Internet věcí je s námi již delší dobu

V současné době stále častěji používaný výraz internet věcí nebo zkratka IoT (z anglického Internet of Things) přivádí mnoho lidí do rozpaků., Nevědí, co si pod tímto pojmem představit.

Přitom komunikaci s nejrůznějšími zařízeními už mnoho z nás už i řadu let využívá, jen ji nenazývá internetem věcí.
Co tedy IoT je? Zjednodušeně jde o komunikaci mezi věcmi připojenými k internetu.

Využití najde téměř všude

"Jedná se například o různé zabezpečovací systémy, třeba čidlo na chatě, které sleduje, zda do objektu někdo nepronikl, zda nehoří, nebo není zatopený sklep. Čidlo je napojeno na bezdrátovou síť a jejím prostřednictvím pošle zprávu do našeho telefonu či do centrály. To je záležitost, která funguje už řadu let. Jen se o tom nehovořilo jako o internetu věcí. S rozvojem sítí a aplikací, které mají obdobný charakter, se postupně začala formovat specifi cká oblast a je to svým způsobem i otázka byznysu. Jakmile začne nějaká oblast růst, začne přitahovat investory, začne se o ní více hovořit i psát, zafunguje marketing a ona potom roste o to více," řekl Právu Jiří Vodrážka, vedoucí katedry telekomunikační techniky FEL ČVUT.
Možnosti využití internetu věcí jsou velmi široké, a to nejen pro domácnosti, ale i pro firmy nebo města. "Řada aplikací je pro lidi užitečná. Například parkovací čidla v přeplněných městech nebo třeba identifikace zaplněnosti popelnic. Pomocí nich se dá do značné míry zoptimalizovat logistika. Některé senzory v popelnicích jsou založeny na identifikaci zaplněnosti pomocí prostorového čidla, například ultrazvukového, jiné mohou pracovat na základě vyhodnocení hmotnosti tlakovými čidly. Otázkou je ovšem ekonomická návratnost těchto řešení," vysvětlil Vodrážka.
Podle Martina Levantiho ze společnosti Sigfox, která staví bezdrátové sítě pro komunikaci zařízení v rámci IoT, je slibným oborem také přeprava.
"Hodně velká věc bude logistika. Bude možné sledovat pohyb balíků, zásilek, palet. Tam očekáváme největší rozmach. Zasáhne to ale téměř každé odvětví. V lesním hospodářství bude možné ohlídat, zda vám někdo netěží les nebo zda někdo nekrade vytěžené dřevo. Ve vodohospodářství je zase možné sledovat stav toků, jejich kvalitu. Obdobně je možné sledovat kvalitu ovzduší. Máme třeba velký projekt Větráme školy, kde sledujeme, jak moc je ve školách vydýchaný vzduch a jak kvalitní je vzduch venku. Zda například škola může okna otevřít, aby se studenti mohli soustředit. Může se rovněž sledovat, zda se ve školách zbytečně nepřetápí," řekl Právu Levanti.
Hodně velké úspory v průmyslu může podle jeho slov přinést chytré osvětlení. "Na chytrém osvětlení se dají uspořit velké částky. Sleduje se, zda je potřeba svítit, jestli je třeba svítit naplno nebo je možné osvětlení tlumit ve chvíli, kdy továrna nejede na plný výkon," vysvětlil.
Velký potenciál pro internet věcí vidí i u bezpečnostních agentur nebo pojišťoven. "Myslíme si, že zabezpečení a bezpečnostní agentury jsou velkými potenciálními klienty, stejně jako všechny pojišťovny. Existují senzory záplav, senzory kouře, výpadků proudu," dodal.

Chytrý plynoměr od innogy

Jedním z největších zákazníků společnosti Sigfox v ČR je energetická společnost innogy. Ta umožňuje svým zákazníkům instalaci čidla na plynoměr, s jehož pomocí pak mohou lidé z mobilní aplikace sledovat spotřebu plynu.
"Hlídače spotřeby spolu s aplikací innosvět jsme uvedli na trh loni na podzim. Od té doby si aplikaci stáhlo více než 26 tisíc lidí, z toho přes 11 tisíc z nich jsou naši registrovaní zákazníci a aktivní uživatelé. Posílají nám spoustu námětů a celkově nám pomáhají tuto aplikaci zlepšovat. My současně aplikaci rozšiřujeme o nové funkcionality.
Úspěšné jsou také inteligentní senzory, které v síti Sigfox zasílají data o aktuální spotřebě od více než 3000 lidí. Obecně se dá říci, že instalujeme stovky měřičů měsíčně," řekl Právu mluvčí innogy Pavel Grochál.

Zjednodušeně jde o komunikaci mezi věcmi připojenými k internetu