Středa je posledním dnem, kdy odbor výstavby na městském úřadě Prahy 2 přijímá námitky proti demolici komplexu Transgas. V dolní části Vinohradské ulice má vzniknout podle majitele stavby HB Reavis vícefunkční budova.
„Jedná se o zábradlí původního schodiště. O barové sedačky nebo osvětlení kuchyně z prvního patra,“ komentoval pro Radiožurnál před rokem zbylé prvky z interiéru budovy Transgas zástupce majitele HB Reavis Jakub Verner.
Teď už jsou vnitřní prostory prázdné a v následujících měsících tak může začít demolice. Co přesně na místě brutalistní stavby vznikne, popisuje za magistrát hlavního města Prahy Vít Hofman.
„Investor by chtěl na místě Transgasu postavit administrativní centrum podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. Mělo by se jednat o novostavbu, která bude mít šest až sedm podlaží.“
HB Reavis chce také mezi budovami vytvořit místo pro odpočinek. „Ten prostor bude se zelení, pro relax, obecně pro lidi,“ řekla tisková mluvčí HB Reavis Kristýna Křemenová.
Proti bourání
Kromě zmíněných informací nechtěla městská část Prahy 2 více dodávat. Stát budovy už dříve odmítl prohlásit za kulturní památku. Bez odezvy zůstala i iniciativa odborníků, kteří jsou proti bourání. Mezi jejich zástupci je i autor stavby architekt Václav Aulický.
Signatáři otevřeného dopisu poukazovali na to, že budovy mají výjimečné hodnoty a bylo by podle nich možné je třeba s dílčími úpravami zachovat.
„Žádáme, abyste ještě jednou zvážili důsledky případné demolice budov Transgasu, jejíž realizací by došlo k další nenávratné ztrátě vynikajícího architektonického souboru z 60. až 80. let 20. století,“ napsali nedávno v dopise.
„Za poslední desetiletí byl stržen například Hotel Praha, budova telefonní ústředny v Praze – Dejvicích, mazutová výtopna v Praze na Invalidovně nebo obchodní dům Ještěd v Liberci. Transgas patří jednoznačně k nejkvalitnějším příkladům architektury tohoto období, která je dnes bohužel jednou z nejohroženějších součástí našeho kulturního dědictví,“ napsali.
Dokument adresovaný Praze 2 a majiteli budov, společnosti HB Reavis, podepsal třeba historik a teoretik umění a architektury Rostislav Švácha, Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT a další vědečtí a akademičtí pracovníci.