Ministr dopravy chce modelové případy, které by řekly, jak rychle odstranit nehodu
PRAHA Češi loni strávili ve městech v kolonách v průměru 24 hodin. Ztratili tím nejen čas, ale i peníze. Před dvěma lety Ústřední automotoklub spočítal, že ekonomika přijde popojížděním v autech až o 118 miliard korun za rok.
Stejně jako má stát krizové plány na povodně, jež popisují, kdo a co má za jakých okolností dělat, podobné scénáře by mohly fungovat i na kolony. "Vznikají především tam, kde jsou zúžení, typicky na D1. Když se tam stane nehoda nebo má auto poruchu, bylo by dobré mít nacvičené, co přesně se má udělat," říká v rozhovoru pro LN ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Spolu s dopravní policií a záchrannými složkami teď ladí modelové případy. Na nich by se mělo ukázat, jak rychle za určité situace odstranit nehodu a jak rychle pustit provoz. "Ťuknou se dvě auta, mají pomačkané plechy, nikdo není zraněn. V současnosti se taková nehoda vyšetřuje i tři hodiny. Což řidiče naštve nejvíc – že se stane malá nehoda a zabere to spoustu času. Musíme vzít v potaz i ty, kdo tam stojí. Naše zákony takové situace velmi málo zohledňují a to bych chtěl změnit," tvrdí Ťok.
Ministr uvažuje například o tom, že v místech, kde jsou uzavírky a lidé jezdí v zúžených pruzích, by byla vždy připravena odtahová vozidla. V normálním provozu by pak v jednotlivých úsecích byli nasmlouvaní partneři, kteří by s odtahovkou mohli přijet hned.
Ťok chce rychlost odklízení nehod i vyzkoušet. "Dám příklad. Jedou auta a někdo píchne kolo. Za ním se udělá špunt, protože auta se musí ze dvou pruhů naštosovat do jednoho. Než se kolonou prodere odtahovka, trvá to. Nebylo by v tom okamžiku vhodnější zastavit provoz úplně, nechat tam odtahovku nacouvat, nabrat a odjet pryč? Dálnice je uvolněná," říká ministr.
Soustředit se chce přitom i na pojišťovny. Podle něj je totiž nesmysl, aby se například při nehodě kamionu ohlíželo jen na to, aby nevznikly dodatečné škody na majetku, který kamion převáží. "V zákonech, ale i obecně jsme se dostali do situace, kdy pojišťovny říkají, že se musí z nákladu zachránit co možná nejvíc, aby nevznikla ještě další škoda. Stane se tak, že když se po nehodě rozsypou pomeranče, začnou se sbírat, aby se nerozjezdily," dodává Ťok. V potaz by se přitom podle něj mělo brát i to, kolik času či příležitostí lidé v kolonách ztratí.
Za vyčíslenými 118 miliardami totiž rozhodně nestojí jen "propálený" benzin nebo nafta. Do vyúčtování za kolony Ústřední automotoklub spolu s Českým vysokým učením technickým počítal před dvěma lety i ušlou mzdu či ušlý zisk, větší opotřebení auta, škody způsobené zpožděním, tedy například náklady firem na to, že zboží dorazí pozdě, stejně tak to, že někomu ujede nebo uletí následný spoj. Počítalo se ale také se zdravotními obtížemi či psychickou újmou.
V přepočtu na jednotlivce vyjde postávání v kolonách každého řidiče na 19 tisíc korun ročně. Přičemž Ústřední automotoklub před dvěma lety spočítal, že v kolonách na všech typech silnic Češi prostojí dvanáct hodin. Nejvíc je zablokovaná doprava zastihne právě na dálnici D1.
Řidiči také mnohem častěji bourají v zúženích. V roce 2016 připadalo na jeden kilometr dálnice spojující Prahu a Brno v průměru 3,6 nehody. V uzavírkách to bylo mnohem víc. Odborníci se shodují na tom, že na vině jsou především řidiči, kteří se v zúženích neumí chovat.
Přitom právě na D1 je kvůli modernizaci zúžených úseků každoročně hned několik. Letos je jich pět. Vzhledem ke stoupajícím opravám se to ale zdaleka netýká jen nejvytíženější "dé jedničky".
V tomto roce stát do oprav dálnic a silnic prvních tříd investuje nejvíc za poslední tři roky. Půjde na ně 11,4 miliardy korun.
Kvůli mohutným opravám letos Ředitelství silnic a dálnic dbá na to, aby byl na všech důležitých tazích takzvaný režim dva plus dva – v obou směrech fungují dva jízdní pruhy.
118 miliard korun až o tolik ročně přichází ekonomika popojížděním v autech