Smart cities budou mít optimalizovanou dopravu nebo svoz odpadu. Chytré domácnosti zase pomohou s ovádáním i sledováním zdravotního stavu. Problematikou se zabývají univerzity v Praze i Brně.
Studenti Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě si teď svět internetu věcí mohou vyzkoušet. Škola ve spolupráci s lokálním poskytovatelem internetu vytvořila v Ostravě a Opavě síť, do které si kdokoliv může připojit vlastní síť sensorů a sledovat kvalitu ovzduší, ale třeba i zaplněnost parkovišť u své fakulty.
Na první pohled vypadá jako obyčejná brána. Stačí však vjet do vymezeného prostoru a antény umístěné nad vjezdem, které vysílají trvalé elektronické záření, aktivují kartu a brána se sama otevře. „Pouze jsem ji vytáhl z peněženky a je nahoře,“ popisuje zjednodušeně princip RFID Martin Tomis z katedry telekomunikační techniky Vysoké školy báňské.
Zvedání závory funguje na principu RFID. „Radiofrekvenční identifikace znamená, že rádiovým signálem oznámíme své sériové číslo a pomocí toho čísla systém už zjistí, kdo vlastně jsme,“ vysvětluje Tomis. Síť internetu věcí Vysoká škola báňská - Technická univerzita provozuje už dva roky.
„Lidé, firmy, občané nebo studenti, kteří to chtějí používat nemusí cíleně na naše stránky, ale dá se přes web vyhledat gateway,“ vysvětluje profesor Miroslav Vozňák. Kdokoliv se tak může do sítě přihlásit a provozovat tam například sensorový systém, díky kterému je možné optimalizovat svoz odpadu.
Studenti Technické univerzity například na školní internet věcí napojili chytré osvětlení parkoviště, popisuje doktorand Lukáš Šoustek. „Každé světlo má svou řídící jednotku. Jsme schopni ovládat jednotlivá světla i intenzitu svitu celého parkoviště. Na základě kamer vyhodnotit jestli tu auta jsou nebo nejsou, když bude pod mrakem, snížit jas světel.“
Laboratoř personalizované medicíny může vypadat jako obývací pokoj
Otevřít okno, nastavit si klimatizaci nebo zapnout spotřebič. Většina z nás s těmito úkony nepotřebuje pomoct, například pro lidi s omezenou hybností můžou být ale problematické. Vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradu pro ovládání bytu vyvinuli laboratoř personalisované telemedicíny, zjednodušeně chytrý byt, který umí výrazně zjednodušit každodenní život třeba i zcela paralyzovaným lidem. Díky principu telemedicíny můžou být tito pacienti pod průběžným lékařským dohledem a uzpůsobovat podmínky v bytě.
Pro hendikepované jsou sociální sítě větší pomoc i past, k závislosti na nich jsou náchylnější
„Nejsou to technologie, jsou to lidi,“ odpovídá Petr Hubalovský na otázku, jaké technologie mu pomáhají v tom, aby měl kvalitnější život. Petr je na vozíku už šestnáct let. V centru Paraple v pražských Malešicích motivuje lidi s podobným osudem k tomu, aby na sobě pracovali. A sociální sítě jsou podle něj dobrým pomocníkem.
Laboratoř odpovídá reálným podmínkám bydlení osoby se sníženou soběstačností. Celý byt je postaven bezbariérově a je vybaven inteligentní elektroinstalací, pomocí webového rozhraní můžeme ovládat celý byt,“ popisuje Vít Janovský z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradu.
Zařízení v bytě tak může ovládat třeba i člověk, který jinak nemůže hýbat končetinami. „Speciální kamerka snímá pohyb oka a převádí ho na pohyb myši. Dá se připojit k jakémukoli zařízení,“ vysvětluje Janovský.
Princip telemedicíny, tedy měření a následného zobrazování hodnot na přenosném zařízení nebo ve webovém rozhraní, už celkem běžně používají pacienti s diabetem. Buďto si hladinu cukru v krvi změří několikrát denně sami glukometrem, nebo kontinuální monitor glykémie měří hladinu každých pět minut a výsledky odesílá do receiveru.
„Senzor se zavede do podkoží, je jednorázový, na to se připojí transmitter, který přenáší data, popisuje Anna Holubová ze společného pracoviště 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Sama je diabetička a pod kůží levé paže má zavedený senzor. „Využívá se to u dětských pacientů, kdy rodiče mohou sledovat online, jak na tom jsou.“
Soustavný monitoring je pro diabetiky důležitý především ve dnech, kdy panují tropická vedra. „Inzulin degraduje, snižuje se účinek, pacienti aplikují více dávek,“ pokračuje Anna Holubová. Díky průběžnému monitoringu tak například diabetici ví, že si ve vedru mají vyměnit inzulinovou cartridge.