Tento týden vyšel nový žebříček Global Ranking of Academic Subjects 2018 (GRAS), který srovnává vysoké školy po celém světě podle kvality vyučovaných oborů. V celkem 54 kategoriích letos soutěžilo více než 4000 univerzit. Z českých vysokých škol nejvíce bodovaly Univerzita Karlova a Masarykova Univerzita.
Společnost ShanghaiRanking Consultancy pravidelně vydává prestižní Academic Ranking of World Universities - srovnání škol v jednotlivých oborech ale vyšlo letos teprve podruhé. Prvenství Harvard University z celkového srovnání potvrzuje i tento žebříček, který srovnává školy podle kvality jednotlivých oborů. Harvard University získala prvenství v celkem 17 z 54 srovnávaných oborů. Vynikla zejména v medicíně a v sociálních vědách. Na druhém místě se umístilo MIT, to získalo pět prvenství - přitom hned čtyři v inženýrských oborech.
Nejúspěšnější zemí v počtu získaných prvních míst jsou Spojené státy americké, získaly celkem 35 prvních pozic z 54 sledovaných oborů. Dominovaly zejména v medicíně, sociálních vědách a vědách o neživé přírodě. Za USA se s odstupem umístila Čína, jejíž instituce se umístily první v devíti oborech. V případě čínských škol šlo zejména o technické obory. Z evropských států se nejlépe umístilo Nizozemsko, které získalo tři prvenství.
I školy z České republiky se v žebříčku umístily dobře. Univerzita Karlova se mezi dvoustovkou nejlepších škol objevila ve více než 29 oborech. Jednalo se o některé tradičně kvalitní obory jako medicína, geografie nebo matematika. Oceněna byla ale letos na UK například i sociologie.
Výtečně se umístila také Masarykova univerzita - ta se letos objevila ve více než čtrnácti oborových žebříčcích. Alespoň v jednom oboru se pak umístilo i dalších deset českých škol, například České vysoké učení technické v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Celkové výsledky v jednotlivých oborech si můžete prohlédnout zde.
Umístění škol v žebříčku jednotlivých oborů se poměřuje na základě počtu odborných článků, jejich citačního impaktu ve srovnání se světovým průměrem, množství mezinárodní publikační spolupráce a počtu prestižních světových ocenění v daném oboru.