Nahradí lidi automatizace?

Logistika v posledních letech roste a s ní i potřeba kvalifikovaných a motivovaných zaměstnanců. Na trhu práce však právě tito lidé dlouhodobě chybí a firmy stále častěji hledají řešení v automatizaci, či dokonce robotizaci svých procesů. Trh práce se tím v blízké budoucnosti výrazně promění.

Nedostatek lidí na trhu práce způsobí zavádění inovativních přístupů napříč obory. Vyšší investice firem půjdou v prvé řadě do robotizace a umělé inteligence. Do pěti let tak můžeme očekávat u řady profesí velké změny. Roboti nahradí třeba skladníky nebo řidiče, vzniknou ale i pozice nové. Firmy dále počítají s vyššími náklady na mzdy, ve větší míře se pak budou zajímat i o požadavky svých pracovníků. To vyplývá z průzkumu poradenské společnosti PwC mezi řediteli významných firem, které působí na českém trhu.
Nástupu robotů podle Mezinárodní federace robotiky (IFR) nahrává rekordně nízká nezaměstnanost.
V Česku je přitom od přelomu roku nejnižší v celé Evropské unii. "Firmy často nemohou sehnat zaměstnance, což brzdí přijímání nových zakázek a růst. Právě roboti by tak tento nedostatek měli pomoci vyřešit," komentuje David Hluštík z odboru komunikace a marketingu ministerstva průmyslu a obchodu vývoj trhu práce. "Vzhledem k dané situaci pro většinu firem ani jiná cesta nebude. Stále je to ovšem otázka návratnosti," upozorňuje René Hilscher, generální ředitel společnosti Cromodora Wheels z Mošnova, a dodává: "Pokud se však situace nezlepší, firmy budou muset své cílové hranice návratnosti přehodnotit nebo jít jinam za dostupnější pracovní silou."

Největší strašák byznysu

Dostupnost kvalifikovaných pracovníků je noční můrou pro 89 procent firem v České republice. Jak získat nové a udržet si stávající zaměstnance ředitelům nedá spát ani v dalším roce. Důvodem je především pokles absolventů VŠ a nárůst pracovníků starších 55 let. "K řešení tohoto problému bude třeba zaujmout inovativní přístup s využitím robotiky, ve kterém HR strategie bude vhodně kombinovat nejen prvky moderního náboru, ale i age managementu, cíleného odměňování a optimálního mixu benefitů zaměřených na potřeby jednotlivých skupin pracovníků," uvádí Andrea Linhartová Palánová z oddělení Lidé a organizace PwC ČR.
Podrobně zmapovat soudobý stav i budoucí trendy trhu práce, související i s příchodem Průmyslu 4.0, a připravit případné scénáře a opatření, jak na tyto změny adekvátně reagovat, se snaží rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. V roce 2016 v této souvislosti připravilo studii Iniciativa Práce 4.0. "Zabývá se očekávanými dopady digitalizace na oblast trhu práce a na vybrané sociální aspekty. V návaznosti na tuto studii MPSV, v úzké spolupráci s hospodářskými a sociálními partnery, vloni zpracovalo Akční plán Práce 4.0," informuje Jiří Vaňásek, náměstek ministryně pro řízení sekce zaměstnanosti.
Zvýšit počet zaměstnanců chce letos 68 procent oslovených šéfů.
V dlouhodobém horizontu si pak 37 procent z nich myslí, že roboti nahradí přes 10 procent lidí v jejich firmě, 48 procent předpovídá, že půjde o méně než 10 procent pracovní síly a pouze 15 procent manažerů bere lidský faktor za nenahraditelný.

Automatizace vytvoří nové profese

Některé profese však v blízké budoucnosti zcela zaniknou a budou nahrazeny roboty, třeba skladník, prodavač, pokladní či řidič. Se změnami, které přijdou s Průmyslem 4.0, a s novými nároky na dovednosti jednotlivých uchazečů budou potřeba lidé na pozice, jako je operátor dronů, happiness manager, specialisté na big data, cloudové služby či virální marketing.
"S pokročilou automatizací nedojde k poklesu pracovních míst, ale spíš k jejich proměně – lidé se dostanou k jiné práci, budou řešit nové úkoly a budou vznikat nové profese," vysvětluje Jitka Moravcová, personální ředitelka společnosti DB Schenker.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sleduje rozvoj robotizace a automatizace zejména ve vyspělých státech starého kontinentu, je jedním z hlavních znaků přechodu k automatizaci zvýšení důležitosti hierarchie pracovních pozic.
Nejlépe jsou na tom vysoce placení a kvalifikovaní pracovníci jako programátoři, vývojáři a inženýři, kteří se budou starat o robotizační techniku. Protipól k nim vytvářejí zaměstnanci s nízkou kvalifikací a malými mzdami, neboť se mnohdy firmám ani nevyplatí je nahrazovat, mimo jiné kvůli jejich nízkému finančnímu ohodnocení.
Robotizace má zasáhnout také zaměstnance se střední kvalifikací. Potvrzuje to 30 let trvající trend, kdy se jejich počet dlouhodobě propadá. Na druhou stranu se však u zbývajících členů této "střední třídy" díky automatizaci zvýší efektivita práce.
OECD odhaduje, že přechod k automatizaci v Česku se má týkat více než 45 procent pracovních pozic. Lze tak předpokládat masivní řetězový přesun lidí na pozicích. Naznačený vývoj dokládá i odvětví logistiky.
Struktura oborových zaměstnanců se proměňuje s tím, jak tyto firmy zavádějí inteligentnější skladovací systémy, které dokážou část procesu zautomatizovat. V důsledku toho klesá počet středně kvalifikovaných logistických specialistů. Na řadu úkolů stačí operátor bez praxe v logistice, ale je třeba zvyšovat počet vysoce kvalifikovaných odborníků pro řízení, plánování a analýzu sofistikovanějších procesů.
Nové technologie dodaly možnost stálého sledování polohy zboží a materiálu i jeho plynulejší tok a s tím i účinnější plánování jednotlivých kapacit a činností.
Naopak sofistikovanější a individualizované procesy vyžadují daleko větší flexibilitu, multifunkčnost, zodpovědnost a odolnost vůči stresu. "Automatizace a moderní technické vybavení výrazně ulehčují práci. To nám umožňuje být jednak efektivnější, tedy zpracovat více zásilek s menším počtem lidí nebo v kratším čase, a hlavně posouvat se k práci s vyšší přidanou hodnotou," dodává Jitka Moravcová.

Je třeba restrukturalizovat vzdělávání

"Věříme, že nedostatek pracovní síly v Česku povede firmy k investicím právě do automatizace a robotizace. Podpořily by jak současný, tak potenciální růst domácí ekonomiky," říká David Hluštík. Aby český průmysl přežil, bude muset investovat do zvyšování produktivity. "Jinak nemůžeme dlouhodobě myslet na hospodářský růst výrazně přesahující dvě procenta a země bude ztrácet svou konkurenceschopnost."
Pro zajištění dlouhodobého hospodářského růstu země bude nutné vbrzku také restrukturalizovat vzdělávací systémy. Současný školský systém v ČR ale na tento průmyslový přechod připraven není, kritické zpoždění se naopak zvětšuje. Zavedení automatizace výrobních procesů a robotizaci ohrožuje nedostatečný počet absolventů technických oborů. Jak upozornil Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Praha, enormní tlak na trhu způsobuje, že už jsou rozebraní i studenti čtvrtých a pátých ročníků. "Žijeme v době čtvrté průmyslové revoluce a to znamená, že budovy jsou plné počítačů a poptávka po průmyslové automatizaci a robotizaci roste."
Podle profesora Maříka se hlavní problém ve vzdělávacím systému rodí již na základních školách, kde chybí propagace nových technologií.
Navíc neexistuje strategický plán, jak zvyšovat kvalitu učitelů na technických vysokých školách. Proto je potřeba investovat do základních a středních škol a zvednout učitelské platy.

Trend je jasný, musíme být připraveni

Model učení se zhruba od šestého roku do dvaceti či pětadvaceti let už nebude stačit. Je třeba posunout školy od výuky obsahu, od učení se věcí k poznání společného řešení problémů, jak více pracovat v týmech, jak komunikovat. Naše školy a univerzity jsou celkem izolované, nemáme dost výměnných programů, akademický svět nespolupracuje s firmami, s průmyslem, se start-upy a naopak. Školy se nezabývají tím, jak obchodně zhodnotit inovace. Nejde však jen o otázku chodu univerzit nebo základních škol, změna musí jít napříč celým systémem.
Otázkám dalšího vzdělávání značnou pozornost věnuje také již zmíněný Akční plán Práce 4.0, vypracovaný na ministerstvu práce a sociálních věcí. Navržená opatření mají za cíl reflektovat společenské změny, které v současnosti probíhají v souvislosti s rostoucím významem informací, znalostí a informačních a komunikačních technologií. "Je třeba na tyto změny a jejich důsledky adekvátně reagovat a navrhnout a následně realizovat takové kroky a opatření, jež by vedly k pozitivnímu rozvoji digitálních dovedností všech občanů ČR," říká Jiří Vaňásek.
Ministerstvo reaguje na nynější poměry také v oblasti předvídání budoucích potřeb trhu práce, a to využitím projektu Predikce trhu práce (Kompas), který řeší nastavení systému predikcí v ČR jak na národní, tak regionální úrovni. "Projekt má být základem pro možnost kvalifikovaných strategických a koncepčních rozhodnutí nejen v oblasti politiky zaměstnanosti, ale třeba i v nastavení vzdělávání z hlediska budoucích kvalifikačních potřeb či regionálního rozvoje," doplňuje náměstek ministryně.
Predikce budou velmi důležitým podkladem rovněž pro předvídání dalšího možného vývoje a potřeb (nejen trhu práce) souvisejících s Průmyslem 4.0. V tomto směru si firmy začínají uvědomovat, že k úspěšné transformaci potřebují lidi, kteří umí technologie využít ve svůj prospěch. Způsobem, jak tento problém překonat, je změnit firemní kulturu - udělat prostředí modernější, pružnější a zajímavější pro mladší generace.
To samé platí pro vzdělávání.
K dispozici musí být více školení, rekvalifikačních kurzů, odborných kurzů, kam by mohli chodit lidé ve třiceti, čtyřiceti i v padesáti letech.
Korporátní kultura z pohledu narůstající automatizace a robotizace se stává novou mantrou. "Automatizace a robotizace je především pomocnou silou v logistice, která nám umožnila cílit i na zcela nové skupiny potenciálních zaměstnanců. Tento fenomén je nezastavitelný a bylo by špatné jej brzdit či se mu bránit," shrnuje Lenka Jírovcová, HR manažerka firmy Gefco ČR.

Technologie versus lidský potenciál

Mezi současné hlavní technologické trendy v logistice patří automatizace a využití analýzy velkých dat. Zatímco stroje urychlují dodávky stále rostoucího objemu zboží, úkolem datové analýzy je optimalizace procesů a plánování. Nároky trhu jsou, a během následujících let budou, stále stejné-bude třeba zkracovat průběžné doby dodávek zboží a materiálů v dodavatelském řetězci tak, aby šlo koncovému klientovi pružně nabídnout různé varianty výrobků za nízkou cenu a s krátkou dodací lhůtou.
V příštích letech určitě dojde k zeštíhlení procesů a tím i k většímu důrazu na rozvoj strojového zpracování a rozhodování. Důvod? Nouze o pracovní síly. Směřování k automatizaci v logistice tvoří celosvětový trend, který jako první diktují největší obchodníci. Třeba Amazon dnes využívá práci zhruba 45 tisíc kolaborativních robotů. Jejich nasazením šetří desítky milionů dolarů v nákladech na manipulaci se zbožím.
Rovněž české výrobní podniky se snaží nedostatek pracovních sil řešit automatizací a zajistit co nejvíce dat potřebných pro řízení firem.
V oblastech, kde dochází k nárůstu objemu výroby a zboží, investují především do dopravníkových technologií a informačních systémů.
Firmy, které již provozují nějaký podnikový informační systém, jdou spíše cestou postupné inovace.
Napojují do systému výrobní technologie k zisku exaktních dat a též skladovací systémy urychlující manipulaci s materiálem i hotovými výrobky. Podniky, jejichž informační systémy nenabízí další růst a zvýšení propojení, nebo menší firmy, jež se dosud obešly bez komplexního IT řešení, zase volí cestu radikální změny. Součástí implementace nového informačního systému je pak zpravidla i zavedení vyšší úrovně automatizace procesů.

Automatizace vyřeší problém jen zčásti

Větší efektivity a úspor nákladů lze dosahovat součinností lidí s inteligentními logistickými systémy.
Ve výrobních firmách celý stav ztěžuje vstup potřebného materiálu do hry, úlohou řízení skladu je v tomto případě i komunikace s produkcí za účelem jeho včasné přípravy. Hodnota skladníka není v manipulaci s materiálem, ale jeho schopnosti smluvit s žadatelem, kdy, kam a jaký materiál vychystat.
Tím opět narážíme na otázku komunikace. Skladníky je možné nahradit stroji až tehdy, když si výrobní centra dokážou připravit podrobný plán výroby a s předstihem požádat o potřebný materiál.
"Ani v budoucnu nemůže automatizace a robotizace lidskou práci stoprocentně nahradit, zejména jde-li o zakázky s individuálními požadavky a sofistikovanější úkony. Tam bude vždy člověk a schopnost samostatně uvažovat nenahraditelná," zdůrazňuje Lenka Jírovcová.
Stále častěji je pro logistické firmy v České republice i v celém středoevropském regionu zřejmé, že zachovat si konkurenceschopnost na trhu práce začíná být větším problémem než schopnost získávat nové zakázky.
Odborníci očekávají, že se nedostatek lidí na všech úrovních logistiky ještě zhorší. Středoevropské země budou moci ještě nějaký čas využívat výhody pracovníků z východní Evropy, z dlouhodobého hlediska je však třeba hledat řešení v automatizaci, robotizaci a především v důrazu na dobrou personální práci s lidmi. Nesmí se zapomínat, že ačkoli ve světě Průmyslu 4.0 a Logistiky 4.0 bude řada věcí vypadat i fungovat jinak, lidský faktor zůstane stále potřebný. Klíčovou vlastností se pak do budoucna stává jeho schopnost učit se. ?

45 % OECD odhaduje, že přechod k automatizaci v Česku se má týkat více než 45 procent pracovních pozic. 45 000

Už dnes pracuje pro společnost Amazon 45 tisíc robotů, kteří společnosti ušetří miliony dolarů v nákladech na manipulaci se zbožím. 15 % Pouze 15 procent oslovených manažerů pokládá lidský faktor za nenahraditelný.