Přínos nebo katastrofa

Martin SKALSKÝ, expert na územní plánování, spolek Arnika
Za námi je panorama Prahy, matky měst, kterou nám závidí celý svět. A je to proto, že její urbanistická koncepce byla založená už ve 14. Století Karlem IV., který pověřil územní plánovače, aby vymezili, kde budou veřejná prostranství, tedy parky, náměstí tržiště. Kde budou stát nějaké veřejné budovy třeba kostely. A které prostory nebo části toho města budou soukromé. A jak vlastně tam bude vypadat výstavba. Tímhle způsobem se město dlouho rozvíjelo až v podstatě do dnešních dob. V roce 2011 Tomáš Hudeček přišel s myšlenkou té revoluce v územním plánováním. Nový územní plán se měl jmenovat metropolitní. No a po vlastně 7 letech byl konečně zveřejněn tedy návrh toho metropolitního plánu. My, když jsme ho viděli, a když jsme se podívali podrobněji, tak jsme k tomu sepsali podrobné připomínky ve spolupráci s řadou odborníků, kteří se neúčastnili přípravy toho metropolitního plánu. Ty připomínky jsme zveřejnili na webových stránkách a vydali jsme k tomu tiskovou zprávu. A čekali jsme, že se rozběhne nějaká diskuze, ale místo toho přišla hrozba soudu. Institut plánování a rozvoje zveřejnil zprávu o tom, že na nás podobá žalobu za pomluvu dobrého jména metropolitního plánu a jejich práce.

Petra KOLÍNSKÁ, náměstkyně primátorky, radní HMP pro územní plánování
Myslím, že pochybily obě organizace. Arnika používá v tom spotu hyperboly a nadsázky, kterou mohou ve veřejnosti vyvolat paniku. A jsou vlastně dezinterpretací toho problému, tak jak v metropolitním plánu je. Na druhou stranu je pro mě zcela nepřijatelné, aby veřejná instituce placená z daní vyhrožovala občanským iniciativám a spolkům nějakými soudními, soudními žalobami. Takže jsem pana ředitele Ipru požádala, aby se na příště takovýchto reakcí zdržel. A Arniku jsem písemně požádala, aby tu ostrou kritiku, kterou považuji za legitimní a je to jejich role. Je úplně v pořádku, že, že se toho úkolu chopili, tak aby respektovali doložitelná fakta a vyhnuli se přehánění.

osoba
Jenomže vyvolala paniku Arnika nebo obsah návrhu Metropolitního plánu?

Vendula ZAHUMENSKÁ, právník spolku Arnika
My si myslíme, že hlavní problém metropolitního plánu je, že zbavuje zeleň veškeré ochrany. Na místo toho, aby jí ponechal jako nezastavitelné plochy, tak jak je tomu do dnes v dnešním plánu. Tak jí vymezuje jako zastavitelné a určuje, že jsou na ní jakési nestavební bloky. Nám není tato regulace úplně jasná a myslíme si, že vůbec nezaručí ochranu žádnému parku a žádné zeleni.

osoba
Můžete to doložit?

Vendula ZAHUMENSKÁ, právník spolku Arnika
Ano, dobrým příkladem je třeba parukářka. Vidíte, že je u ní značka Z, což přesně znamená zastavitelné. A různé tečky a různá barva zeleně v rámci této lokality ukazují, jaký konkrétní park tam je. Když si čtete metropolitní plán, nenechte se zmást barvou. Zelená je totiž používaná pro území zastavitelná a má označení Z. Každé písmeno Z znamená zastavitelný. Z má třeba Stromovka a je zelená. Z mají Letenské sady a jsou zelené. Stejně tak Petřín a nakonec obora Hvězda, která je sice tmavě zelená, ale taky zastavitelná. A jednou tato území můžou být zastavěna.

osoba
K tomu nám institut plánování a rozvoje napsal. Parky jsou v metropolitním plánu jednoznačně vymezeny jako nestavební plocha. Sdružení Arnika přesto šíří účelové lži, že plán parky umožňuje zastavět. Tak tedy pravda, nebo lež?

Petra KOLÍNSKÁ, náměstkyně primátorky, radní HMP pro územní plánování
Ten návrh poměrně razantně omezuje zelené plochy. Jednak co se týče celkového rozsahu, celkových počtů metrů čtverečních. Jednak ty plochy zelené, ty existující, které metropolitní plán zachovává. Říká, že patří k dominantám města, že se tam nemá stavět. Tak je převádí z nezastavitelných ploch do zastavitelných, což může mít v budoucnu důsledky, které třeba ani tvůrce nezamýšlel. Ale přijdou noví bojovníci a této, této změny budou, bude je lákat k nějakým novým interpretacím. To znamená první výhrada je, že ten plán snižuje ochranu zeleně. Nepočítá s celoměstským systémem zeleně. Poměrně kreativně zachází s územním systémem ekologické stability. A to je věc, kterou musí pohlídat Odbor ochrany prostředí. Dotčené orgány, které mají v popisu práce chránit zemědělskou půdu, lesní lesy. A ty, ty přírodní cenné památky, které v Praze máme. Takže o to bych se nebála a myslím, že to bude, bude řekněme opraveno nebo dopracováno.

Vendula ZAHUMENSKÁ, právník spolku Arnika
Dalším bodem, kterým jsme na metropolitním plánu kritizovali je, že nechrání veřejnou vybavenost. A to vám ukážu na této mapě. Vidíte, že je prakticky celá bílá. Nikde teda nejsou vyznačené školy, školky, polikliniky, domovy pro seniory a podobně. Jediné, co v něm vidíte, jsou žluté a oranžové tečky, které ukazují, kde nějaká vybavenost je, ale vůbec se neříká, jak má být chráněná. A není vůbec jasné, co mají dělat developeři, když v místě staví.

Karel MAJER, Ústavní prostorové plánování ČVUT, fakulta architektury
Problém je v tom, že občanské vybavení je tam vlastně zaneseno jako body, čili nemá vlastně plochu. A není ani řečeno, o jaký druh občanského vybavení se bude jednat. Ta neurčitost ve stanovení ploch občanské vybavenosti je poměrně závažná, protože se skutečně může stát, že třeba areál školy, který je poměrně velký, se rozdělí a na kousku zbyde škola a na tom zbylém kusu toho areálu vyrostou třeba kanceláře. Ten územní plán by měl stanovit nějaká pravidla pro investory v tom území, co smějí, a co nesmějí postavit. A na druhé straně, což s tím samozřejmě souvisí by měl také dávat nějakou jistotu těm lidem, kteří v tom území bydlí, kteří v něm žijí o tom, co se může vlastně v jejich okolí stát. Z tohohle hlediska si myslím, že metropolitní plán je problematický, protože on vlastně na místo toho, aby řekl konkrétně jasně, co se kde může stát, tak on se snaží říct, jak se o tom má rozhodovat. A to rozhodování přesouvá na stavební úřad, na územní řízení, což na první pohled nevypadá tak úplně špatně. Ale na druhý pohled zjistíme, že zatímco územní plány se projednávají za účasti veřejnosti, tak územní řízení probíhá na úřadě. A probíhá za zavřenými dveřmi a rozhodují tam úředníci.

osoba
Je návrh opravdu takto koncipován?

Petra KOLÍNSKÁ, náměstkyně primátorky, radní HMP pro územní plánování
Věc, která vyvolává řekněme řadu otazníků je zástavba takzvaných transformačních a rozvojových lokalit. Jsou to bubnizátory. Je to nákladové nádraží Žižkov. Jsou to vlastně místa, kde v minulosti byly buď nějaké průmyslové areály nebo nákladové nádraží. Tyhle funkce už ve městě nepotřebujeme. A ta území jsou velká, nepropustná, zanedbaná. A asi každý souhlasí s tím, že by se tam mělo stavět. A tvůrci plánů mohou oprávněně říkat, že nemohou vědět tak daleko dopředu, co to město bude potřebovat. Plán nechává rozhodnutí na tom, kde bude škola. Kde budou takové ty funkce, které nevydělávají. Okamžitě svým, svým majitelům, a o které vlastně se má starat spíš obec než soukromí. Tak ten plán neříká, kde tyto funkce mají být umístěny a přenechává to rozhodnutí na dobrovolné dohody vlastníků nemovitostí. Případně na rozhodnutí stavebního úřadu.

Karel MAJER, Ústavní prostorové plánování ČVUT, fakulta architektury
Třetí velké téma jsou výšky budov. Ty se tam stanovují pomocí počtu podlaží. A stanovují se v rastru čtvercovém 100x100 metrů. Čili pokud máte smůlu a máte rodinný domek a 90 metrů od vás je nějaká výšková stavba, tak se můžete docela, docela obávat toho, co se vyrojí vedle vás.

Petra KOLÍNSKÁ, náměstkyně primátorky, radní HMP pro územní plánování
Ten nástroj tím, že je nový, tak není nastaven úplně ideálně. A ty problémy jsou v zásadě 3. Jednak to, že je ta výšková regulace mechanicky rozprostřená na město v té síti 100x100 přičemž to město ale se tímhle tím rastrem nikdy neřídilo. A je velká otázka, jak se to třeba bude uplatňovat na těch hranicích, kdy mám na jedné straně toho čtverce například 2 patra a na druhé straně 8 pater. Druhá věc je, že se tyhle ty výšky zapsané do té mapy můžou podle určitých pravidel v té textové části navyšovat někde o 1, někde o 2, někdy až o 3 patra. A člověk může být uveden nechtěně v omyl, že se třeba nastěhuje někam. Myslí si, že tam bude mít šestipatrové domy a najednou se tam objeví osmipatrové. A to už je rozdíl. Třetí problém je, že vlastně celkově autoři říkají, pojďme Prahu trošku povýšit. Dneska je řekněme průměrná zástavba v tom rostlém městě nějakých 5-6 pater. V tom širším, když to zprůměrujeme celou Prahu, tak jsou to nějak 3 patra. A ten návrh říká, že by tu mělo být běžné, že tu budou domy, které budou mít 20 a více pater. A to myslím, že je věc, na kterou Praha a ani Pražané nejsou jaksi připraveni a neumím si představit, že by tenhle ten, že by více míst, kde se budou stavět opravdu vysoké domy, že by to tu veřejnou diskuzi přežilo. Ale tvůrci se chovají k Pražanům férově v tom smyslu, že to velmi transparentně navrhli, a zastupitelé to můžou vlastně velmi jednoduše ty patra ponížit.

osoba
To jenom v případě, pokud se návrh metropolitního plánu, tak jak je připraven, na jednání zastupitelstva hlavního města Prahy vůbec dostane. Na konec června se chystá shromáždění, kde se bude o osudu návrhu metropolitního plánu rozhodovat. Přitom už dnes přichází kritika ze všech stran.

Luděk SÝKORA, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Já si totiž myslím, že největší problém metropolitního plánu není ani tak v tom, co dělá. Ale tom, co nedělá a v tom co neumí. Metropolitní plán abstrahuje od funkčního systému města. A přestože o sobě říká, že je komplexní, já ho za komplexní nepovažuji. Já si ani nemyslím, že metropolitní plán nabízí rozvojový koncept. Podle mě je stabilizační, tak jak o sobě říká, ale není rozvojový. Z tohoto důvodu, z mého pohledu také nenabízí vyvážený rozvoj území města v kontextu metropolitní oblasti. Obávám se, že tento metropolitní plán, pokud by takto byl schválen, takto začal pracovat, tak nám vytlačí rozvoj mimo Prahu. Obávám se, že tento plán ani není plánem občanů. Asi ani ne plánem, nevím jestli všech, ale některých městských částí. Otázka je, jak pak je plánem města?

Renata CHMELOVÁ, senátorka, výbor pro územní rozvoj komise územního rozvoje MČ Praha 10
Tak jako senátorka mám velké obavy o tom, jestli metropolitní plán splňuje všechny zákony. Protože vím, že ministerstvo pro místní rozvoj právě pořizovateli vytklo mnoho připomínek a nemám informace o tom, jak se s ním vypořádal. A druhý argument je, že město Pec pod Sněžkou zpracovávalo územní plán stejnou metodikou, jako je zpracováván plán hlavního města Prahy. A na začátku tohoto roku soud tento plán zrušil právě z důvodu nekonkrétnosti, což je vlastně největší argument proti plánu, který vlastně i z odborných kruhů zaznívá. Praha 10 se již několikrát účastnila neformálních připomínkovacích řízení s IPREM. A je velmi s podivem, že ani jedna z našich připomínek zásadních nebyla zpracována. Takže my je opět po čtvrté předložíme a musím říct, že tam půjdem s obavou, jak s tím vlastně pořizovatel naloží.

osoba
Územní plán obce Pec pod Sněžkou zpracoval inženýr architekt Koutský. Podle stejné metodiky vytvořil pod jeho vedením institut plánování a rozvoje i návrh metropolitního plánu Prahy. Co bude dál?

Stanislava BARTOŠOVÁ, místostarostka MČ Kolovraty
Jsme na území městské části Praha Kolovraty a my tak nějak máme pocit, že na nás tvůrci metropolitního plánu zcela zapomněli. V současném územní plánu vidíme kolem Kolovrat je plánovaná dálnice. Je to pražský rychlostní okruh a kolem něj vede docela široký pás ochranné zeleně. Je to cirka 120 metrů široké. V návrhu metropolitního plánu zůstala dálnice, ale zcela tam chybí ten ochranný zelený pás. Další co nás trápí, je plánované lesoparky, které v současném územním plánu máme. Vidíte je tam krásně zelené. A návrhu metropolitního plánu tyto lesoparky chybí zcela. V současném územním plánu vidíme, že to je daleko všechno barevnější a třeba ta velká modrá plocha, to je plocha pro veřejnou vybavenost, kde právě jdou stavět školy, školy a v tom návrhu novém, tam není vůbec nic. Takže my nemáme, kde takové věci stavět. My zkrátka s takovým návrhem územního plánu metropolitního souhlasit nemůžeme, protože nám by to přineslo spoustu problémů. Mizí nám zeleň, mizí nám občanská vybavenost a nemá městská část prostředky, jak toto řešit.

Šárka ZDEŇKOVÁ, zastupitelka MČ Praha 11
Metropolitní plán jsme projednali na zastupitelském klubu Hnutí pro Prahu 11 a shodli jsme se, že potřebuje buď zásadních změn nebo snad nejlépe úplně zrušit. Protože ten způsob, jakým byl navržen, tak si myslíme, že byl tak nakreslen z architekty bez ohledu na místní území. Nebyl projednán s městskými částmi ani s místními obyvateli, a že si ho architekti připravili sami. Myslíme si, že území zůstanou bez regulativů nebo bez mechanismů jakékoliv ochrany. Hnutí pro Prahu 11 bude navrhovat jeho úplné zrušení.

Eva SMUTNÁ, místostarostka MČ Praha 6
Já jsem se domnívala, že metropolitní plán bude umět přesně definovat, kde která funkční plocha bude a to je přesně ta věc toho metropolitního plánu, kterej on neumí. On nemá perfektní znalost toho území. Vlastně my musíme jít tím územím a kontrolovat kousíček po kousíčku, jestli skutečně to odpovídá tý realitě. Je to například i ta výšková hladina, která mnohdy je v tom území nakreslená jinak, než v reálu je. A to všechno vlastně přispívá k tomu, že městská část se nebude chtít pod to podepsat, protože jestliže nemáte něco perfektně načtený, nemáte to opravdu prověřený, tak se pod to prostě nepodepíšeme, nemůžeme ani.

Matěj STROPNICKÝ, odvolaný radní HMP pro územní rozvoj.
Nový územní plán vznikal dlouho, je drahý a jeho výsledek je velmi sporný. Jeho filozofie je odlišná od toho nyní platného územního plánu. Zatím co doposavad byl územní plán jasným souborem pravidel takovým zákonem řekněme. Tak tohle to, co nám navrhuje architekt Koutský, tak je prostě soubor ideií, jenom takový výkres, podle kterého se ale nedá jednoznačně rozhodovat ani v těch odvolacích soudních řízeních. To znamená, občani se najednou nebudou moct prostě bránit proti stavbě, která je nějakým způsobem ohrožuje, poškozuje nebo znehodnocuje jejich životní prostředí nebo i majetek, protože si přeci v tom území předtím oni třeba koupili byt s výhledem někam. A teďka jim to tam ten nový územní plán umožní zastavit a oni nemají, jak se proti tomu bránit. Ten územní plán je nejsilnější nástroj, které město má proto, aby mohlo ovlivňovat, jakým způsobem se bude rozvíjet. Tenhle územní plán bere ty klíče od toho města tomu městu a hází je do kanálu. To znamená, teď je ten čas podávat připomínky. Teď je jediná možnost, kdy je možné vlastně ten plán ještě zásadním způsobem změnit.

osoba
Připomínky spolku Arnika zastupitelům městských částí a dalších odborníků k návrhu metropolitního plánu by neměli považovány za útok, ale brány jako šance ke smysluplným změnám návrhu, pokud nám na budoucí tváři metropole záleží.