Vlna veder v Česku

Česko má za sebou další tropický den. A navíc tento týden bychom se, pokud tomu správně rozumím, Jakube, měli dočkat dalších tropických, možná dokonce nejteplejších dnů zatím tohoto roku.

Jakub ŽELEZNÝ, redaktor
Je to pravda, Martine, počasí s nadprůměrnými teplotami ještě chvíli vydrží. Na některých místech dneska teploty překročily 35 stupňů Celsia. Nejtepleji má být zítra a pak ve středu. Ani poté se nemá moc ochladit, meteorologové předpovídají nadprůměrně teplé počasí i v průběhu celého srpna.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
Teď v pravé poledne v olomouckém aquaparku teploměr ukazuje ve stínu 28 stupňů Celsia. Do historického rekordu to má ještě daleko, v roce 2013 tady naměřili 37,2 stupňů. Ne každý mohl den strávit u vody. Například vinaři, aby se zpotili co nejméně, na vinohrad přišli už v 6 hodin ráno.

Pavel MATOUŠ, vinař
Dneska chceme nasbírat tak 300 kilo hroznů na první burčák, abycho vlastně vyzkoušeli technologii po roční přestávce.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
Letos hlavně kvůli teplému počasí začali sbírat o tři týdny dřív. 1. srpna, tedy v první možný den podle zákonných pravidel, tak bude nejen tento vinař prodávat moravský burčák. O tři týdny napřed, také kvůli vysokým teplotám, jsou i další zemědělci.

Antonín OSIČKA, předseda, Zemědělské družstvo Bulhary
Teplo se promítlo tím hlavně ze začátku, že ta vegetace rychle odstartovala, no a zkrátka to předběhla všechno.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
Tady už je proto sklizeno. Když dnes teplota atakovala třicítku, zemědělec Antonín Osička tak už byl ve stínu sýpky. I na jihu Moravy jsou přitom zvyklí na vyšší teploty , tady je porovnání dnešní polední teploty s historickým maximem. A podobně dnes bylo i v hlavním městě.

redaktorka
V poledne se v centru Prahy teplota vyšplhala těsně pod 30 stupňů Celsia. Rekord padl před 35 lety. V Pražské Uhříněvsi tenkrát naměřili 40,2 stupňů Celsia. Už příští léto by pro Pražany mohlo být snesitelnější. Alespoň pro ty, kteří cestují hromadnou dopravou. V plánu jsou totiž kontroly správného používání klimatizace.

Filip DRÁPAL, mluvčí, ROPID
V létě by zase nemělo být v autobuse víc než o 6 stupňů jinak než venku.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
Plzeň, Pardubice, Jičín, místa, kde už v poledne bylo skoro 31. A bylo ještě tepleji. O 2 hodiny později téměř 34 na severu Čech. A v 17 hodin na stejném místě přes 35. Krajské redakce a Kateřina Šalounová, Česká televize.

Jakub ŽELEZNÝ, redaktor
A jak už jsme říkali, čekají nás 3 opravdu horké dny. Zítra se teploty dostanou až ke 36 stupňům, nejtepleji bude v Praze a středních Čechách, také v Polabí a dolním Poohří a na Plzeňsku. Ve středu vedra vyvrcholí, maxima vyšplhají až k 37 stupňům, nejteplejší oblasti budou podobné jen s tím rozdílem, že horko se rozšíří i do východních Čech. No, a ve čtvrtek by se mělo ochladit, ale jen nepatrně, asi o 1 stupeň. A šestatřicítky naměří hlavně ve východním Polabí a na jižní Moravě. Od pátku budou teploty o trochu nižší, většinou mezi 28 a 33 stupni. Obzvlášť horko budou celý týden lidé pociťovat v centrech měst, teplo se drží v husté zástavbě. A tyto takzvané tepelné ostrovy teď zkoumá projekt Akademie věd, meteorologů a Univerzity Karlovy.

Kateřina HONZÁKOVÁ, ČHMÚ
My tady měříme teplotní spektrum, já teď tady zaostřím na tu budovu naproti, na tu fasádu, uložíme obrázek.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
A tohle je výsledný snímek pořízený termokamerou v pražských Dejvicích. Čím víc do červena, tím větší teplota.

Kateřina HONZÁKOVÁ, ČHMÚ
Koukáme, jak se liší rozpálenost jakoby těch povrchů těch fasád.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Vědci sledují taky teplotu asfaltu nebo chodníků.

Jaroslav RESLER, Ústav informatiky AV ČR
Ta data nám pomůžou určit, jak třeba jednotlivé typy povrchů, jednotlivé typy materiálů ovlivňují ulici.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Na základě toho vzniknou modely, které mají sloužit k lepšímu plánování výstavby. Města se potýkají s efektem tepelného ostrova. Hustá zástavba, málo zeleně a rušná doprava. Jedním z problematický míst je třeba prostor kolem Masarykova nádraží. Na teplotní mapě je vidět rozpálené okolí nádraží. A rozdíl oproti chladnému parku Stromovka, kde je dostatek stromů. Kromě toho, že poskytují stín, uvolňují taky vlhkost. Naopak materiály jako asfalt a beton teplo zadržují a okolní vzduch ohřívají. A proto je velkých městech výrazně tepleji.

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
Rozdíly v teplotách mezi centrem města a okolím závisejí hodně i na konkrétní povětrnostní situaci. Největší jsou za situaci, kdy je slunečné počasí se slabým větrem, tak ty rozdíly můžou být třeba i více než 5stupňové.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Tlumit vznik tepelných ostrovů pomáhají například zelené střechy. Jak fungují, zkoumají v tomto výzkumném centru.

Lukáš FERKL, ředitel UCEEB, ČVUT
Tady to červené, co vidíme na displeji, tak je térový papír, který je na okraji střechy a vidíme, že má teplotu zhruba 60-65 stupňů. Kdežto ty rostlinky, které jsou na zelené střeše, tak mají teplotu kolem 20 stupňů.

Michal ŽÁK, meteorolog ČT
Samozřejmě platí, čím více zeleně, čím více stromů, tím větší a účinnější budou, a tím ten efekt bude samozřejmě intenzivnější. Je ale nutné zdůraznit, že ta zeleň musí být takzvaně funkční, to znamená, že ona musí mít dostatek vody.

Kateřina POLÁKOVÁ, redaktorka
Měření v Dejvicích je součástí projektu Urbi Pragensi, který odstartoval začátkem letošního roku. Kromě problematiky tepelného ostrova se zabývá i přesnější předpovědí počasí pro hlavní město. Kateřina Poláková, Česká televize.