Na téma: Jestli by v Praze měly vyrůstat další výškové budovy a proč Praze hrozí vyškrtnutí ze seznamu památek UNESCO

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
A naším hostem je dnes Radomíra Sedláková, architekta z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického, dobrý den.

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Jak vy vidíte tenhle problém, možná začněme tím, mají výškové budovy své místo v Praze na Pankráci?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
No tak ptát se na tuhle otázku ve chvíli, když už jich tam tolik stojí je skoro pozdě, já si myslím, že některé ano, některé ne, některé by si zasloužily, aby dány dolů, jinak to, že někdo vybral, že Pankrác bude místem s výškovými budovami mi v zásadě nevadí i proto, že je daleko od historického jádra Prahy, když se díváme z hradčanské rampy, což nám vždycky říkali, že je to nejdůležitější pohled na Prahu, já nevím tedy proč, ale dobrá, ale přijde mi, že už je to tak daleko, jako že tam to může stejný efekt, jako když se někdo dívá z věží Notredamm směrem k západu a vidí tam někde v oparu jejími věžemi, které jsou daleko rozmanitější, daleko vyšší a rozhodně to té Paříži nevadí, já si sice myslím, že výškové budovy do Prahy nepatří obecně, ale abych kvůli tomu měla pocit, že by Praha tím měla utrpět, nebo že by to poškodilo její charakter, to tedy nějak, zatím jsem k němu nedospěla.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Ony ty výškové budovy, které tam jsou mají výšku kolem 100 metrů, ale teď se tam mají právě stavět výškové budovy až 160 metrů vysoké, tak kolik metrů podle vás Praha unese?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Já si myslím, že pro tu Pankrác se dospělo k jakému si závěru, že kromě toho, co tam stojí, už by neměla překračovat ta zástavba 70 metrů, což pořád je mnohonásobně víc, než má střední zástavba Prahy a nevidím důvod, proč by tohle mělo být překračováno, já totiž mám pocit, že výškové budovy se staví ne protože bychom tady měli místa, nebo že bychom byli v nějakém prapodivném prostředí, kde bychom nemohli třeba do těch patnácti, dvacíti pater zůstat, ale jenom protože někdo chce ukázat, že na to má, že to umí, že to dokáže a že na něj budou všichni vidět a nejsem si jistá, že to je ten správný důvod pro vznik dobré architektury.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Ono je zvláštní, že ten nový projekt na Kavčích horách těch výškových domů až 160 m vysokých vlastně nerozpojuje metropolitní plán Prahy a mě tak napadlo, jak je možné, když tu máme nějaké předpisy od UNESCA, jak je možné, že se nimi neřídí metropolitní plán?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Tak já se přiznám, že záměru 160 m nevím, já vím o těch 68 nebo tak, které mají tvořit dohromady park Pankrác a to mi přijde, že je taková přijatelná hodnota, jinak metropolitní plán ještě asi není úplně si netroufla označit za úplně hotový a tak já tvrdím, že od dávných dob, že plán je od toho, abychom věděli, co můžeme překročit, co můžeme pozměnit.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
UNESCO tuším, že dalo právě hranici těch 70 m, ta tedy vám připadá přijatelná a přes ní už by jste nešla.

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Ta mi připadá přijatelná, protože právě mimo jiné i vzhledem k tomu, co tam už stojí, samozřejmě tam pak je ještě otázka, pochopitelné postavit sem tam 70 m vysokou dlouhou desku, která se obrátí celou svoji šířkou k centru Prahy, tak to bylo špatně, na to se lze podívat třeba v případě nižší stavby, kterou je bývalý Všeobecný penzijní ústav na Žižkově, ten se postavil k centru Prahy širší stranou a vypadá to špatně, zatímco třeba televizní věž na Kavčích horách se postavila k pohledům z Prahy bokem a vypadá velmi příjemně.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
UNESCO mluví právě o tom, že ty výškové domy by mohly poškodit to celkové panorama Prahy, tak jak.

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
To snad už ani nejde, to pankrácké panorama už poškodit nejde, to už lze jenom vylepšit, protože dnes ty stavby jsou tam tak rozházené, že vlastně člověk obtížně chápe, jestli je to jedna čtvrť nebo jestli je to náhodné seskupení, takže si myslím, když už se tam začaly stavět a když už začaly vyrůstat víc než jedna, tak je dobré je nějakým způsobem dokomponovat, aby to panorama tam mělo nějakou logiku, nějakou kompozici, kterou zatím nemá a ono opravdu nebude konkurovat Pražskému hradu, ono opravdu bude poněkud jinde.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
A můžou ty mrakodrapy na pankrácké pláni poškodit to samotné panorama, ten pohled na starou Prahu, která je právě chráněná UNESCEM?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Já nevím odkud, mě přijde, že opravdu z toho hradu je to daleko a jinak tím, že ta stará Praha dole u Vltavy a na kopcích, které velmi pozvolna stoupají, tak mě připadá, že asi nejvíc pražské panorama poškodil palác Crystal na  Želivského, to je pravda, ale to není zas tak vysoký mrakodrap, ale tam nejde o výšku, tam jde spíš o kvalitu architektury, ale já si myslím, že pro libovolnou budovu, ať má jedno podlaží nebo padesát, vždycky záleží jakým způsobem je navržena, jaké má výtvarné kvality architektonické kvality a teprve podle toho můžu posuzovat jinak ne. A někdy mi připadá, že UNESCO se na Prahu dívá jakýmsi prapodivným zpřísněným dojmem, jako kdyby měli pocit, že to, co odpustí jinde, tak si musí vynahradit v přísné, pohledu na Prahu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Pavel Michal je teď s námi ve vysílání, náš posluchač, dobrý den.

MICHAL Pavel, posluchač
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Jak vy se díváte na tu výstavbu výškových budov v Praze na Pankráci a tu hrozbu od UNESCA, že bychom mohli přijít o tu památkovou ochranu?

MICHAL Pavel, posluchač
Tak komerční stavy jsou dočasné, tyhle stavy jsou možná delší než byly, hospody devatenáctého století, které se rozpadaly s životem hostinského, čili nemyslím, že to tam vydrží dlouho, navíc architektura se zásadně mění, takže dojíždějí staré projekty, staré materiály, staré technologie, staré myšlení a otvírá se něco nového, samozřejmě, že v rozvojových zemích, nebo v primitivních zemích, nebo někde v orientu si ještě jako postaví cokoliv, aby si dokázali, co vlastně umí a všelijaké rekordy a tak, ale v civilizovaném světě už se lidé chovají jinak, pro nás tak asi nejblíž to lze vidět ve Vídni, kde jde o určitý uživatelský komfort a řekněme nějaký dobrý pocit těch věcí, na místo žhavé ekonomiky a rekordních zisků, čili takhle bych to viděl, nelze zabránit stavbě fabriky, ale lze ji co nejdřív zbourat a nahradit něčím lepším.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Jak důležitá je pro Prahu to, jestli zůstane zapsaná na seznamu památek UNESCO?

MICHAL Pavel, posluchač
Aktuálně k UNESCU nemám velkou důvěru a ten úžasný kulturní projekt se trošku rozsypal jinými rozvojovými zeměmi a takovými věcmi, ale to nemyslím tím, že padá jako kultura, to byl jakoby dobrý nápad, ale kulturu nelze prosadit takovýmito nástroji, protože tam spíš se budí odpor, spíš dochází k nějakému nedorozumění a jestliže dnes prostě Pražský hrad se zabývá spalováním prádla veřejně, tak asi podobně to dopadne s dalšími věcmi bohužel, ale doufejme, že něco přežije.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Pane Michale děkuji za názor, na slyšenou. Tak pan Michal tedy nadnesl jednu zajímavou otázku, jakou životnost mají výškové stavby, možná i ty na Pankráci?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
No, to je právě otázka, protože ty stavby jsou postaveny nejzranitelnějšími a nejsnadnějšími konstrukcemi i k rozebrání, mají většinou ocelové skalet a skleněný plášť, takže si myslím, že se dají rozebrat dobře, jsou dokonce i recyklovatelné, když to vezmeme kolem a kolem, a je pravda, na to pan Michal upozornil správně, že architektura se mění v tom, že ona se najednou stává spotřebním zbožím, ten kdo ji staví, už ji nestaví na věky, ale staví ji teď pro svůj momentální obraz a ono se to týká architektury v celku od rodinných domů až po ty mrakodrapy, vůbec nikdo se nezabývá tím, jestli bude ještě někdy potřeba, on je potřebuje teď, protože on chce být vidět teď.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Zase na druhou stranu, když se podíváme na ohromný nedostatek bytů v Praze, ohromné ceny v Praze, tak nejsou mrakodrapy možná řešením?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
To si myslím, že opravu nejsou, protože, respektive to je metoda, jak doplnit drahé byty v Praze, byty, které by měly mít jiný charakter, které by měly být dostupné, neměly by mít charakter takto exkluzivních staveb, protože, když postavíte vysoký dům na malém pozemku, stejně pak kolem musíte mít jaksi plochu, kterou by jste normálně zastavila domy třeba čtvrtinové výšky a to, že v Praze je nedostatek bytů, za to vlastně nemohou developeři, za to si může Praha sama, protože Praha, které měla, rozprodala žádný byt nestaví, myslím, že kromě Petrské čtvrti, kde vznikl jeden dům, tak nic se nestaví a copak každý má povinnost vlastnit byt, někdo ho nechce vlastnit, někdo si ho chce pronajmout a s touhle možností vůbec nepočítáme a mám dojem, že ty výškové domy nejsou cesta k vyřešení tohohle problému.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Pavla Brichtová je s námi ve vysílání, dobrý den.

BRICHOTOVÁ Pavla, posluchačka
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Paní Brichtová, jak vy vidíte výškové budovy na Pankráci a tu hrozbu od UNESCA, že nás vyškrtne ze seznamu památek?

BRICHOTOVÁ Pavla, posluchačka
No, rozhodně něco takového jako výškové budovy nestojí za to, aby Praha byla vyškrtnuta z UNESCA. Ono je potřeba přemýšlet i tak, že prostě výškové budovy staví jakýsi developer, snaží se z toho vytěžit co nejmenšího čtverečního metru, v podstatě vytěžit co nejvyšší budovu, čili jde opět jenom o peníze, ale pokud nás vyškrtnou z ochrany UNESCA, tak v podstatě přijdeme o strašně velkou světovou prestiž a je potřeba přemýšlet nad tím, že v podstatě to, že jsme pod touto ochranou, tak třeba pán před tím říkal, že to nebere vážně, není to úplně tak, ono to je v podstatě to, co přitahuje do Prahy firmy, co přitahuje do Prahy cizince, co přitahuje do Prahy i Čechy, Slováky v podstatě, protože to město opravdu má určitou prestiž, jsou tady pracovní místa a to všechno musíte brát, že je prostě určitý balíček jakoby jména té Prahy ve světě i v zároveň mezi firmami a jak ve světě ekonomickém, tak i památkovém, to znamená, že v podstatě tyto výškové budovy, které jsou dočasné způsobí, že budeme vyškrtnuti, tak to je věc, která je velice těžko potom vratná zpátky, protože zohizdění té Pankráce, další věc, absolutně se neberou ohledy na lidi, kteří tam bydlí v té lokalitě, kteří najednou koukají na obrovské výškové Y, před tím koukali prostě na jiné lokality, potom ulice Pojmanové v podstatě vidí na Pražský hrad z balkónu, to bohužel, když se tam vystaví mrakodrapy, tak také nebudou vidět, prostě znehodnotí se život i těch lidí, který tam jsou léta letoucí a dědí tam svoje byty po babičkách, po rodičích a tak dál, takže jakoby i se znehodnocuje ten život té Prahy právě na té Pankráci, kde je ruch z těch staveb a otázka, jestli toto všechno má vůbec cenu, ano má to cenu, ale pouze pro ty developery, pro nás jako společnost bohužel už menší.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Děkujeme paní Brichtová za zavolání.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
A mluvíme o tom, jestli by v Praze měly vyrůstat další výškové budovy a proč Praze hrozí vyškrtnutí ze seznamu památek UNESCO, naším hostem je dnes Radomíra Sedláková, architekta ze Fakulty stavební ČVUT. Paní Sedláková ještě tady k paní Brichtové, k tomu co říkala, ocituje jeden názor s Facebooku, píše Milan Svoboda "Chudáci lidé na Pankráci, další mrakodrapy budou znamenat víc aut, víc smradu, víc hluku a míň slunce, ale hlavně, že se napakuje developer, tisíce a tisíce kanceláří pro nadnárodní firmy, které v Česku ani neplatí daně, jistě budou pro Prahu a pro Pankrác přínosem se smajlíkem.", Vilém Vrzal dodává "Pankrác není v historické části a ani nezakrývá pohled na typická panoramata, tak čemu to vadí?" a ještě Petr Antoš "Milé UNESCO je nesmírně hezké jakou máš starost o krásy naší vlasti, ale vypadá to, jako by si chtělo uchovat pár ostrůvků, na které se bude jezdit rekreovat pár vyvolených z New Yorku a z Londýna. Paní Sedláková, jak důležité je vlastně pro Prahu, aby byla zapsaná na seznamu UNESCO?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Tak je to samozřejmě dost značná prestiž, ale já si nejsem jistá, že to Praze nějakým způsobem prospívá, připadá mi, že řada turistů, kteří sem přijíždějí, tak sem přijíždějí proto, aby si odškrtli, že byli podle seznamu UNESCO v nějakém městě a je jim to vlastně jedno v jakém městě, oni prostě mají ten svůj seznam a cestují po světě a odškrtávají si to, já si v tuhle chvíli vzpomenu například Drážďan, nevím tedy už vyškrtnuté byly a myslím, že to tomu městu vůbec neublížilo a tam ten problém byl úplně jiný, tam šlo o most, který ty Drážďany potřebovaly, protože lidé na sebe koukali přes břeh, ale museli jet několik kilometrů k jednomu, nebo na druhou stranu k druhému mostu a ten most prostě potřebovali a postavili ho, protože to město a zvlášť město jako Praha není přece zkanzen, to je město, kde se žije, kde chceme žít, které se chce rozvíjet, takže to nemůže zůstat zakonzervováno a pokud má ochrana UNESCO znamenat jenom jaksi konzervaci současného stavu, tak myslím, že se nám vůbec nic nestane, když o ni přijdeme, ale jiná věc je.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Ale přicházíme tím ale také o peníze.

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
A jsme si tak úplně jistí, že nám ty peníze za to stojí, ty, o které tímto způsobem přijdeme, ale mě zaráží spíš jiná věc, protože o tom se tady vůbec nejedná, nemluví, ale protože nepatřím do památkové sféry, tak třeba to prostě jenom nevím, ale nedávno byl rozhovor s urbanistou z Vídně, který upozorňoval vlastně že s UNESCEM se musí diskutovat, musí se hledat kompromis, protože UNESCO chce něco, Vídeň chce něco a teď je nutno se dohodnout, vím, že Vídeň měla veliké problémy s tím, kde bude stavět výškové domy, Vídeň je staví, staví jich poměrně hodně, staví je téměř všude, tak asi jde také o to jednání, což není prosím z mé strany výtka Praze, to může být výtka spíš protistraná, ale myslím, že je to otázka jednání.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Ale zase já k tomu můžu podotknout, že Praha byla UNESCEM pozvaná, aby vysvětlila tu situaci jak to zamýšlí s těmi případnými výškovými budovami o třetinu vyššími, než tam teď jsou a nikdo se tam nechystá, rozumíte tomu?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
No to je právě to, o čem mluvím. Tomu já nerozumím, proč by se tam někdo neměl chystat, naopak ten by tam měl jít vysvětlit, že 70 metrů vysoké domy, protože myslím, že je to teď jediné, co se na Pankráci chystá je ten bytový komplex, takže ty jsou podstatně nižší, než to, co tam už stojí a že kdyby UNESCO opravdu stálo o krásu Prahy, tak zbourejte tohle a tohle a to se mi zdá, že k tomu se nikdo nechystá, jinak je ovšem pravda, že ve chvíli tady mluvím to, co je momentálně připravováno, tak to je bytový projekt, byty chybí v Praze všude a i bohužel je taková smůla naše, že když já už bydlím, tak nechci aby mě rušilo cokoliv, nechci aby tam bydlel kdokoli další, já to znám z vlastní zkušenosti, je nutno se s tím smířit, ale pochopitelně problém Prahy je, že se staví byty a nic dalšího, když tam přijdou lidé, ti lidé potřebují jít někam nakoupit, do školy, do školky, protože většinou mají děti, potřebují někde zaparkovat svá auta, potřebují prostě služby, které nikdo nestaví, které nejsou, to je asi ten hlavní problém té nové výstavby.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Paní Dušková se dovolala, dobrý den.

DUŠKOVÁ paní, posluchačka
Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat paní architektky jak to, že to tedy ve Florencii se nestaví mrakodrapy, totéž v Itálii, kde jsou velice udržované památky s velkým tedy citem a u nás prostě se to tlačí, prostě všechno megalomanské, všechno tedy velké, děkuji.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Děkujeme za dotaz paní Dušková, ještě přidám jeden z Facebooku podobný opačný tedy postřeh "Všechny velké světové metropole mají takzvaný Towers town.", tak jak je to s tou Florencií a Prahou, je to srovnatelné?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Já si myslím, že to srovnatelné není, protože Florencie není hlavním městem státu, není tedy centrem finančním, administrativním, vládním a já nevím čím vším, je prostě památkou sebe samé, byť pochopitelně má i moderní čtvrti, ale pro ně je Florencie památkovým městem, Praha se může rozhodnout, že si postaví město někde v Polabí a stane se též, to, co máme teď památkovým městem, ale mám dojem, že to by nebylo správné na jakoukoliv stranu bych se podívala, takže když to město má fungovat, tak ty nové stavby potřebuje, teď je zajímavé, že se v rámci metropolitního plánu mluví o zahušťování, že máme mnoho ploch, které jsou nevyužívané, jsou údajně zbytečně zelené, nejsem si jista, že je nutno všechny volné plochy zastavět a především je zastavovat výškovými budovami. Já si myslím, že množství lidí, kteří chtějí bydlet ve vysokých podlažích už by mohlo být za chvíli saturováno, že lidé většinou chtějí žít tak, aby na tu zem dohlédli, aby spíš koukali na zem, než na ta nebesa, ale to je samozřejmě můj soukromý názor, který nikomu nemohu vnucovat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Proč podle vás UNESCU vadí Pankrác a výškové budovy, ale neprotestuje například proti zbourání domů na Václavském náměstí Kozákova domu, když ten je vlastně přímo v té chráněné staré Praze?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
No, to je otázka toho jednání UNESCA s námi, my s UNESCEM, není to jenom otázka Kozákova domu, já když jsem zjistila, že půjdu jsem, tak jsem říkala, zase se podívám jak vypadá Transglass a zase je mi velmi smutno, protože vypadá stále hůř, jeho majitel je připraven tedy, že už odeznívají ty protesty veřejnosti, takže veřejnost už s uspokojila ve své neklidnosti a bude to možné rozebrat, zbourat, přitom přijdeme o jednu z ikonických staveb, kterou Praha měla, jako spoustu věcí UNESCU nevadí a najednou jim vadí to, co je na Pankráci, já to trošku nechápu a to, když jsem se od vás dověděla, že se na to jednání s UNESCEM nikdo nechystá, tak už to nechápu vůbec.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Z druhé strany nemůže právě to, že je Praha památkově chráněná UNESCEM zabránit takovým těm nejhorším zločinům na historickém centru Prahy?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Tak historické centrum Prahy jak vidíte, bourat se v něm dá, stavět se v něm nehezké stavby také dá, stačí, když se projdete po nábřeží a podíváte se, jak vypadá nábřeží od Štefanikova mostu směrem k východu, ale dají se tady stavět i krásné stavby jako třeba nová stavba Drn na Národní třídě, ono to vždycky záleží na tom, kdo tam staví, s jakým cílem tam staví a jestli si na to vezme kvalitního architekta, jestli si dá práci, aby si ho našel a samozřejmě i tu práci, aby ho zaplatil, protože pak ten výsledek je k potěše všech lidí, není jenom k uspokojení finančního konta jednoho člověka.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Já to doplním ještě jeden názor z Facebooku pana Richarda Šimůnka, který s tím vaším do značné vlastně koresponduje, aby byla Praha zapsaná v UNESCU je nutné, je však UNESCU vysvětlit, že Pankrác je daleko od historického centra, neruší ho a evropské velkoměsto má mít právo i na svou moderní čtvrť, právě ta rozmanitost Prahy od jejího nádherného historického centra až po moderní čtvrť je na tomto městě zajímavá, s tím by jste souhlasila?

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
No k tomu není co dodat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Ještě tu mám jeden názor, také jsme už o tom mluvili, Matěj Sláma píše, že je určitě lepší, když ve městech rostou výškové budovy, než když se města rozrůstají po periferiích, protože vznikají území se špatnou, složitou a vlastně i nákladnou obslužností.

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Samozřejmě, protože Praha je třeba město, které má vynikající systém MHD, tak by bylo hloupé, když nám někam jede metro, když někam jedou kvalitní tramvajové, autobusové spoje, případně vlak, tam stavět jenom rozvolněnou zástavbu, kde ano je tam metro, ale já půjdu čtvrt hodiny k tomu metru, to znamená, že jsem-li Pražan, tak už tam pojedu autem a proč bych jela autem k metru, když už tedy můžu zajet do centra, takže samozřejmě stavět do široka, do daleka je hloupost, také se něčím budeme muset živit a to nám někde musí vyrůst.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Radomíra Sedláková, architektka katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického, byla dnes naším hostem, děkuji za to, na slyšenou.

SEDLÁKOVÁ Radomíra, architektka z katedry architektury Fakulty stavební Českého učení technického
Děkuji také, na shledanou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
A my jsme se vás na Twitteru ptali, měli by se podle vás v Praze stavět výškové budovy i když překračují normy pro zápis na seznam UNESCO, tak 58 procent z vás řeklo ne, 29 procent si myslí, že ano, 6 procent neví a 7 procentům je to jedno, to bylo dnes Radiofórum na téma výškové budovy na Pankráci a ochrana Prahy a Praha na seznamu UNESCO.