Datum zveřejnění: 
8. 8. 2018

Mark RIEDER, ředitel, ČHMÚ
Já bych řekl, že samozřejmě, že v historii docházelo ke změnám klimatu a zcela jistě to nebylo způsobeno skleníkovými plyny. Že je to jev naprosto přirozený. Řekl bych, že to k čemu dochází nyní a řekl bych, že není podstatné to úplně z hlediska lidské společnosti a civilizace to, co to způsobuje. Fakt je, že se zdá, že to nastává a fakt je, že když to nastávalo v minulosti, tak nežilo na planetě 7 miliard lidí. Takže je zapotřebí se na to podívat úplně jinýma očima. Jistě, že v druhohorách byli ty teploty daleko vyšší, ale v druhohorách na planetě zemi taky nebyl jediný člověk. Takže řekl bych, že je zapotřebí připravovat veškeré opatření k tomu, aby se člověk a příroda a především příroda a pak člověk mohli přizpůsobit této změně.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Gabriel Svoboda ptá se: "Podíval jsem se na předpověď počasí pro místo, kde bydlím: čtvrteční teplotní maximum - 34 stupňů, páteční teplotní maximum - 22 stupňů. Byly takové teplotní výkyvy běžné i dříve?"

Mark RIEDER, ředitel, ČHMÚ
Byly běžné i dříve.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
A co taková sucha, jako teď? Protože ono se hodně hovoří o té historii. Rok 1904 kupříkladu jsem zaznamenal, že to je takové zejména ve středních Čechách mýtické datum, kdy bylo sucho. Ale to je jeden rok tedy.

Mark RIEDER, ředitel, ČHMÚ
1947 a konec konců byl to rok 1991, kdy až 1 milion obyvatel byl zásobován z cisteren pitnou vodou. TO už si málokdo pamatuje. Jistě, že tato sucha v minulosti byla, ale když se podíváme zase na výskyty těch such v minulosti, tak je tam jedna zajímavá věc. A to je to, že ta sucha chodila vždycky víceméně v tříletých periodách, tzn. Že byly tři suché roky za sebou. A toto suché je odlišné a výjimečné v tom, že je to už pátý rok za sebou. Takže v tom je to sucho jiné, než ty sucha, které známe z minulosti.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Bude zajímavé sledovat, jak to bude v těch dalších letech každopádně. Ale my se teď vydáme do lokalit, kde sucho a vysoké teploty způsobují ještě jiný jev. Jsou to velká města, která se potýkají z takzvanými tepelnými ostrovy. A to znamená, že teplo se drží v husté zástavbě, kde je málo zeleně. Vysoké teploty tady nepolevují ani v nočních hodinách. A na tento problém se právě teď zaměřil projekt akademie věd meteorologů a Univerzity Karlovy.

Kateřina HONZÁKOVÁ, ČHMÚ
My tady měříme teplotní spektrum. Já teď tady zaostřím na tu budovu, naproti na tu fasádu. Uložíme obrázek.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktor
A tohle je výsledný snímek pořízený termokamerou v pražských Dejvicích. Čím víc do červena, tím větší teplota.

Kateřina HONZÁKOVÁ, ČHMÚ
Koukáme, jak se liší rozpálenost těch povrchů, jakoby těch fasád.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktor
Vědci sledují taky teplotu asfaltů nebo chodníků.

Jaroslav RESLER, ČHMÚ
Ta data nám pomůžou určit, jak třeba jednotlivé typy povrchů, jednotlivé typy materiálů ovlivňují ulici.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktor
Na základě toho vzniknou modely, které mají sloužit k lepšímu plánování výstavby. Města se potýkají s efektem tepelného ostrova. Hustá zástavba, málo zeleně a rušná doprava. Jedním z problematických míst je třeba prostor kolem Masarykova Nádraží. Na teplotní mapě je vidět rozpálené okolí nádraží a rozdíl oproti chladnému parku stromovka, kde je dostatek stromů. Kromě toho, že poskytují stín, uvolňují taky vlhkost. Naopak materiály jako asfalt a beton teplo zadržují a okolní vzduch ohřívají. A proto je ve velkých městech výrazně tepleji.

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
Rozdíly v teplotách mezi centrem města a okolím závisejí hodně i na konkrétní povětrností situaci. Největší jsou za situací, kdy je slunečné počasí se slabým větrem. Pak ty rozdíly můžou být třeba i více, než pětistupňové.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktor
Tlumit vznik tepelných ostrovů pomáhají například zelené střechy. Jak fungují, zkoumají v tomto výzkumném centru.

FERKL Lukáš, ředitel UCEEB, ČVUT
Tady to červené, co vidíme na displeji, tak je térový papír, který je na okraji střechy. A vidíme, že má teplotu zhruba 60, 65 stupňů. Kdežto ty rostlinky, které jsou na zelné střeše, tak mají teplotu kolem 20 stupňů.

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
Samozřejmě platí: čím více zeleně, čím více stromů, tím větší a účinnější budou a tím ten efekt bude samozřejmě intenzivnější. Je ale nutné zdůraznit, že ta zeleň musí být takzvaně funkční. To znamená, že ona musí mít dostatek vody.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktor
Měření v Dejvicích je součástí projektu Urbi Pragensi, který odstartoval začátkem letošního roku. Kromě problematiky tepelného ostrova se zabývá i přesnější předpovědí počasí pro hlavní město. Kateřina Poláková, Česká televize.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Nikoli náhodou jsme teď viděli našeho reakčního kolegu Michala Žáka, kterak popisuje problematiku tepelných ostrovů. Je to jeho, řekněme, srdeční téma a to je také důvod, proč s es ním za malou chvílí spojíme, byť s trochu neobvyklého místa. Teď tedy ale ten graf, který naznačuje minimální teploty v České republice. Proč tedy, pojďme to uvést do kontextu s tepelnými ostrovy.

Alena ZÁRYBNICKÁ, redaktorka
Určitě, já si vůbec netroufnu fušovat Michalovi do řemesla, pokud jde o tepelné ostrovy měst. To je jeho téma. Ale o těch maximálních teplotách, na které s teď díváte, už jsme mluvili a řekli jsme o nich hodně. Že můžou v těch extrémních případech v Česku dosahovat hodnot, které už jsme několikrát opakovali. Kdybychom se vrátili ale k těm minimálním teplotám, tak to si myslím, že je jeden ze zásadních důvodů, proč se obecně tepelným ostrovům města věnujeme. Mělo by to být na dalším slidu v další grafice tedy ty minimální teploty. To je totiž, situace, kdy my vlastně díky tomu, že třeba právě minimální teploty zůstávají vysoké. Zůstávají v průměru tady jak to vidíme v těch hodnotách v Česku na hodnotách, které se klidně blíží 18 stupňům Celsia za celé Česko. V těch extrémech samozřejmě a v tepelných ostrovech měst ještě daleko vyšší, tak jsou důvodem toho, proč tuhle problematiku vnímáme. Úplně jednoduše laicky řečeno: nemáme kdy se ochladit, nemáme kdy vyvětrat naše přetopené příbytky a máme potíž s tím, abychom se pak tomu teplu přizpůsobili, když nemáme ani minutu na to, abychom si odpočinuli. A tady je to jednoznačně vidět. Velmi vysoké hodnoty, například v tom roce 2015, kdy průměr za celé Česko je v jistých obdobích těch prázdnin dosahoval hodnot těsně pod osmnácti stupni Celsia. Mimochodem teď jsme třeba v těch aktuálních minimálních teplotách rok 2015 překonali a když to srovnáme ještě s rokem 2017, tak se pohybujeme někde právě v těch hodnotách blízkých.      

Zdroj: 
ČT 24