Na Olšanských hřbitovech byl dnes slavnostně odhalen zrekonstruovaný hrob českého vynálezce a konstruktéra prvního parovozu v českých zemích Josefa Božka. Po tomto průkopníkovi techniky je pojmenováno také jedno z výzkumných center pro mobilitu při Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Obnova je součástí projektu adopce hrobů významných osobností, na kterém spolupracuje spolek Svatobor a Správa pražských hřbitovů.
O obnovu hrobu se zasloužila ČVUT a gymnázium v Českém Těšíně, které je po tomto vynálezci pojmenováno. Jeho ředitel Tomáš Hudec řekl, že Božek se narodil v Běrech, které dnes leží na polské straně hranic. "Josef Božek je důkazem, že i lidé z malých městeček se mohou prosadit v daleké Praze," řekl Hudec.
Božek se narodil v roce 1782 a už při studiích na gymnáziu v Těšíně sestavoval různé mechanismy. Později sestrojil například hodiny pro hvězdárnu pražského Klementina. Když v roce 1811 přivezl hrabě Buquoy do Čech první parní stroj, Božek se postaral o jeho sestavení s zprovoznění. V roce 1815 předvedl v Královské oboře první parou poháněný automobil na českém území. O dva roky později ukazoval na náhonu mlýna ve Stromovce i parník, který sám zkonstruoval. Strhla se ale průtrž mračen. "V nastalém zmatku někdo ukradl pokladnu s vybraným vstupným. zadlužený Božek rozbil svůj vůz a zanevřel do konce života na experimenty s parním strojem," uvedla v krátké publikaci k obnově hrobu ČVUT.
Božek se věnoval také konstrukci čerpadel pro vodárny a vagonů pro koněspřežnou železnici. "Při stavbě pražského vodovodu dostal zápal plic, kterému 21. října 1835 podlehl," uvedla ČVUT.
Jeho hrob leží na hřbitově II, v oddělení 2, poblíž hřbitovní zdi a kostela svatého Rocha. Je součástí naučné stezky po olšanských hřbitovech. Při rekonstrukci restaurátoři očistili jeho krycí desku, zábradlí i kamenné prvky, obnovili zlaté písmo a upravili okolní terén. Podle rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka není tento hrob jediný, o jehož opravu se škola zasloužila. Už dříve adoptovala například místo odpočinku architekta a profesora ČVUT Josefa Fanty. Projekt adopce začal před pěti lety, týká se 29 pražských hřbitovů.