Velkolepou podívanou nabídla páteční večerní obloha – před půl devátou Měsíc částečně vstoupil do zemského stínu a o necelou hodinu později začalo úplné zatmění, které trvalo hodinu a 43 minut. Bylo tak nejdelší v tomto století. Celkem byl Měsíc zastíněn Zemí bezmála čtyři hodiny. Úkaz mohli sledovat lidé téměř na celém světě s výjimkou Severní Ameriky a většiny ostrovů v Tichém oceánu. V Česku pozorování komplikovala oblačnost nebo déšť.
Stovky lidí přišly zatmění sledovat například na hvězdárnu Astronomického ústavu v Ondřejově u Prahy. Pozorování zpočátku ztěžovala oblačnost, nejprve proto přirozenou družici Země nebylo vidět. Až po desáté hodině se oblačnost začala protrhávat a v druhé půli zatmění byly podmínky pro pozorování ideální.
Astronomové pro zájemce otevřeli západní a centrální historické kopule, ve kterých byly připraveny dalekohledy pro pozorování. Před oběma čekaly dlouhé zástupy zájemců, řada lidí si navíc přinesla vlastní zařízení včetně mobilních aplikací, které určují polohu hvězd.
Místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan označil podmínky pro pozorování za ideální, velmi dobře viditelné byly i hvězdy a Mléčná dráha. Na pozorování přijel do Ondřejova také ministr životního prostředí Richard Brabec. Ministerstvo si loni vzalo za svou ochranu před světelným znečištěním, tedy mnohdy zbytečným umělým světlem, které v noci vyzařují zejména města.
Jak již dříve upozornil Suchan, v době vzniku ondřejovské hvězdárny v roce 1898 byl pro jejího zakladatele Josefa Jana Friče silným důvodem pro její umístění mimo Prahu právě světelný smog. „Dnes najdeme ty samé podmínky, které ho vedly pryč z města, na většině území České republiky,“ řekl.
V Brně vyrazily sledovat zatmění do okolí hvězdárny na Kraví hoře stovky lidí. Kolem deváté hodiny se sice nad Špilberkem ukázal srpek Měsíce, ale o půl hodiny později zmizel v husté oblačnosti a poté začalo pršet. Až po desáté hodině se Měsíc znovu matně objevil, zřetelně byl vidět až o hodinu později před koncem zatmění.
Zážitek tak měli spíše z blesků, které křižovaly nebe na západ od města, ze světelných instalací v parku a z dokumentu o Měsíci promítaného na zeď hvězdárny. Lidé přišli do parku i na koupaliště, kam byl večer vstup zdarma.
Smysl to nemá, ale je to krása, říkají vědci
„Z hlediska odborníka-astronoma nemá pozorování zatmění nějakou zvláštní vědeckou hodnotu. Pokud je úplněk, což je jedna z podmínek toho, abychom zatmění mohli sledovat, tak si astronomové berou dovolenou. Protože obloha je tak světlá, že na ní není nic vidět,“ říká ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Jakub Rozehnal. Zároveň si ale nedokáže představit, že by si některý z kolegů nechal podívanou ujít.
Podobný přístup má i Petr Kulhánek z katedry fyziky ČVUT. „U zatmění Měsíce nejde o nějaké velké objevy, spíš o estetiku, o tu nádhernou podívanou. Ale že by to mělo hlubší vědecký smysl, to nemá,“ vysvětluje.
Nynější zatmění trvá 103 minut a je nejdelší v tomto století. Absolutně nejdelší by trvalo asi 107 minut. Samotný úkaz ani není nijak vzácný. „Taková zatmění jsou relativně častá, nejbližší další bude zhruba za 11 let a bude dlouhé 102 minut. Zatmění není příliš výjimečný jev. Je dvakrát až pětkrát za rok a dá se pozorovat z celé poloviny zeměkoule, všude kde je tma,“ vysvětluje Kulhánek.
Porovnává to se zatměním Slunce, které je mnohem vzácnější – vidět je jen v malé části světa, a navíc trvá jen několik minut. „Při zatmění Slunce je pás viditelnosti široký zhruba 200 kilometrů. V Praze bude znovu až v roce 2135,“ dodává.
Výjimečné na aktuálním zatmění je však to, že je zároveň vidět i Mars v takzvané opozici a také další planety. „Večerní obloha toho nabízí ještě mnohem víc než ‚pouhé' zatmění Měsíce. Venuše na západě, nad jihem Saturn s Jupiterem, za Měsícem Mars. To můžeme pozorovat skoro všechno ze sluneční soustavy, co je vidět pouhým okem. Chybí jen planeta Merkur,“ říká ředitel pražské hvězdárny.