Možné příčiny pádu mostu

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Dopravní tepna Janova, Morandiho most, anebo jak mu místní přezdívají taky brooklynský most. Je součástí italské dálnice A10, která vede z Janova do francouzského města Nice. Konkrétně spojuje jednu z nejlidnatějších čtvrtí Janova, Sampierdarena se západním předměstím. Nachází se přibližně 15 kilometrů od janovského přístavu a historického centra. V blízkosti jsou dvě vlakové stanice, odkud jezdí spoje do Milána. Tyto koleje ve směru na Miláno vedou přímo pod Morandiho mostem. Most vede taky nad nákupními centry, továrnami přes řeku Polcevera, a dokonce nad obytnými domy. No, a dalším hostem dnešní Devadesátky, který bude odpovídat na vaše dotazy, je Jiří Kolísko, ředitel Kloknerova ústavu Českého vysokého učení technického v Praze. Vítám vás. Dobrý večer.

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Dobrý večer. Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Když možná ještě vezmeme v potaz informace, které přicházely přímo z místa, co říkali místní lidé, označení nemocný most, informace o tom, že ten most byl přetěžován, informace o tom, že nebyl v dobrém stavu. Z vašeho pohledu statika, jak velký důraz byste na tyto střípky kladl?

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Takhle, já myslím, že velkou nemocí těch historických konstrukcí nebo historicky, ten most není tak starý, ale je, že v jisté době při té výstavbě se nevěnovala pozornost degradačním procesům a korozi. Tady už to zaznělo. Pan docent Vráblík to zmínil, že mohlo dojít k nějaké degradaci, korozi těch hlavních nosných táhel. Já jsem si pro ten účel teda dovolil, jestli mohu ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Na to jsem se chtěl zeptat, ano ...

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
... tady ukázat, jsem si říkal in natura, tak když ta konstrukce ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Táhlo.

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
... byla nová, tak se do ní zabudovávaly takovéto předpínací, předpínací výztuž tohoto typu a vypadalo to tak krásně leskle a při vhodných podmínkách, to znamená korozně vhodných podmínkách, mohla ta výztuž zkorodovat tímto způsobem, tohle je předpínací výztuž po 40 letech, takže mohla takhle celkově zkorodovat povrchově, ovšem mohla zkorodovat i na 100 procent, to znamená, že při vhodných korozních podmínkách mohlo zcela elegantně dojít po těch 40, 50 letech existence, že řada předpínacích drátů, předpínacích výztužek, která v těch táhlech byla, mohla být zkorodovaná velmi intenzivně.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jinými slovy, v té hlavní hypotéze toho, co se stalo, jste ve shodě, tedy s největší pravděpodobností problém mohl být v tom zavěšení.

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Vezmeme-li v úvahu takový ten princip Occamovy břitvy, tak tohle se opravdu nabízí jako, jako jedno z těch základních problémů.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem, pánové, jak dlouho trvá, než se opravdu z této situace, tedy z toho zdravého táhla, když to řeknu velmi laicky, nastane tato situace, tedy táhlo, které je naprosto zkorodované?

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Toto je konkrétní případ, který trval 40 let, to znamená, jako celkem to se blíží té situaci tohoto konkrétního mostu a i to provedení těch táhel prostě bylo provedeno tak, že tuhle tu situaci mohlo vyvolat, že jo. Tam je, ta táhla jsou z nějakých předpínacích lan, která jsou obetonována. Tažnost betonu je zcela jiná než těch táhel, to znamená, pohyb těch táhel vyvolával trhliny, trhlinami mohla velmi snadno do těch táhel vnikat voda, další korozní média a ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Předpokládám, že to je proces, který je očím skrytý nebo jakým způsobem se může projevit navenek, myslím v té betonové části? Co jsou varovné signály?

Lukáš VRÁBLÍK, katedra betonových a zděných konstrukcí, ČVUT v Praze, technický ředitel, Novák & Partner
Tak varovné signály jsou z hlediska projevu při nějakých inspekcích, které by samozřejmě měly u takovéhle konstrukce být pravidelné a měly by se běžně odehrávat, tak prvotním takovým varovným signálem je vznik trhlin, protože ten vznik té trhliny na téhle té konstrukci, to je ten iniciační proces, který nám umožní tu cestu, najde tu skulinku pro to korozní médium, ať už je to voda, tady je dobré asi zmínit, že Janov je blízko moře, to znamená, je tam slané prostředí, které z hlediska té koroze je daleko nebezpečnější a potom ten průběh a rychlost té koroze je mnohem intenzivnější. Takže to je jakási první věc, to znamená, když už vidíme trhliny na takovémhle prvku, mělo by nás to takříkajíc trknout, že se s tím asi s tím něco mohlo dít. Pak je samozřejmě množství takových věcí, jako je možná jakási diagnostika a hledání, v jakém stavu ta předpínací výztuž je. Na druhou stranu tady je nutné ale dodat, že pořád jsme to schopni určit a diagnostikovat a prohlédnout v konečném počtu míst. To znamená, my si vybereme, 5, 10, 15, 20 míst, ale pořád máme nekonečno dalších míst, které nejsme schopni jakoby prohlédnout a nějakým způsobem diagnostikovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Mimochodem, podle jakého klíče se vybírají ta místa pro sondy a kontroly?

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Tak teďka nevím, abych to řekl tak, abych nevypadal jako úplný laik, ale ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Možná by to bylo lepší.

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Je to, je to prostě na zkušenosti, zkušenosti toho kterého diagnostika. No, já už jsem to zmiňoval, diagnostikovat takhle ohromnou konstrukci, ona dneska panuje velmi iluzorní představa, že všechno prohlédneme, všechno zjistíme. Taky už jsem to použil, doktor House, proběhneme konstrukcí, nějakými skenery, není to tak snadné v této velikosti. Konečná místa, je to na schopnosti toho diagnostika. Samozřejmě jsou místa riziková, jsou místa méně riziková. V oblasti závěsům, kde ta, kde se drží voda, jistá návodnost tam rozhodně je, pro zkušeného člověka by to neměl být problém.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Nechci si hrát a doktora House, něco jako online sledování těch nejzatíženějších bodů je možné?

Lukáš VRÁBLÍK, katedra betonových a zděných konstrukcí, ČVUT v Praze, technický ředitel, Novák & Partner
Samozřejmě online monitoring takovýchhle konstrukcí probíhá. Je navrženo spoustu konstrukcí, významných konstrukcí, ale zase se bavíme na to, o tom v podstatě, co tím online monitoringem jsme schopni sledovat. Většinou se jedná o to, že jsme schopni sledovat nějaké deformace, ať už ty takové ty, které si dokážeme jakoby laicky představit, to znamená, různé průhyby nebo natočení té konstrukce a pak můžeme jít na takové ty deformace, říkáme jim, které jsou měřeny takzvanými tenzometry, to znamená, jakési přetvoření té konstrukce a sledovat, co to se s tím děje, ale o tom, jak, do jaké míry v podstatě postupuje koroze nebo že tam jsou nějaká riziková místa, ten online monitoring je v tomhle tom velmi omezený. V podstatě jakákoliv představa o tom, co vidíme v medicíně, endoskopické operace, kdy se dostáváme kamerou kamkoliv, tadyhle se nemáme kam dostat. Jsme v nějakém kompaktním médiu, které je neproniknutelné.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Když shrneme informaci o tom, že k tomu, k té destrukci mohlo docházet desítky let a informaci o tom, že tam zřejmě asi k nějakému monitorování té situace došlo a docházelo, protože docházelo i k určitým dopravám, tak jak potom označit to, co se stalo, to je potom zásah vyšší síly. Něco, čemu nešlo zabránit nebo v tom vidíte nějaký moment zanedbání? To je možná dotaz na vás oba.

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Ono je to tak trošku jako vice-mayor. V té době zkrátka se objevila to předpínání, myslím, v té době získávalo jako na rychlosti a tak dále, tak ta konstrukce nebo ta technologie byla na vzestupu. Nedbalo se některých záležitostí, ono je něco jiného to navrhnout a pak něco jiného v reálných podmínkách to provést a mohly být nešťastně provedeny betonáže, vznikaly kaverny, vznikaly pracovní sváry a tak dále, takže je to jakási kombinace odvážného návrhu, který si třeba neuvědomoval ta korozní rizika, která se v čase objevila. Obecně řečeno, vlastně celé stavebnictví nebo vývoj stavebnictví vlastně postupuje těmito, těmito kroky, že vlastně na chybách předků a lidí, kteří byli před námi, se učíme, proto třeba se také v současnosti velmi zpřísňují normy a požadavky na odolnost konstrukcí z hlediska koroze i pro předpínané konstrukce se začínají instalovat monitorovací systémy předpínacích lan, jestli nedochází k jejich korozi. Myslím, že na Trójském mostě je aktuálně instalován takovýto monitorovací systém. Prostě ty zkušenosti se přenášejí, přenášejí do současnosti historicky, nevěděli.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Když vidíme ty následky, to je ovšem velmi drahá zkušenost.

Jiří KOLÍSKO, ředitel, Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Já s vámi plně souhlasím, nicméně ve své době byla nějaká technická znalost. Já jsem přesvědčen o tom, že ti lidé určitě nenavrhovali konstrukci, aby se stalo to, co se stalo.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Abych neodběhl od té své původní otázky, váš pohled. Vice-mayor, vyšší síla anebo spíše lidské zanedbání?

Lukáš VRÁBLÍK, katedra betonových a zděných konstrukcí, ČVUT v Praze, technický ředitel, Novák & Partner
O lidském zanedbání bych určitě nemluvil, protože lidské zanedbání by znamenalo, že někdo úmyslně tu konstrukci špatně navrhl, že ji úmyslně někdo špatně postavil. Myslím, že se bavíme o tom ...

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Nebo špatně udržoval, to je další možnost.

Lukáš VRÁBLÍK, katedra betonových a zděných konstrukcí, ČVUT v Praze, technický ředitel, Novák & Partner
To je možná věc, o které by se dalo spekulovat. Obecně se dá říct, že Itálie je tímhle tím částečně pověstná, že té správě a údržbě mostních konstrukcí se nevěnuje taková pozornost a nejsou vynakládány takové, takové prostředky, ale těžko říkat teď o nějakém, konkrétního člověka a nebo konkrétní organizaci obviňovat, to by tak nemělo být.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Divák Honza se ptá: "Janovský most má obetonovaná závěsná lana, podobně jako některé další mosty v Itálii, je účelem této úpravy redukce kmitání od větru nebo se jedná pouze o protikorozní ochranu, mohl být některý z těchto účinků příčinou pádu mostu?" Tu příčinu jsem rozebírali. Účel té betonáže.

Lukáš VRÁBLÍK, katedra betonových a zděných konstrukcí, ČVUT v Praze, technický ředitel, Novák & Partner
Tadyhle se opravdu jednalo o tu protikorozní ochranu. Byla to taková v podstatě vizitka tehdejší doby, navrhování tohoto typu konstrukcí, kdy ten beton apriori plnil ochranu těch primárních hlavních předpínacích závěsných lan, pak tam byla ještě doplněna ještě jakási sekundární lana, protože jak už pan docent Kolísko zmiňoval, beton je materiál, který velmi špatně odolává tahovému namáhání, to znamená, je tam nutné vnést nějakou tu tlakovou rezervu, a to tam právě vnášela ta sekundární lana, takže obecně odpověď na to je, je to ochrana těch závěsných lan, těch hlavních závěsných lan.