Český průmysl čekají velké změny. Hranice mezi jednotlivými obory se budou rozmělňovat. Firmy budou muset přehodnotit svou spolupráci s univerzitami a výzkumnými pracovišti. Právě univerzity by se mohly stát intelektuální páteří průmyslu.Tyto myšlenky zazněly na konferenci budoucnost průmyslu, kterou uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR v rámci oslav svých stých narozenin.
Není to tak dávno, co někteří lidé v Evropě tvrdili, že vysoký podíl průmyslu na hrubém domácím produktu je chyba. Ale finanční krize ukázala, že průmysl je klíč k budoucímu úspěchu. „Jeho role se však mění. Minulé průmyslové revoluce byly také hluboké, ale rychlost dnešní změny je bezprecedentní,“ uvedl na konferenci Budoucnost průmyslu Markus Beyrer, generální ředitel BusinessEurope.
Cenu produktu určuje přidaná hodnota
Úspěšní čeští podnikatelé si jsou nadcházející změny dobře vědomi. Už najeli na vlnu digitalizace, aby zvedli přidanou hodnotu svých produktů a mohli si za ně ve světě účtovat vyšší ceny. Softwarová společnost ABRA Software založila pobočku ve Švýcarsku. „Musíme produkty prodávat tam, kde jsou lidé za ně ochotní platit více než v Česku. Když uspějeme ve Švýcarsku, uspějeme všude,“ říká sebevědomě Jaroslav Řasa, předseda představenstva ABRA Software. Už plánuje další expanzi, tentokrát na německý trh.
Pro expanzi do světa je třeba mít špičkový výrobek. Ke každé jeho vlastnosti musí mít firma jedinečný příběh, proč ho má zákazník koupit.
Českým firmám pořád pomáhá kombinace vzdělaných pracovníků, kteří jsou ochotní pracovat za nižší mzdy než na Západě. Vyvinout skvělý produkt je pořád v českých podmínkách levnější. „Tento čas ale pomalu končí. Pořád přitom platí, že pro expanzi do světa je třeba mít špičkový výrobek. A ke každé jeho vlastnosti musí mít firma jedinečný příběh, proč ho má zákazník koupit,“ tvrdí Zbyněk Frolík, generální ředitel Linet a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Výhodná spolupráce malých, středních a velkých firem
Především menší a střední firmy mohou profitovat z ekosystému, který v Česku už vybudovaly velké korporace. „Velké firmy jsou možná uvážlivější, ale jsou nositelé významných technologií. Malé firmy jsou dravější a umí podstupovat rizika. S velkými hráči se mohou menší firmy snadněji dostat do světa,“ myslí si Eduard Palíšek, generální ředitel skupiny Siemens v ČR a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Příkladem takového ekosystému je českých automobilový průmysl. Jenže automobilka jako Škoda Auto už dávno přerostla v globálního výrobce. „Máme patnáct továren v sedmi zemích. Nejsme závislí na české pracovní síle. Ale chceme v Česku udržet vývoj, design či výzkum a výrobu nových pohonů. Víme, že porosteme, a přemýšlíme, jak díky tomu může růst i český průmysl,“ dodává Michal Kadera, ředitel vnějších vztahů Škoda Auto.
V automobilovém průmyslu je už nyní vidět, jak se stírají hranice mezi dříve jasně oddělenými odvětvími. Auta se dnes neobejdou bez software, který řídí pohon vozu. Instalace zábavního software ale z auta udělá kvalitativně jiný výrobek. Také propojení telekomunikací a automobilů je už velmi silné.
Pro inovace, které budou utvářet budoucí trendy, je klíčová spolupráce mezi firmami a akademickým prostředím. „Univerzity by mohly být intelektuální páteří průmyslu. V USA velké firmy sponzorují výzkum dvojím způsobem. Když chtějí vyřešit aktuální problém, tak si zaplatí dodání potřebné inovace. Také ale podporují vědce v dlouhodobém vizionářství. Ti mohou zkoumat cesty, které teď průmysl nevidí, nebo ho nezajímají, aby zjistil, kde bude svět za deset let,“ vysvětluje Michal Pěchouček, vedoucí Centra umělé inteligence FEL ČVUT.
Jak vidíte budoucnost českého průmyslu a jak by se firmy měly na tuto budoucnost připravit?
Zbyněk Frolík
generální ředitel Linet a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Možná některá odvětví budou upadat, ale české firmy se uplatní v okrajových produktech i díky logistické výhodě Česka, kterou mu dává geografická poloha. Manuální práce nezanikne, protože vždy bude u malosériových produktů důležitá. Nová odvětví už vznikají díky software. V budoucnu budeme využívat inteligentní výrobní prostředky spolupracující v síti. Budou relativně cenově dostupné a uvolní značnou část pracovní síly, která se bude muset přizpůsobit novým požadavkům na vzdělání.
Eduard Palíšek
generální ředitel skupiny Siemens v ČR a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR
Jsem optimista. Ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy se nám daří pomáhat českým firmám pochopit, že je třeba co nejrychleji zavádět digitální technologie. Podniky, které si přínos digitalizace uvědomují, investují do inovací svých výrobků, služeb a obchodních modelů. Zvyšují tak svou konkurenceschopnost, kterou již nelze zakládat na komparativních výhodách.
Zuzana Kocmaníková
generální ředitelka IBM ČR
Nemá smysl se zaměřit na řízený rozvoj nějakého konkrétního sektoru. Úspěch českého průmyslu bude záležet na jeho schopnosti využívat informace. Úspěšné budou firmy, které dokážou čerpat hodnotu z velkého množství dat, která jsou kolem nich, a budou umět na jejich základě poskytnout něco navíc. Možnosti rozvoje jsou ve všech sektorech a oblastech. Některé oblasti se jen rozvíjejí rychleji než jiné.
Jaroslav Řasa
předseda představenstva ABRA Software
Do deseti let zmizí téměř všechna pracovní místa ve výrobě, která lze automatizovat. Podniky se buď plně inovují, nebo zaniknou, protože neunesou tlak rostoucích mezd. Naroste ovšem potřeba lidí schopných hlubokého technicko- analytického myšlení na jedné straně a vcítění se do potřeby zákazníka, tvorby značek, marketingu a prodeje na straně druhé.
Michal Pěchouček
vedoucí Centra umělé inteligence FEL ČVUT
Zabývám se už 25 let umělou inteligencí, která může přinést průmyslu obrovskou radikální změnu, jako využívání ropy před sto lety. Umělá inteligence převezme opakující se rutinní práci, kde bude mít její nasazení dobrou ekonomickou návratnost. To je případ i veřejné správy. Pracovní místa se přesunou tam, kde lidé proti strojům vynikají, tedy do kreativních činností.
Josef Průša
generální ředitel a zakladatel Prusa Research
Technologie se vyvíjejí velmi rychle. Hlavní úkol firem i škol by měl být nadchnout mladé lidi pro technologie, což se zatím neděje. Sám jsem to zažil, když jsem vyšel z gymnázia a začal jsem se o technologie zajímat. Měl jsem velký problém si je vyzkoušet. Proto jsme nedávno otevřeli veřejnou dílnu Prusa- Lab, kde je možné si nové technologie osahat.
Pavel Kysilka
zakladatel a předseda správní rady 6D Academy
Budoucnost úspěšné firmy jednadvacátého století v jakémkoliv oboru spočívá v propojení exponenciálních technologií se sociálními dovednostmi lidí. Měli bychom porozumět potenciálu technologií a nesoupeřit s nimi, je to předem ztracený boj. Empatií podložená špičková služba a poradenství, kreativita, nabídka komplexních řešení, komunikace a spolupráce se stávají doménou lidí technologického věku.
Miroslava Kopicová
ředitelka Národního vzdělávacího fondu
Žádný zákon nezaručí, že budeme profitovat ze všech výdobytků budoucnosti. Klíčová je výchova a vzdělávání nových generací. Máme nadané děti, které se v přírodovědných soutěžích umisťují nad průměrem světa. Ale jednu celou generaci jsme zanedbali. Během deseti let nám ubylo 10 procent nejvyšších kvalifikací, protože mladí lidé nestudují až do nejvyšších pater vzdělávacího řetězce. Protože nemají potřebu a touhu být lepší. Už základní školy proto musí vychovávat osobnosti, které mají přirozenou ambici být dobrý. Firmy musí zapomenout, že dostanou ze školy hotový produkt. Musí se do vzdělávání také zapojit, jako to už dlouho dělá například IBM.
Nároky na kvalifikaci budou přísnější
V budoucnu se změní také nároky na zaměstnance. „Firmy budou potřebovat lidi, kteří se budou chtít celý život vzdělávat,“ zdůrazňuje Pavel Kysilka, zakladatel a předseda správní rady 6D Academy. Pokračující automatizace možná povede k zániku 400 tisíc pracovních míst. „Větší problém ale bude, že 1,4 milionu pracovníků bude mít jinou kvalifikaci, než jakou budou firmy potřebovat,“ varuje Miroslava Kopicová, ředitelka Národního vzdělávacího fondu. Proto školy už dnes musí vést děti k tomu, aby je chuť se učit neopustila hned po nástupu do práce.