Zřícení mostu v Janově

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Leccos jsme už zmínili. Pojďme teď připojit další informace o Morandiho mostu. Jeho délka je téměř 1 kilometr a 200 metrů. Pro srovnání pražský Nuselský most měří 485 metrů. Vozovka se nachází ve výšce 45 metrů. 3 železobetonové pilíře dosahují dvojnásobné výšky, tedy 90 metrů, no, a denně po tomto mostě projelo kolem 70 tisíc aut. Most je dílem italského stavebního inženýra Ricarda Morandiho, stavba začala, jak už jsme taky říkali, v roce 1963, do provozu byl most uveden o 4 roky později, v září roku 1967. Zásadní úpravy už přitom byly na mostě prováděny hned v prvních desetiletích provozu. Podle profesora Antonia Brencicha z janovské univerzity to bylo kvůli praskání a degradaci betonu. Investice do celkové rekonstrukce tím neskončily. V průběhu osmdesátých a devadesátých let byla na mostě doplněna závěsná lana, aby se zabránilo riziku sesuvu. No, a poslední rekonstrukce odstartovala v dubnu před 2 roky. Trvat měla rok a práce se ale protáhly a pokračovaly až dodnes. Opraveny měly být všechny betonové konstrukce. Neustálé investice do údržby měly podle Brencicha v blízkých letech překonat cenu za stavbu nového mostu. A teď vám ukážeme ještě tento možná zásadní okamžik, tuto prasklinu zaznamenala společnost Google, konkrétně před 10 měsíci, když na mostě fotografovala snímky do svých map StreetView. Pánové, pojďme se zastavit tady u tohoto momentu. Nás zaujal možná z laického hlediska, protože je to opravdu něco, co je velmi zřetelného. Je to něco, co mohlo souviset s tou dnešní událostí, byť samozřejmě ty příčiny, jak jsme se shodli, je nutno hledat v těch závěsných lanech a tom obetonování, což toto je úplně jiná součást toho mostu.

Lukáš VRÁBLÍK, katedra betonových a zděných konstrukcí, ČVUT v Praze, technický ředitel, Novák & Partner
Tak asi prvotně by bylo nutné vědět, kde ta trhlina je, protože pokud by trhlina se nacházela v místě pilíře, tak trhlina neříká nic o tom, jenom, že ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ano, je pravda, že vám nabízíme velmi velký detail.

Lukáš VRÁBLÍK, katedra betonových a zděných konstrukcí, ČVUT v Praze, technický ředitel, Novák & Partner
... tam je špatně provedená vozovka. Takže o tom se dá jenom spekulovat. Na druhou stranu, pokud bysme se nacházeli v oblasti, kde už je to zvýšené namáhání, například třeba dané tím, že docházelo k určité degradaci už těch přepínacích lan v těch závěsech, které si můžeme opravdu představit, že to je jakási gumička, která má svoji tuhost a tou degradací ta tuhost klesá. Tak dochází potom k poklesu těch konzol,což se mohlo projevit takovouhle trhlinou, ale znovu říkám, je to čistá spekulace, protože nutné je vědět, kde ta trhlina je, kde byla lokalizována.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Vy byste zpozorněl?

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Já bych asi tady souhlasil s tím, co bylo řečeno. Já si myslím, že bych moc nezpozorněl, protože to je asfaltová vrstva, jestli na to tak koukám správně a poruchy tohoto typu na asfaltech při nějakých vysokých teplotách, se obávám, jsou relativně běžné, takže to je povrchová vrstva, která s tou nosnou konstrukcí nemusí nutně souviset.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Rozumím a děkuju za vysvětlení. Mimochodem životnost toho mostu, pokud se nemýlím, se uváděla 100 let. Při životnosti 100 let je možné, aby po nějakých 50 letech měl ten most tak zásadní problémy, jaké má?

Lukáš VRÁBLÍK, katedra betonových a zděných konstrukcí, ČVUT v Praze, technický ředitel, Novák & Partner
Samozřejmě je to všechno o tom počátečním návrhu, řekněme, vhodnosti těch detailů a provedení potom té mostní konstrukce. Tady se opravdu asi ukazuje a znovu říkám, není to tak něco, že by vědomě někdo dělal špatně, ale že tehdejší předpisy, které například byly daleko benevolentnější z hlediska tloušťky krytí betonu, která plní tu ochranu potom té, ať už betonárské nebo předpínací výztuže, charakteristiky samotné té předpínací výztuže, které se používaly a i ta kvalita toho betonu nebyla taková, aby v podstatě dostatečně mohla posloužit k ochraně, popřípadě k správné funkčnosti toho mostu. Dalo by se tak jakoby říct, že třeba možná ten návrh jakoby předběhl tu svoji dobu z hlediska tehdejších možností, ale tehdá to nemohl nikdo vidět, je to opravdu o zkušenostech a o tom, co ten vývoj mostního stavitelství prostě ukazuje.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jinými slovy, životnost je pouze nějaká vstupní hypotéza, u které se může ukázat, že všechno je jinak?

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Obávám se, že jste to popsal přesně, je to hypotéza, samozřejmě, když se hovoří o životnosti, tak upřímně řečeno, stoletých inženýrů moc není a tam to inženýrství dle mých zkušeností je hodně o stavitelství, je vlastně teoreticko-empirická záležitost, to znamená, stavitelé získávají zkušenosti tím, že ty věci staví a že mohou sledovat. Já třeba už jsem trošku pominut profesí, to znamená, já už po Praze, hodně mě zajímá, koroze a degradace materiálů, takže mám vytipované konstrukce už taky, nejsem nejmladší, takže pamatuju desítky let vývoje té konstrukce, už vím, jak degradují cihly, jak degraduje beton, jak degraduje opravená konstrukce, takže ano, životnost je hypotéza, která vyplývá z nějakých zkušeností, které byly vetknuty do nějakých teoretických modelů, ale je to hypotéza.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jenom pod čarou, nejezdíte po Praze raději se zavázanýma očima?

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Ne, já bych si troufnul říct, že ta situace není zas tak dramatická, samozřejmě jsou problematické konstrukce, ale z mého pohledu Praha naopak prokoukla hodně, že jo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pojďme zpátky do Janova, pojďme se teď, prosím, chvíli věnovat tomu, co se v okolí toho zborceného mostu děje už nějakých 8, 8,5 hodiny. Ty záchranné práce. Jaké slovo při těch záchranných pracích má statik? O čem konkrétně rozhoduje, jak rozhodující jeho stanovisko je?

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Tak v zásadě, když se stane nějaká takováhle nepředvídatelná událost, tak základní asi situací je nebo základní požadavek je poskytnout pomoc lidem, kteří tam jsou a zároveň teda neohrozit ty, kteří tu pomoc poskytují, to znamená, ohromný štáb lidí z jednoho místa musí být nějakým způsobem řízen a odborné oko v té chvíli není mnoho prostoru na nějaké sáhodlouhé analýzy, prostě zkušený člověk, který zná nějaké ty základní zásady,rozhoduje, zda ta oblast je přiměřeně bezpečná, protože nikdy nevíte, co se může stát a pak rozhoduje, jestli ti záchranáři mohou nebo nemohou vstoupit do toho území.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Ať oni čekají na to svolení, nebo to je, řekněme, konzultativní úroveň nebo moc teoretizujeme, protože ta praxe musí být úplně šílená.

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Ta praxe, ta praxe je jistě o rozhodujícím velení, že jo, tam je nějaký velitel zásahu nebo někdo, kdo z jednoho místa řídí a rozhoduje a ten konzultuje tyhle ty záležitosti s odborníky a s lidmi, kteří, kteří k tomu mají co říct.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Padl ještě divácký dotaz: "Ten zhroucený kus mostu u Janova, dá se už teď předpokládat, kdo je viníkem této tragédie?" Divák Anti. My jsme to už vyřešili, shodli jsme se tedy, že spíše za tou událostí bude zásah vyšší síly. To rozhodnutí, zda někdo je viník a nebo zda to je vyšší síla, podaří se to rozhodnout s pádnými důkazy?

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Tak tam je, tam je zásadní, jestli se podaří s nějakou přiměřenou jistotou vyspecifikovat reálné příčiny toho pádu. Jestli se zjistí, jestli skutečně došlo ke korozi těch předpínacích lan nebo jestli opravdu se nestalo něco se základy nebo, nebo ... No, a podle té příčiny pak lze podle mého zvážit, zda k té příčině mohl nebo jaká zodpovědnost k té příčině patří. Údržba, pravidelné sledování, rozhodování, že jo, tam je vždycky velký rozpor mezi technickým názorem a třeba vedením toho města, jo, když na základě nějakého technického názoru, který řekne: "Podívejte se, ten most není v dobré kondici, bylo by fajn ho nákladně opravit." No, a to město říká: "No, tak, zatím stojí, zatím to nespadlo, tak pojďme dál, až na tu hranu." No, a tady ta hrana byla překročena. To je pro nás těžko takhle soudit, všechny ty vztahy v daném místě.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane řediteli, moc vám děkuju. Hezký večer.

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Na shledanou. Taky děkuju.