Hlavním důvodem vysokých emisí v Praze jsou odmontované filtry pevných částic

Libor DVOŘÁK, moderátor
Odborníci z Českého vysokého učení technického v minulý den zjišťovali, která auta se nejvíce podílejí na špatném stavu ovzduší v Praze. Výsledky studie zveřejnili dnes odpoledne. Ukázalo se, že hlavním důvodem vysokých emisí v Praze jsou odmontované filtry pevných částic a špatný stav dieselových motorů. Téměř desetina aut, která by filtr pevných částic mít měla, tento komponent zcela postrádá, nebo ho má nefunkční. Pouhých 5 procent automobilů v nejhorším technickém stavu má na svědomí polovinu nejškodlivějších emisí v pražské ovzduší. Výzkum využil metodu, kterou vyvinul pan docent Michal Vojtíšek z ČVUT. A právě s ním bychom teď měli být ve spojení. Dobrý den.

Michal VOJTÍŠEK, docent, autor metody výzkumu, ČVUT
Dobrý den.

Libor DVOŘÁK, moderátor
Pane docente, přibližte nám nejdřív, prosím, jak celý ten výzkum probíhal.

Michal VOJTÍŠEK, docent, autor metody výzkumu, ČVUT
Tak, my jsme věděli, že vozidla ve špatném technickém stavu se podílejí velkým, velkou měrou na celkových emisích vozového parku. Protože nové dobře seřízené, dobře udržované motory mají emise relativně nízké. A na žádost pražského magistrátu jsme se pokusili o měření přímo v terénu emisí jednotlivých vozidel. Použili jsme k tomu laboratorní přístroje, které jsme umístili na kraji silnice. Jsou to citlivé spektrometry s rychlou odezvou, které třídí částice podle velikosti. Měří je s rozlišením asi desetiny sekundy. A měřili jsme koncentrace částic a plynných látek. A na základě tohoto odhadli příspěvek emisím z jednotlivých projíždějících vozidel. Snímali jsme kamerou registrační značky. A poté emisní stopy přiřadili jednotlivým vozidlům. A porovnali skutečné emise s údaji o homologaci vozidla, kterou jsme získali od ministerstva dopravy. A kromě mě na tom spolupracovali inženýr Skácel od nás z ústavu a doktor Pechout z České zemědělské univerzity.

Libor DVOŘÁK, moderátor
Pane docente, která z těch vašich zjištění jsou nejdůležitější? A ještě si přidám jednu otázečku, protože o tom se teď mluví hodně. Znamenají tato měření soumrak dieselových motorů po světě?

Michal VOJTÍŠEK, docent, autor metody výzkumu, ČVUT
Já se domnívám, že neznamenají. Nové městské autobusy, které má dopravní podnik, vyprodukují méně rizikových látek na kilometr jízdy než průměrný novější dieselový automobil. A to díky filtru částic, díky redukčnímu katalyzátoru pro redukci oxidu dusíku. A díky tomu, že výrobci těžkých motorů už asi 20 let nepodvádějí, protože byli také potrestáni americkou EPOU. To je federální úřad pro ochranu životního prostředí. Takže já se domnívám, že nastává soumrak špatně seřízených, špatně udržovaných, nezodpovědně provozovaných dieselů. Naopak se domnívám, že moderní odpovědně seřízené pečlivě udržované, rozumně provozované motory tady své místo mají. A je to jeden z nejefektivnějších způsobů, jednak přeměny energie a jednak, co se týče pohonu vozidel. Všechny ostatní alternativy jsou současně dražší.

Libor DVOŘÁK, moderátor
Hm. Mluvíme o pražském ovzduší. Jsou pro něj opravdu nejnebezpečnější automobily, jsou horší než, dejme tomu, průmyslové exhalace?

Michal VOJTÍŠEK, docent, autor metody výzkumu, ČVUT
Ano. Podle oficiálních odhadů magistrátu a hydrometeorologického ústavu doprava produkuje většinu částic. Což je nejrizikovější komponenta. Druhou nejrizikovější látkou jsou oxidy dusíku, tam má doprava podíl nějakých desítek procent. Ale to je, co se vypustí do ovzduší. A ještě musíme rozlišovat to, že motorová vozidla vypouštějí výfukové plyny přímo uprostřed ulic, kde je lidé dýchají. Zatímco průmyslové zdroje jsou v nějakém uzavřeném areálu a mají vysoký komín. A lze je snáze regulovat. Takže podle mého názoru ten podíl dopravy je nejenom, že většinový, ale není daleko od celkového, může to být 80, 90 procent, co se týče částic. Částice zabíjí tak desetkrát více lidí než dopravní nehody. Takže je důvod se obávat. A pokud technická řešení máme, tím je nová technologie motorů, tak bychom je měli využívat.

Libor DVOŘÁK, moderátor
Říká docent Michal Vojtíšek z ČVUT. Pane docente, děkujeme mnohokrát a na slyšenou.

Michal VOJTÍŠEK, docent, autor metody výzkumu, ČVUT
Děkuji, na slyšenou.