrchově, ovšem mohla zkorodovat i na 100 procent.

Daniel STACH, redaktor
Co se tedy mohlo stát. Most tvoří různé části. Tyto dva úseky mostu, každý je dlouhý zhruba 180 metrů, pomáhají držet právě ta nosná podpůrná lana. Mezi ně stavbaři dali úsek dlouhý 36 metrů, který není lany držen. Nejspíš se lana prohnula, možná úplně uvolnila a právě tato část vyklouzla a spadla dolů, a to proto, že v tu chvíli se neměla na svých stranách o co opřít. Zbývající kus mostovky nemohla lana samotná udržet, a proto buď praskla, nebo nejspíš se možná uvolnilo jejich kotvení. Budeme muset počkat na závěry vyšetřování. Zároveň se ale z tohoto místa uvolnila obrovská síla, která zamířila na druhou stranu, tedy směrem do pilíře, a ten nevydržel a zřítil se. Spadla tak asi 200 metrů dlouhá část mostu a spolu s ní desítky aut. Největší šanci na přežití měli lidé, kteří byli v těch bezpečnějších vozech, a kteří spolu s mostem, tak, jak se řítil, padali postupně. Zároveň pro přežití byl klíčový i dopad samotný. A to platí i v případě českého řidiče kamionu.

Jiří STRAUS, vedoucí katedry kriminalistiky a forenzních disciplín, VŠFS
Zřejmě asi byl na kraji toho propadu. Kdyby byl uprostřed, no, tak tam to spadne dolů a ty následky by byly určitě horší. Pokud by dopadl třeba čelně nebo na kola, tak tam je větší bezpečnostní, vlastně více bezpečnostních prvků, než kdyby spadl třeba na bok.

Daniel STACH, redaktor
Tohle je nákres průřezu pylonu mostu. V něm jsou ocelové pruty o průměru až 4 centimetry, zalité v betonu. Zároveň na nákresu vidíme mostovku. Na ní je asfalt, to je vozovka, po kterém jezdí auta. Stavitelé nejdřív nalili beton a do něj natáhli speciální druh ocelových lan. Ta lana, jak byla natažená, byla také ukotvena. A díky tomu se lana neustále snaží smrštit, a přitahují tak k sobě jednotlivé části mostu. Ten tak díky tomu lépe drží. A tady už jsou zmiňovaná podpůrná lana, jednotlivé ocelové dráty spletené dohromady a zakryté betonem. Na krajním pylonu v roce 1990 přidali stavaři ještě další dodatečná lana, a přikryli je novým krytem. A proto vypadá tento úsek mostu jinak než ostatní. Je na první pohled jednoznačně tmavší.      

Zdroj: 
ČT 1