Datum zveřejnění: 
14. 7. 2018

Obrovské plechové okno na Masarykově nádraží láká kolemjdoucí. Jen během deseti minut po schodech vystoupá třicítka lidí, aby zjistila, co se ukrývá za plotem. Unikátní konstrukce, která vábí na pohled ke staveništi, je dílem mladého architekta Petra Brzobohatého (26). Proč se do soutěže mladý architekt zapojil, co předcházelo tomu všemu, než se okno stalo skutečností, a jak mohlo vypadat? Vyzpovídali jsme mladého autora díla.

Vyhlídkové okno, které působí jako velký rám obrazu, poslední dny upoutává pozornost kolemjdoucích. Stačilo ale málo, aby u výstavby Penty u Masarykova nádraží stála úplně jiná rozhledna. Vybíralo se totiž z návrhů studentů ČVUT. „Soutěže se účastnilo mnoho studentů a velmi šikovných.. asi 240 studentů ze dvou ročníků. Když jsem se dozvěděl, že jsem postoupil mezi užší výběr prací, byl jsem překvapený a šťastný, ale i tak jsem si nemyslel, že vyberou můj projekt,“ prozradil absolvent ČVUT a mladý architekt Petr Brzobohatý, jehož návrh nakonec vyhrál.

Na tomto místě přitom mohl stát balkón s kontejnerem, vysoký betonový kvádr, velká tuba vedoucí z vedlejšího vchodu na Masarykova nádraží i dronová kavárna. Nakonec ale uspěl výhled, který má velkolepé zúžující se schodiště, které se dá využít i na sezení. Po vystoupání pak obdelníkový průhled narušuje jen tenké skleněné zábradlí, takže podívaná působí jako obraz. A po pravé straně pak pro srovnání nechybí zabudovaná obrazovka, která přibližuje, jak by měl celý projekt Penty za pár let vypadat.

»Chtěl jsem zapadnout«

„Nadchnul mě výhled na panorama Vítkova s dominujícím památníkem a sochou Jana Žižky. Proto jsem zvolil hmotu připomínající sbíhající se tubus, který ve své zadní části evokuje okno, které vytváří obraz či fokus, který rámuje celý výhledu,“ vysvětlovat svůj záměr Petr Brzobohatý.

Jelikož se jednalo o stavbu s archeologickými nálezy, volil architekt materiál okna takový, aby co nejvíce zapadal. „Proto jsem zvolil corten. K němu mě navíc inspirovalo přilehlé nádraží, tedy konkrétně koleje, chlad, jednoduchost v protikladu archeologických vykopávek, které odkazují na čas, degeneraci a stárnutí,“ vysvětloval hloubku projektu.

Po dvou letech od první skici se mladý architekt těší ze své ohromné sochy. „Do budoucna by mě velice lákalo účastnit se podobných akcí na dotváření veřejného prostoru,“ prozradil architekt, který nezahálí ani minutu. Už při studiích na ČVUT pracoval v architektonickém ateliéru. Uvidíme, s jakými budoucími stavbami a instalacemi oživí metropoli.

Hemžení na staveništi

Určitě si kladete otázku, kdy se sem vydat na ten nejzajímavější výhled. „Těžko říci. Je pravda, že rok nás čekají jen přípravné práce, s vlastní stavbou začneme až v polovině příštího roku. Tedy pokud půjdou povolovací procesy hladce. Pak už to bude mraveniště dělníků, kteří nebudou pózovat u lopaty,“ říká s úsměvem mluvčí Penty Ivo Mravinac.

Co bude s oknem za pár let?

S oknem se samozřejmě po dostavění komplexu v této části nepočítá. „Určitě ho ale  zachováme. Včera jsem slyšel od šéfa projektu Pavla Streblova zajímavou myšlenku – že bychom okno umístili na přestřešení kolejiště Masarykova nádraží. Je to zatím jen nápad, přestřešení nám navíc nepatří. Variant se během času určitě ukáže víc,“ svěřil Mravinac.

Zdroj: 
blesk.cz