V Česku existuje 26 veřejných vysokıch škol. Některé jsou umělecké, jiné vzdělávají občany v regionech a další sázejí na mezinárodně silnı vızkum. „Proč zrovna my jsme béčko,“ ozývá se teď z řady menších škol, jež se obávají, že zdánlivá drobnost – jejich roztřídění ministerstvem školství do čtyř kategorií kvůli rozpočtu na výzkum – může časem vést až ke zvýhodňování již tak silnıých „kamenných“ univerzit.
Těch bylo určeno pět. Patří knim Univerzita Karlova, Masarykova a Palackého univerzita, pražské ČVUT a brněnské VUT. V kategorii B, respektive v „segmentu 3“, aby to menší neprovokovalo, je patnáct škol.
Zvláštní skupinou jsou čtyři umělecké školy a dvě školy neuniverzitní – tedy bez fakult – v Jihlavě a v Českıch Budějovicích.
„Kategorizaci vysokých škol v rámci ukazatele zaměřujícího se na výkonové a kvalitativní hodnocení institucionálního financování zavedlo ministerstvo počínaje tímto rokem,“ sdělil LN náměstek Pavel Doleček, jenž orozpočtu na rok 2019 vyjednává.
Jenže významné části rektorů se dělení na „velké“ a „malé“ nepozdává. Podle informací LN se mají ve středu zástupci České rektorské konference sejít, aby probrali, jak má být hodnocení férově nastaveno ke všem soutěžícím.
Jedním z argumentů „malých“ je to, že i menší škola může mít výzkumně skvělou fakultu, kdežto i na staroslavných bývá klestí.
Dopadem může být i odliv kvalitních pracovníků
Zaškatulkování by mohlo mít řadu dopadů. „Do budoucna to může přinést i odliv kvalitních pracovníků ze škol, které nebudou v první kategorii,“ míní libereckı rektor Miroslav Brzezina.
Byť se poměr ukazatelů vıkonu (výzkum či zaměstnanost absolventů) pro skupinu A a B zatím neliší, část vysokıch škol se obává, že některé granty anebo programy mohou být v dalších letech otevřené jen pro „áčkaře“.
„Chceme, aby za stejnou práci byla stejná odměna. Chceme bojovat rovně a čestně,“ řekl LN Petr Sáha, rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.