Příčiny pádu dálničního mostu v Janově, při kterém v úterý zemřely desítky lidí, zatím nejsou známé. Podle Vladislava Hrdouška z ČVUT zřejmě selhalo závěsné lano. V italském tisku se objevují zprávy o vydatném dešti a následném sesuvu půdy v blízkosti mostu. Jeden ze svědků popsal, že do konstrukce před pádem udeřil blesk. Spekuluje se také o nedostatečné údržbě a přetížení.
Visutý Morandiho most byl v provozu 51 let a byl dlouhý 1102 metrů. Vozovku se dvěma pruhy dálnice A10 v každém směru držela ve výšce 45 metrů nad terénem ocelová lana zavěšená na třech devadesátimetrových železobetonových pilířích. Zřítilo se přes 200 metrů mostu, který překlenoval továrny, několik obytných domů, železniční trať do Milána a řeku Polcevera. V době tragédie před polednem byl v provozu a jezdila po něm auta.
„Je předčasné říct, v čem to spočívalo, ale lze odhadnout, že selhal hlavní nosný prvek, kterým je to šikmé závěsné lano. Pravděpodobně to je ta hlavní příčina kolapsu mostu,“ řekl v ČT Vladislav Hrdoušek z katedry betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT. Dodal, že ze stejného důvodu selhání hlavního nosného prvku spadla i lávka v pražské Troji.
Morandiho most v Janově
Zavěšený betonový most byl postaven v letech 1963 až 1967, v roce 2016 prošel částečnou rekonstrukcí. Vede přes nákupní centra, továrny, obytné domy, železniční trať do Milána a také přes řeku Polcevera.
Je dlouhý 1102 metrů (pro srovnání: Nuselský most v Praze měří 485 metrů), úroveň vozovky se nachází ve výšce 45 metrů. Má tři železobetonové pilíře o výšce 90 metrů s maximálním rozpětím 210 metrů.
Místní mu přezdívají Brooklynský most. Je důležitou spojnicí mezi severními regiony Itálie a ligurskými plážemi pod Janovem, dálnice A10 se posléze stáčí na západ na francouzské pobřeží.
„Podle mého názoru došlo k porušení jednoho z těch závěsných lan, které potom vedlo k jakémusi dominovému efektu a pádu celé této části konstrukce,“ doplnil statik Stavební fakulty ČVUT Lukáš Vráblík.
Na mostě bylo podle něj oproti modernějším zavěšeným konstrukcím velmi málo závěsů. „To má za následek, že i drobná porucha - mohla to být třeba trhlina, která zapříčiní průnik vody a degradaci hlavní přepínací výztuže - potom může způsobit, že porucha tohoto jednoho hlavního nosného prvku může zapříčinit kolaps celé nosné konstrukce,“ vysvětlil s tím, že se ale stále pohybujeme v oblasti spekulací.
„Může to být v materiálech, v nějakém extrémním zatížení, něco se mohlo náhodou přihodit, konstrukce koroduje… Hledají se příčiny a to je běh na delší trať. To se v řádu dnů nedá konstatovat,“ vysvětlil ředitel Kloknerova ústavu ČVUT v Praze Jiří Kolísko. Podle něj je na místě jistě mnoho expertů, kteří příčiny vyšetřují. „Zkoumají trosky, pořizují fotodokumentaci a odebírají vzorky.“
Hlavním podezřelým je v jeho očích koroze předpínacích lan v závěsném lanu. „Ta předpínací lana jsou obetonována. Tažnost betonu je zcela jiná než u lan, to znamená, že pohyb těch táhel vyvolával trhliny a jimi mohla velmi snadno vnikat voda a další korozní média,“ vysvětlil. Vráblík dopnil, že Janov je u moře, kde je slané prostředí, v němž je koroze rychlejší a intenzivnější.
Stará konstrukce a růst zátěže
Podle provozovatele dálnice, firmy Autostrade, se v době neštěstí zpevňovaly základy mostu. Opraváři ale prý konstrukci soustavně monitorovali. Televize Rai citovala zástupce Autostrade Giovanniho Castellucciho, podle něhož byl most bezpečný.
Další zprávy italských médií hovoří o tom, že most ze 60. let 20. století byl často opravován a experti upozorňovali na nedostatečnost těchto oprav. Rovněž guvernér Ligurie Giovanni Toti prohlásil, že údržba mostu se ukázala jako nedostatečná.