Dálniční most nad městem se zřítil

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Vracíme se k tragédii v Janově. Podle italských médií zemřelo po pádu dálničního mostu zhruba 30 lidí. Záchranáři v troskách dál pátrají po možných přeživších. Desítky lidí byly převezeny do nemocnice, včetně českého řidiče kamionu, který vyvázl s lehčím zraněním. Podrobnosti připojí přímo z Itálie Linda Bartošová. Lindo, jaké jsou poslední informace o počtu obětí a odváží záchranáři z místa stále zraněné?

Linda BARTOŠOVÁ, redaktorka ČT, Itálie
Tak zatím stále platí ta tragická bilance nejméně 35 mrtvých a desítky zraněných. To je prozatím velmi pravděpodobně ne konečný účet té janovské tragédie, a to proto, že tedy pod sutinami mohou stále být až desítky lidí, desítky velmi vážně zraněných lidí. Já připomenu, že se zřítilo skoro 200 metrů mostní dálniční konstrukce spolu s devadesátimetrovým pilířem, a to vše skoro z padesátimetrové výšky. Takže i podle jedné z posledních výpovědí záchranářů na místě, oni nicméně budou pokračovat celou noc v těch pracích. Je jich tam momentálně asi na 200, nejenom z Itálie, ale i z Francie. Na žádost Emmanuela Macrona tedy přispěchali záchranáři z nepříliš dalekého Nice, ale jejich úspěch je značně ztížen jak hrozícími bouřkami, tak samozřejmě tedy těmi tunami betonu, ve kterých se snaží zorientovat, ve kterých se snaží najít nejenom mrtvé, ale samozřejmě i přeživší.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Ty jsi připomněla, co se stalo. Musíme si samozřejmě počkat na oficiální závěry vyšetřování, mluví se ale v Itálii už teď o možných příčinách neštěstí?

Linda BARTOŠOVÁ, redaktorka ČT, Itálie
Zdůrazňuji, že je všechno samozřejmě na úrovni spekulací, nicméně mluví se o vlivu počasí, že ten starý most zkrátka nevydržel ty silné deště a vítr a nepříliš stabilní konstrukce se tedy mohla právě kvůli těm podmáčeným pilířům zhroutit, ale to zase vyvracejí někteří experti, kteří vinu připisují spíš nekvalitní stavbě, což ilustruje i fakt, že se prý mostu mezi místními říká nemocný most. Už od 90. let se mluví o tom, že ta konstrukce nestačí, že by ten most měl být podepřen, a proto tedy právě v těch 90. letech byla nainstalovaná podpůrná lana, která právě teď podle některých expertů možná kvůli kombinaci zvýšených faktorů zkrátka nevydržela a došlo k takhle obrovské tragédii. Nicméně ta firma, která ten most provozuje, říká, že k pochybením nedošlo, že ten most velmi pečlivě kontroluje, že je pod neustálým dohledem, a že z jejich strany zkrátka k žádné vině nedochází.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
No a naším hostem je teď Jan Vítek ze Stavební fakulty ČVUT. Dobrý večer, pane profesore.

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pokusíme se pochopitelně asi trošku spekulovat o možných příčinách. Začněme takto. Podle vašeho kolegy z janovské univerzity, profesora Brenciche byl v prvních desetiletích existence toho mostu, bylo prováděno řada úprav. Je to rovněž expert na konstrukce dopravních staveb a beton. Právě on uvádí, že to bylo kvůli praskání a degradaci betonu a poruchám na mostovce. Jak by vám tohle šlo dohromady s tou možnou příčinou té tragédie?

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
No, tak samozřejmě je obtížné to říkat, protože já osobně vím o té ...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Nechci ...

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
... tragédie od oběda, že jo, jako my všichni, ale musíme se podívat na ten most jako na produkt své doby. A v té době, v těch 60. letech byl ...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Byl otevřen před 51 lety. Ano.

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
Já vím, 4. září 1967. A v té době byl jiný názor na konstrukce, než je třeba dnes. A v té době, tenkrát inženýr Morandi, který je autorem toho mostu, tak postavil již dříve ve Venezuele velmi podobný most, dokonce s větším rozpětím a specialitou těch jeho konstrukcí, která ještě třetí pak vznikla v Libyi, jsou ty obetonované závěsy. To obetonování má význam, že zvyšuje tuhost těch závěsů a zároveň ten beton dělá ochranu té výztuži.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Když mluvíme o tom betonu, tak já ještě jednou budu citovat profesora Brenciche, který tvrdí, že od počátku mohl být problém v nesprávném posouzení odlišné viskozity betonu, které vedlo k tomu, že vozovka nebyla horizontální. Jak tomuhle máme my laici rozumět?

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
No, to nevím, že jo, protože to je velmi jako vágně řečeno. Ale je fakt, že beton není tak pružný materiál, má určité zpožděné deformace, je přepjatý, takže tam může docházet k jakémusi, říkáme tečení nebo k nějakým takovým pohybům, které mohly vyústit v to, že by vznikly v tom trhliny, a potom by byla ohrožena ta výztuž korozí. Samozřejmě taková varianta by mohla nastat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Kolegyně Linda Bartošová mluvila o jakýchsi podpůrných nebo záchytných lanech. Jak často je obvyklé, že mosty jsou dostatečně třeba vybavovány nějakými podobnými zařízeními?

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
Je to, je to poměrně obvyklé. Dnes se dokonce u velkých mostů navrhují, navrhuje možnost, aby se tam takové dodatečné přepětí dalo udělat. Já co jsem se díval na obrázky toho mostu, tak tam bylo vidět, že na tom krajním pylonu, který tedy nespadl, že ty závěsy vypadají jinak, patrně byly zesíleny už před tím.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Jaká jsou typická pochybení při kontrolách podobných staveb? Já nechci předjímat, že k nějakému pochybení došlo, ale člověka to napadne.

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
Tak samozřejmě tyto tažené vyztužené prvky se kontrolovat musí. Musí se kontrolovat stupeň koroze. Otázka je, jestli existují dostatečně přesné metody, které jsou schopny toto jako vystihnout, protože tady je, tady ještě je prostor pro další výzkum a ...

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pamatujete nějakou podobnou tragédii v zemích vyspělého západního světa?

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
No, tak nevzpomínám si přímo za provozu. To snad myslím, že bylo v Americe ten most přes Mississippi, ale tyto nehody, řekněme, nebo tragédie se stávají obvykle, když se dělá nějaký zásah do toho mostu, nějaké rekonstrukce, opravy, tak takových případů samozřejmě bylo více.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Čili je to podle vás spíš otázkou těch možných zásahů. Ale já vím, že se jedná o úplně jiný případ, jiný typ konstrukce, ale člověka napadne srovnání s pádem trójské lávky a položí si otázku, zda by se obecně mostní konstrukce, a řada z nich po světě doslova bere dech, když se na to člověk dívá, jestli by se neměly projektovat nějakým zcela zásadně jiným způsobem?

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
No, tak samozřejmě vývoj v tom projektování je. Tyto konstrukce staré v dobách před těmi 50 a více lety, ale po válce, tak se navrhovaly tak, aby byly staticky jasné a byly většinou staticky určité, což vede k tomu, že selhání jednoho prvku vyústí v selhání celé konstrukce v některých případech. Dneska je tendence navrhovat takzvané redundantní konstrukce, to znamená staticky neurčité, a potom, když dojde k poruše, tak se to namáhání přenese jinam a k tomu kolapsu nedojde. Dojde k trhlinám, je tam porušení svárováním, takže, takže stačí udělat nějaká opatření většinou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Pane profesore Vítku, děkuju vám, že jste přišel. Na shledanou.

Jan VÍTEK, katedra betonových a zděných konstrukcí, Fakulta stavební ČVUT
Děkuju. Na shledanou.