Česko, země umělých mozků

Nástup chytrých strojů je obrovská příležitost pro ekonomiku v srdci Evropy, aby přestala být levnou montovnou

Autoprůmysl, kybernetická bezpečnost, ale i Praha či právo a etika jsou výhody, které má česká ekonomika při příchodu technologie přezdívané elektřina 21. století. Výzkum a vývoj umělé inteligence se ale neobejdou bez domácího kapitálu a podpory státu. Připravovaná vládní bílá kniha i odborníci na evropské úrovni jsou dobrý začátek.

Nově zrozené Československo patřilo k nejrozvinutějším ekonomikám světa. Díky bolestné poválečné reformě rostlo hospodářství ve 20. letech osmiprocentním tempem, což je dvojnásobek naší dnešní konjunktury. Hlavní zásluhu na tom měly domácí firmy, které ještě v 19. století naskočily na vlnu průmyslové revoluce a udělaly z nás ekonomického tygra v srdci Evropy. Dnes máme podobnou příležitost díky nástupu technologií, kterým se souhrnně říká umělá inteligence - chytré programy budou zanedlouho řídit auta, roboty, továrny i celá města a klidně mohou být made in Czech Republic.
Desetimilionový trpaslík se samozřejmě nemůže rovnat dvojici obrů USA a Čína, která díky obrovské výpočetní kapacitě superpočítačů a gigantickým objemům osobních údajů v této oblasti dominuje. Česko by se ale mělo srovnávat se zeměmi, jako je Švýcarsko, Izrael nebo Británie, které sázejí na vývoj kvalitních algoritmů ve vybraných oblastech a chtějí se prosadit na evropské i světové úrovni.
"Měli bychom přemýšlet, jak propojit umělou inteligenci a výrobu, a to vzhledem k naší průmyslové tradici i silné oblasti autoprůmyslu. To je prostor, kde by Česko mohlo v budoucnu hrát prim. Související oblasti jsou bezpochyby robotizace a také celkově doprava a mobilita," říká profesor Michal Pěchouček, jeden z předních světových vědců, který vede výzkum umělé inteligence na pražské Fakultě elektrotechnické ČVUT.
"Perspektivní je i oblast kybernetické bezpečnosti. Obecně je třeba investovat do inovací i do propojení umělé inteligence a obrany, což může být zásadní pro zajištění bezpečnosti Evropy," dodává vědec, který uspěl se svým bezpečnostním startupem Cognitive Security a po jeho prodeji se stal také investorem do dalších nadějných firem. Do karet nám přitom hraje i třeba silný příběh úspěšného českého Avastu, který nedávno upsal své akcie na londýnské burze. Jak ale Pěchouček upozorňuje, v této oblasti je třeba víc než jinde dávat velký pozor na etické normy, kde ještě stroje mohou rozhodovat za nás. I v tom jsou ale Češi překvapivě vepředu.

AI Praha

Pokud by se nám podařilo zapojit do globálních obchodních řetězců s vlastními chytrými algoritmy, mohli bychom hrát důležitou roli a především vybudovat vlastní silné firmy, kapitál a značky. Stát se opět zemí, kde se nejen vyrábí v továrnách pro zahraniční vlastníky, ale díky špičkovému výzkumu a vývoji bohatnout na vysoké přidané hodnotě, která zůstává v domácí ekonomice.
Pro to potřebujeme především podporu nově se rozvíjejícího odvětví, a to i ze strany státu. Veřejné peníze a agentury ostatně hrály významnou roli i ve vzniku technologií, na kterých stojí celý dnešní internet. Jak zajistit spolupráci veřejné a soukromé sféry v oblasti označované jako AI, je jedním z hlavních cílů připravované české vládní bílé knihy. Ta se inspirovala strategiemi v Británii, USA či ve Finsku a především červnovou iniciativou Evropské komise. Její koordinace na Úřadu vlády spadá přímo pod státního tajemníka pro Evropskou unii Aleše Chmelaře a na jejím vzniku pracuje tým odborníků, jehož klíčovou postavou je i profesor Pěchouček.
Výsledkem by měla být právě identifikace oborů, na které se máme soustředit a do nichž je třeba investovat především. Třeba Finové se zaměřují zejména na zdravotnictví a sociální služby.
Možná ještě důležitější než finanční podpora a investice jsou ale lidé, kteří budou chytré programy vyvíjet. Dnes je přitom běžné, že ty nejlepší mozky pracující na vývoji umělých mozků doslova nasávají největší světové korporace. Třeba napůl český tým projektu DeepStack, který doslova naučil blufovat počítač v pokeru, koupila firma DeepMind, patřící do mateřského koncernu Googlu. Právě světová internetová jednička do vývoje umělé inteligence masivně investuje. Nejbližší vývojové centrum o několika stovkách lidí má ale v Mnichově.
Profesor Pěchouček, který se léta úspěšně snaží lákat do Česka kvalitní výzkumníky z celého světa, je přesvědčen, že máme v tomto ohledu šanci. "Naše zajímavá karta je Praha. Všichni ji znají, má unikátní lokaci a je velmi atraktivní nejen pro turisty, ale i pro mladé vědce. Může se stát centrem, kde se koncentrují kvalitní AI talenty, mladí vzdělaní lidé, kteří tady budou chtít dělat výzkum, vědu a nové startupy," popisuje s tím, že naše metropole je čím dál více kosmopolitní, jsou v ní skvělé univerzity, technologické firmy i nadnárodní kapitál. Přitahuje nejen cizince, ale i Čechy a Slováky, kteří v minulosti uspěli v zahraničí.
Sofistikovaná podpora lákání talentů a budování Prahy jako AI hubu je snaha, která se rozhodně ekonomicky vyplatí a vrátí. Stát a město pro to ale musejí také něco udělat. Jedním z globálních příkladů je Singapur, který nejen podporuje vědu a výzkum, ale vytváří i další podmínky, například upravuje legislativu.

Podporovat a nesahat

Hustá doprava a přísná omezení vlastnictví aut jsou pro pětimilionový asijský městský stát příznačné. Důvod, proč se ale právě Singapur stal jednou z prvních metropolí, kde se autonomní auta skutečně testují, jsou místní zákony, které to umožňují. Právě v legislativě umělé inteligence mají Češi v ruce trumfy.
Na evropské úrovni ji má dnes na starosti naše eurokomisařka Věra Jourová a její tým. Jak sama zdůrazňuje, její přístup je "podporovat, ale nesahat". Vyhnout se přílišné regulaci a naopak vytvářet podmínky pro rozvoj technologie a zároveň chránit běžné uživatele. V této oblasti zdůrazňuje klíčovou roli i nového nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které má přinést nikoliv překážky, ale především nové příležitosti pro podnikatele při využívání dat.
Na evropské úrovni se prosadili i čeští právní experti. Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd je členem prestižní malé skupiny odborníků, která pro Evropskou komisi navrhuje etické normy, jimiž by se měly chytré stroje řídit. Je absolventkou Ústavu práva a technologií na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, který buduje docent Radim Polčák, významná postava v právu informačních technologií.
Naši vyjednavači se ale podíleli na oficiální úrovni i na návrzích mezinárodních standardů. I proto se počátkem září sjedou do Prahy zástupci Komise OSN pro mezinárodní právo UNCITRAL, a to na pozvání Akademie věd a našeho ministerstva průmyslu a obchodu. Česko se tak může stát dokonce i rodištěm budoucích globálních pravidel.
Velmi aktivní v oblasti umělé inteligence jsou také soukromé asociace, především Svaz průmyslu a dopravy, který založil přímo skupinu pro AI. Češi mají zkrátka dnes příležitost vyniknout díky další technologické revoluci a transformaci ekonomiky. A ta se nebude jen tak opakovat.