Kauzy spojené s památkami

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Paní ředitelko. Konkrétní dotaz na Transgas. Povolil by váš úřad rekonstrukci budovy Transgasu do moderní podoby tak, aby mohl vlastník nabídnout atraktivní nemovitost?

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Určitě by povolil rekonstrukci pro nové využití. Ale to, proč jsme iniciovali a podpořili
jeho prohlášení za kulturní památku, tak to bylo dáno především tím, že ve své době to byla stavba, která byla výjimečná a reflektovala mezinárodní trendy. Která umožnila aplikaci zahraničních technologií. Ta konstrukce je opravdu velice výjimečná pro tu dobu, která byla hodně uniformní v architektuře. Byla to stavba, která svým způsobem vystupovala z řady. Z tohoto pohledu jsme usilovali pro zápis do ústředního seznamu kulturních památek. Já bych velice ráda zareagovala na ty dva mosty, o kterých jste hovořil.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Prosím. Dostali bychom se k nim. Ale prosím.

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Já se chci zmínit pouze o jedné věci. V poslední době se velice často hovoří o špatném technickém stavu mostů. Ale už se méně hovoří o tom, proč je špatný technický stav mostů. Je tady zanedbaná údržba. Kde se 30 let mosty neobnovují, nestará se o ně. A pak najednou, když je špatný technický stav, tak se přijde s rozhodnutím o jejich demolici. V případě vy jste řekl železničního mostu, tak tam se jedná o kulturní památku. Já se obávám, že posledních 30 let o ní nebylo zcela řádně pečováno. Ano, možná je teď ve špatném stavu. Ale to neznamená, že by měla být vypsána z ústředního seznamu kulturních památek.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Takže to neuděláte?

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Já nevím, zdali tato žádost byla na ministerstvu požádána. Národní památkový úřad v této věci nebyl kontaktován ministerstvem kultury. Je to velice nebezpečný precedens. Potom je to návod k tomu vlastníkům, nestarejte se o památky. A když budou chátrat, tak si požádejte o vyjmutí ze seznamu památek. Takto to být nemůže.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Tomu rozumím. Současný provozovatel Správa železniční dopravní cesty argumentuje nikoliv zanedbanou péčí, ale celkovou konstrukční nevhodností pro aktuální typ dopravy. Tam byla použita nevhodná ocel, která pro 21. století se nehodí.

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Já se obávám, že především se jedná o tom, že ta ocel částečně dožívá tím, že nebyla řádně ošetřována. Samozřejmě, že pokud já jsem o této věci informována ze strany územního odborného pracoviště pro hlavní město Prahu, tak problém je získání další koleje. Rozšíření této trasy. Ono se to dá řešit několika způsoby. Já věřím, že se na tom řešení domluvíme.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Jde mi spíše o tom, nakolik reflektuje pohled památkářů na dopravní stavby aktuální realitu.

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Zcela jistě reflektuje. Myslím si, že zrovna Libeňský most, který teď mohou diváci vidět za vámi, tak jsme byli připraveni přijmout ten fakt, že jeho rekonstrukce by znamenala vlastně úbytek 50 % autentické hmoty a její nahrazení tak, aby mohl být zachráněn. Ale že by ta forma a ten architektonický výraz zůstal zachován.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Pojďme teď od velkých strukturu do té mikroúrovni. Koupili jste si starý dům. Hodně starý dům. Chcete ho opravit. První co musíte jako vlastník zjistit je to, zda dům na podléhá památkové ochraně. To každý najde třeba na základě adresy daného objektu v památkovém katalogu nebo v mapách geoportálu památkové péče. Pokud dům do této ochrany spadá, bez závazného stanoviska památkářů nesmí jeho majitel žádnou rekonstrukci provádět. A teď jak má postupovat? Za prvé by si měl sjednat bezplatnou schůzku s památkářem, třeba právě z územního pracoviště Národního památkového ústavu. Potom podá na obecní úřad žádost o vydání závazného stanoviska k zamýšleným pracím. Ve větších městech je to magistrát, těch menších městský úřad. Ten si potom od Národním památkovém ústavu musí vyžádat podle zákona písemné vyjádření k navrhovaným úpravám. A to je právě ten okamžik, kdy se vyplatí ten fakt, že už případně vlastník vše konzultoval s památkářem, který situaci zná a je do všeho zasvěcen. Na vypracování odborného vyjádření potom má památkář obvykle lhůtu 20 dní. Závazné stanovisko se potom zašle obecním úřadu, kde se vyjádří v tom smyslu, zdali jsou plánované práce přípustné. A je také dobré si v tuto chvíli ověřit, zda nepotřebuje vlastník také další povolení. Třeba od stavebního úřadu. Pokud má už všechny dokumentace, tak se může pustit do práce. Jestliže se ale nebude držet schváleného postupu, bude muset vlastník lepším případě hotovou práci buď předělat, nebo zaplatit pokutu až do výše 2 milionů korun. Pojďme tedy na konkrétní zkušenost. Dlouhým procesem schvalování musel projít také aktuální majitel zámku Rychvald na Karvinsku. Kde je také Denisa Kotková. Deniso, přeju dobrý večer. Tak, prosím, co nakonec nový vlastník na chráněné památce měnil během rekonstrukce?

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
Hezký večer. Bylo toho poměrně dost. Tento objekt původně renezanční je necelých 450 let starý. Od té doby co vznikla až do druhé světové války se tady vystřídalo několik šlechtických rodů. Po válce se učil tohoto objektu proměnil. Směřoval spíše k tomu technickému účelu. Například pro JZD a nebo také pro společnost OKD.Právě v tomto období velice zchátral. Co konkrétně se tady přesně muselo proměnit si teď řekneme se zástupcem majitele Pavla Šmíry. Což je Jan Štěpánek, dobrý večer.

Jan ŠTĚPÁNEK, technický zástupce majitele zámku Rychvald
Dobrý večer.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
Teď jsme v jakých prostorech? Co tady bylo před osmi lety, když jste sem přišli a začali jste objekt opravovat? Jak to tady vypadalo a jak se to proměnilo?

Jan ŠTĚPÁNEK, technický zástupce majitele zámku Rychvald
Teď se nacházíme v jedněch z nejstarších částí zámku. Jsou to původní renesanční prostory té nejstarší stavební fáze. Když jsme v roce 2010 do těchto prostor přišli, tak jsme vlastně neviděli tento sál. Viděli jsme čtyři malé kamrlíky. Byly tady záchody, chlévy.Všechno bylo propadlé a shnilé. V tomto stavu jsme začínali rekonstrukci zámku.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
Co konkrétně jste musel na základě všech podkladů, které jste předávali, tak co muselo zůstat zachováno? Blížíme se do místnosti, kde máme názornou ukázku.

Jan ŠTĚPÁNEK, technický zástupce majitele zámku Rychvald
Musím říci, že památkáři samozřejmě trvali na zachování památky jakožto celku. To je zachovat hmotovou dispozici, členění oken, podobu fasády, podobu jednotlivých hlavních nosných příček. A potom samozřejmě byly vybrány na základě předchozích odborných průzkumů jednotlivé stavební detaily, které musely být zachovány. Jedním z takových detailů je například také tato freska. Tato byla objevena zcela náhodou při samotné rekonstrukci. Jde snad o jednu z cenných renesančních fresek z doby samotné výstavby zámku. Na základě podob na těch freskách můžeme předpokládat, že se jedná o původní kapli.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
Nakolik omezující bylo pro současného majitele dodržování těch jednotlivých kroků,
které památkáři vyžadují?

Jan ŠTĚPÁNEK, technický zástupce majitele zámku Rychvald
Samozřejmě jistá omezení tady jsou. Samozřejmě to se týká jak času, tak financí. Ale kdyby to člověk nechtěl dodržovat, tak si nemůže pořídit památku. Každý vlastník památky chce tu památku zachovat v té autentické historické podobě. Takže pro nás to omezení nebylo.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
Pro vás tedy v tuto chvíli ještě není tento areál přístupný veřejnosti. Nicméně v budoucnu to plánujete?

Jan ŠTĚPÁNEK, technický zástupce majitele zámku Rychvald
V budoucnu se plánuje otevřít zámek široké veřejnosti. Je plánované komerční využití pro širokou veřejnost. Měl by tady být hotel pro lidi. Je tady plánovaná pivnice s vlastním minipivovarem, restaurace. Součástí bude rozsáhlá expozice
věnovaná historii zámku. Podobě těch interiérů, jak to vlastně vypadalo z těch šlechtických majitelů.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
Vrátím se k té rekonstrukci samotné. Například k některým třecím plochám, které případně nastaly během těch osmi let. Bylo něco, na čem jste se s památkáři neshodli?

Jan ŠTĚPÁNEK, technický zástupce majitele zámku Rychvald
Třecích ploch bylo několik. Ale od toho jsme tady my, kvalifikovaní pracovníci, abychom ty plochy uhladili. Památkáři měli trochu výhrady k některým typům použitých materiálů. A ke skutečnosti, že někdy se nám dařilo rekonstruovat mnohem rychleji, než se stačilo kontrolovat ze strany památkářů.

Denisa KOTKOVÁ, redaktorka
Já vám velice děkuji za rozhovor. To byl Jan Štěpánek, zastupující technický dozor, který zastupuje současného majitele objektu Pavla Šmíru.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
I přes tyto třecí plochy pozitivní příklad rekonstrukce památky. Podařilo se to stoprocentně?

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Já si myslím, že to je dáno také vlastníkem, který má pozitivní vztah ke kulturním památkám. Já dobře znám vlastníka. Protože jsem se s ním několikrát setkala. Samozřejmě je obecně známo, že jsem přišla do Prahy z Ostravska. Zámek Rychvald velice dobře znám v tom neutěšeném stavu byl hodně zdevastovaný. Myslím si, že toto je velice dobrý příklad toho, jak vlastník zachránil kulturní památku.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Potom je tady ten druhý příklad, na který se ptá divák Pavel: Nejsou neobvyklé situace, kdy majitel památkově chráněného objektu, když se dozví stavebně technické požadavky památkářů, ho raději nechá zchátrat a samovolně spadnout, než aby ho rekonstruoval s dodržením požadavků. Co s tím?

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Možná i takové případy jsou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Jsou. Psalo se o nich. Dokonce tady mám jedno vyjádření majitele, který říkal. Bude to pokračovat, pokud si památkáři přestanou myslet, že jsou pány světa.

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Já nabádám také pracovníky úřadu, aby tady vždy byl dialog. Aby tady byl respekt
vůči druhé straně. A vůbec možnostem vlastníka. Asi je zřejmé, že když má památka sloužit k trvalému bydlení, tak vyžaduje také nějaký komfort pro toto bydlení. A tam ten přístup potom musí samozřejmě být tomuto přizpůsoben. Nicméně musí být jasně definované ty zásadní prvky, které by měly zůstat zachovány. A ta míra modernizace památky musí odpovídat také možnostem a potřebám toho objektu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Můžeme být konkrétnější? Kam vlastně sahá tolerance památkářů? Až se mi ten výraz skoro nechce používat, protože to nahrává tomu termínu, že by to snad měly být páni světa. Kam až jsou památkáři ochotni zajít? Jak jsou ochotni skousnout zuby? Jirka Jelen, ptá se na zateplování. Tak, to předpokládám asi nepřipadá v úvahu vůbec.

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Tak u kulturní památky, která má profilovanou fasádu a je štukově zdobená, tak tady nepřipadá možné zateplení exteriéru. Ale jsou jiné možné případy řešení zateplení. Moderní metody. Existují výzkumné úkoly, na kterých také Národní památkový ústav společně s Českým vysokým učením technickým a stavební fakultou spolupracují. Tak, aby se právě hledala řešení, která budou umožňovat i v uvozovkách zateplení kulturních památek.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Vzpomínáme na ten případ Kamenných Žehrovic. Tam rekonstruovali školu, ale to nebyla kulturní památka.

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Pokud to není kulturní památka, tak tam je ten přístup benevolentnější. V každém případě musím říci, že někdy vnímám tu potřebu zateplovat, jako trochu přemrštěnou a přehnanou. Samozřejmě, že to je zapotřebí individuálně objekt od objektu vyhodnocovat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
Dostali jsme se nejen k aktualitám kolem Mikulandské ulice, ale celkově k poslání Národního památkového ústavu s jeho ředitelkou Naděždou Goryczkovou. Mockrát díky, že jste nám věnovala čas. Mějte se hezky.

Naděžda GORYCZKOVÁ, generální ředitelka, Národní památkový ústav
Děkuji za pozvání a pěkný večer.