Nová plavební komora v srdci Prahy

redaktor
Květnová odpolední idyla u Národního divadla. Mezi Staroměstským a Šítkovským jezem na Vltavě si lidé užívají poslední kus přírody uprostřed města.

osoba
My sem jezdíme tak jednou týdne a vlastně jezdíme sem, protože tady je krásnýj výhled, je to tady vždycky čistý. Tady hučí voda. Je tady krásný výhled na Petřín, prostě na tu starou Prahu. Je to boží tady, no. My to tady máme s malou moc rádi.

osoba
Je to úžasné místo tady a je tady vlastně klid, nefouká tady, jak je to i tahle jako u řeky položený. Je tady krásně sluníčko, příjemnej vzduch. Líbí se mi tady.

redaktor
Idyla pro maminky, které na Žofín pravidelně dojíždí z širokého okolí, by nemusela dlouho trvat. Hladiny Vltavy poblíž Žofína a Střeleckého ostrova by se mohla stát širokou vyznačenou plavební dráhou pro říční lodě. V současné době lodě proplouvají smíchovskou komorou a drží se jen na jedné straně řeky. Ne, to není žert. Povodí Vltavy a Ředitelství vodních cest České republiky plánuje v samém srdci města, na vnější straně Dětského ostrova, vybudovat padesátimetrovou plavební komoru.

Ing. Jan BUKOVSKÝ, Ph.D., zástupce ředitele, Ředitelství vodních cest ČR
Hlavním důvodem je zajištění dostatečné kapacity pro proplouvání centrem města a odstranění kongescí, odstranění zácp plavidel, které musí kroužit kolem Karlova mostu a vznikají tím nebezpečné situace, protože nemohou se včas dostat do současné jediné plavební komory Smíchov.

RNDr. Jana PLAMÍNKOVÁ, radní hlavního města Prahy
Mě velmi překvapuje rozměr té plavební komory, protože původně to měla být taková opravdu malá plavební komůrka pro malá plavidla a najednou je z toho vlastně druhá regulérní velká komora a myslím si, že to vůbec není dobře pro centrum Prahy, protože na Dětském ostrově, kde se v současné době provádí velká rekonstrukce, tak tam vzniknou velká dětská hřiště a ty děti budou otravovány nejenom emisemi z těch lodí, které tam už jsou, ale budou vlastně z obou stran.

Ing. Miroslav ČACKÝ, předseda spolku Zdravý rozum
Co se týká veřejného zájmu na nově budovanou plavební komoru, domníváme se, že je tam absence, že se investorovi nepodařilo, možná se ani nesnažil, prokázat, že jde o veřejný zájem. Dle našeho názoru víc než 90 % lodí jsou privátní výletní lodě, které jezdí po Vltavě a nevidíme, popravdě řečeno, důvod, proč by z peněz daňových poplatníků měla být částka, o které se hovoří, 700 milionů a více, investována pro něco, co bude sloužit privátním společnostem.

redaktor
Skutečně. Smíchovskou plavební komoru využívají v drtivé většině turistické lodě. Ty jezdí mezi kotvištěm Na Františku a Vyšehradem. Pravidelné linkové plavby prakticky neexistují.

Ing. Pavel RICHTER, starosta Městské části Praha 5
Zde vzniká takový bazén mezi těmi dvěmi jezy, které zde jsou, a /výpadek/ byl chráněn, jak vidíme, tak je používán pro šlapadla a pro rekreační plavbu těchto malých bezmotorových plavidel. A problém je ten, že v okamžiku, kdyby tady vznikla druhá komora, tak se stane poměrně frekventovanou dopravní cestou Vltava a tato velmi poptávaná, velmi navštěvovaná atrakce z Prahy zmizí a bude docházet ke konfliktům tak, jak to dochází už nahoře a jsou tam i velmi nepříjemná zranění z těch konfliktů s plavidly.

redaktor
Počítá se s provozem bezmotorové plavby tady v těchto místech?

Ing. Jan BUKOVSKÝ, Ph.D., zástupce ředitele, Ředitelství vodních cest ČR
Pravděpodobně bude z bezpečnostních důvodů ten provoz omezen, vymezen plavebním značením, nicméně zakázán není. To znamená svoboda plavby na vodní cestě funguje tak, že může každé bezmotorové plavidlo se pohybovat v celé šířce, v celé šířce řeky, kde může bezpečně plout.

redaktor
Dobře, ale počítá se tedy s pohybem těchto malých plavidel nebo ne v těchto místech?

Ing. Jan BUKOVSKÝ, Ph.D., zástupce ředitele, Ředitelství vodních cest ČR
Nepočítáme, že by v této, v této oblasti se ve větší míře malá plavidla pohybovala.

redaktor
K posouzení vlivu stavby na životní prostředí vydalo ministerstvo životního prostředí kladné stanovisko, ale některá tvrzení v EIA zní přinejmenším podivně. Například že zprovoznění druhé plavební komory bude přínosem pro zlepšení ovzduší na Dětském ostrově nebo údaj, že poblíž Žofín budou lodě projíždět jen na čtvrtinu plného výkonu. Kdo to bude kontrolovat?

Ing. Pavel RICHTER, starosta Městské části Praha 5
S čím máme problém, je ten stav těch současných plavidel, která jsou opravdu hrozně zatěžující svými emisemi. Ty motory rozhodně prostým okem nejsou v pořádku. Je hrozný rozdíl loď od lodě. Jsou lodě, který jsou pravděpodobně v pořádku, a jsou lodě, který opravdu jsou velmi zatěžující.

redaktor
Jak jde k sobě dětské hřiště, které se teďka buduje, a plavební komora nová?

Ing. Pavel RICHTER, starosta Městské části Praha 5
No, myslíme si, že ta zátěž té jedné plavební komory už stačí a myslíme si, že to není správný, aby zde vznikala další komora, protože my tedy po létech diskusí o způsobu rekonstrukce toho hřiště konečně, jak vidíte, finalizujeme a doufáme, že bude navštěvované tak jako v minulosti, že se to stane jednou z hlavních rekreačních ploch pro obyvatele Smíchova a jejich děti. A z tohoto důvodu si nemyslíme, že je správní zdvojnásobovat dopravní zátěž na dětském hřišti.

redaktor
Městská část Praha 5, kam Dětský ostrov katastrálně spadá, s projektem nesouhlasí a má výhrady k údajům, ze kterých vycházel kladný posudek EIA. V roce 2016 proto požádala centrum vozidel udržitelné mobility ČVUT o změření skutečného stavu emisí ve smíchovské plavební komoře.

doc. Ing. Michal VOJTÍŠEK, Centrum vozidel udržitelné mobility, ČVUT v Praze
Evropská města se potýkají se znečištěním ovzduší. Ty dopady jsou odhadovány na přibližně půl milionu předčasných úmrtí ročně v Evropě. Nejhorší dvě kategorie látek jsou velmi jemné částice a oxidy dusíky. A naftové motory jsou právě velmi významným zdrojem jak částic, tak oxidu dusíku a na tyto látky jsme se zaměřili.

Ing. Miroslav ČACKÝ, předseda spolku Zdravý rozum
Setkáváme se s názory investora, že vlastně druhá plavební komora situaci pomůže, neboť se průjezd zrychlí, což bezesporu může být pravda, ale dá se to dosáhnout i jinými metodami, jako je regulace dopravy pečlivější, ale že zároveň se teda rozptýlí emise do širšího okolí. Domníváme se, že investice, která má přinést technické navýšení průjezdu lodí o 50 %, takže by neměla být postavena na tom, že teda zvýšené emise a nekontrolované emise necháme rozptýlit do historického centra, ať už je to Střelecký ostrov nebo Smetanovo nábřeží nebo Karlův most a podobně.

doc. Ing. Michal VOJTÍŠEK, Centrum vozidel udržitelné mobility, ČVUT v Praze
Výsledky poukázaly na to, že emise z lodních motorů jsou vyšší v přepočtu na kilogram paliva oproti obdobným motorům, například u autobusů, ale ještě závažnější bylo potvrzení toho, že mnohé lodě jsou ve špatném technickém stavu a produkují velmi vysoké emise částic a zejména pak na ně navázaných rakovinotvorných látek, například benzo(a)pyrenu. Já tady mám takový malý ruční přístroj, který ukazuje koncentrace něco kolem 14 tisíc částic na krychlový centimetr. Průměrné takzvané městské pozadí bývá mezi 5 a 10 tisíci. To, že tady máme koncentrace mírně vyšší, je mimo jiné i důsledkem stavebních činností tady na ostrově. A podíváme se, jaké ty hodnoty budou, až kolem budou proplouvat jednotlivé lodě. My jsme to měření dělali samozřejmě přesněji a toto je jenom ilustrace toho, co asi lze očekávat. Tady vidíte viditelný kouř. I starší motory, pokud jsou v dobrém stavu, tak by neměly vypouštět takto velké množství viditelného kouře. To je šedý kouř, který je příznakem neúplného spalování nafty. Přístroj ukazuje tady nějakých 100 tisíc částic na krychlový centimetr. Ukázal asi 150, když sem vítr zavál ten oblak. Teď už to postupně klesá.

Bc. Kurt DĚDIČ, ředitel Odboru ochrany ovzduší MŽP ČR
My jsme v rámci toho procesu EIA uplatňovali určité připomínky, které směřovaly do fáze výstavby, kde jsme vznášeli připomínky, aby byly minimalizovány dopady té samotné stavby. A pokud se samozřejmě potom v rámci provozu té stavby ukáže, že je tam významný vliv, tak budeme společně s magistrátem zvažovat asi i možnosti, které by mohly spočívat v umístění případně nějaké dočasné mobilní stanice, abychom si ověřili, že ty příspěvky skutečně tam jsou vyšší, než jak bylo předpokládáno. A pokud se ukáže, že ano, tak budeme hledat způsoby, jak je omezit.

redaktor
Není to trochu paradoxní, aby stát investoval miliardu na výstavbu té nové komory, a potom teprve provádět měření? Není to, nemělo by to být obráceně?

Bc. Kurt DĚDIČ, ředitel Odboru ochrany ovzduší MŽP ČR
No, ono to obráceně nejde. Když ta stavba nestojí, tak nemůžeme nic změřit.

doc. Ing. Michal VOJTÍŠEK, Centrum vozidel udržitelné mobility, ČVUT v Praze
Tady ty vysoké částice, nějaký desetinásobek městského pozadí, ten je tady v okamžiku, kdy vítr sem zavál výfukové plyny z lodí.

Ing. Ondřej VELEK, zastupitel, Úřad městské části Praha 5
Vím, že samozřejmě EIA jako hodnocení vlivu na životní prostředí se dá svým způsobem jako gumově natahovat. A může prostě býti vykládána tím, že když to není proti něčemu zásadnímu, tak je to vlastně předem povolené. Tento argument je prostě samozřejmě špatný, protože ty stroje, které tady budou jezdit, ta EIA nezohledňuje v té míře, jaké stroje dneska tady po Vltavě jezdí. A znám řadu stížností na to, jak tady prostě je hluk i emise ze současné lodní dopravy. Pokud bude se jezdit na elektřinu nebo na stlačený zemní plyn, tak pak možná ta lodní doprava bude takzvaně ekologická.

redaktor
Viditelné emise některých lodí nás přivedly do firmy Lloyd v pražském Karlíně. Jedná se o nezávislou inspekční společnost akreditovanou podle evropské normy ISO. Jde o takzvanou stanici technické kontroly lodí. Do jaké míry se kontrolují emise říčních lodí v České republice?

Ing. Jiří DYNYBYL, MBA, Československý Lloyd
Emise říčních lodí v provozu, stejně jako v celý Evropě, se nekontrolují, protože na to neexistuje žádný předpis a taky technické řešení té kontroly lodí v provozu je dost obtížné.

redaktor
To znamená jinými slovy, loď nemůže přijet někam do doku z té vody.

Ing. Jiří DYNYBYL, MBA, Československý Lloyd
Ne, ne, takhle se to nedělá. Dělá se to tak, že jsou ostré předpisy pro výrobce motorů, co všechno výrobce musí splnit, jaký musí splnit limity. Ten si musí nechat ten motor schválit, homologovat, a pak teprv může být použit na lodi.

redaktor
Ale pak už, pak už ke kontrole nedochází.

Ing. Jiří DYNYBYL, MBA, Československý Lloyd
Pak už se kontrola nedělá, protože je to v podstatě technicky neproveditelný.

Ing. Jan SKÁCEL, Centrum vozidel udržitelné mobility, ČVUT v Praze
Technicky to samozřejmě možné je. Já jsem se několik let podílel na výzkumu katalyzátorů a není technický důvod, proč by stejná technologie, která je použitá v osobních nebo nákladních vozech, proč by stejná technologie nemohla fungovat i u lodí.

Ing. Jiří DYNYBYL, MBA, Československý Lloyd
My jsme třeba uvažovali o tom spolu s ministerstvem dopravy, že by se mohla vymyslet metodika na kontrolu těch lodí v provozu, tak jsme narazili na to, že toto neupravuje nikde v Evropě žádná legislativa a tudíž ani Česká republika nemůže vymyslet žádnej svůj folklór, aby nutila naše rejdaře na nějaké technické prohlídky emisí neob na emisní měření, když to nikde v Evropě není.

redaktor
No, ale jak to, že třeba v Amsterdamu ty lodě jezdějí a tam prostě není kolem nich modro jako tady v Praze?

Ing. Jiří DYNYBYL, MBA, Československý Lloyd
No, tak já nevím, jestli v Praze je kolem těch lodí modro, ale když jsme s tím jezdili, že jo, tak příliš modrých oblaků jsme neviděli.

redaktor
Několik náhodně vybraných lodí na náplavce Na Františku nás brzy utvrdilo o opaku. Turisté ve frontě na projížďku dýchali téměř 200 tisíc ultrajemných částic na krychlový centimetr, což je asi 40krát víc, než obsahuje běžný městský vzduch.

Ing. Jan SKÁCEL, Centrum vozidel udržitelné mobility, ČVUT v Praze
Daleko větší nákladní vozy mají filtry částic bez problému, průmyslové aplikace mají filtry částic, lokomotivy mají filtry částic, není nejmenší důvod, proč by lodě neměly mít filtry částic také. Je to, jak říkám, ten zásadní problém je legislativa. Pokud bude legislativa, která to bude vyžadovat, technické řešení tu je.

Mgr. Ondřej MIROVSKÝ, M.EM, Výbor pro dopravu Zastupitelstva hl. m. Prahy
Právě stojíme na pražské náplavce a vidíme, že i když není ještě turistická sezona, tak intenzita provozu je poměrně vysoká, stejně tak jako jsou vysoké koncentrace škodlivin v ovzduší a problém je v tom, že my jsme schopni ty koncentrace přímo cítit osobně, což je ukázka toho, že ta situace je velmi špatná. A v kontextu diskuse o tom, jak regulovat smog přes zimu, je potřeba vyřešit, jak regulovat smog přes léto, který v oblasti centrální Prahy je právě podporován emisemi z lodní dopravy z Vltavy. Hlavní město Praha zatím nemá účinný nástroj, jak tuto věc vyřešit, protože stáří motorů je opravdu děsivé.

redaktor
Jaké jsou nástroje? Co s tím dělat v nejbližší době?

Mgr. Ondřej MIROVSKÝ, M.EM, Výbor pro dopravu Zastupitelstva hl. m. Prahy
Jsou v zásadě dvě možnosti. První možností je regulace z pozice hlavního města Prahy, že bychom připravili velmi rychle vyhlášku, která by například stanovila maximální stáří motorů, které by byly akceptovány. Myslím, že je také potřeba, aby magistrát vůbec začal hledat nástroje, jak kontrolovat to stáří. Podobně jako auto musí na technickou kontrolu, tak je potřeba, abychom měli přesnou evidenci stáří těch lodních motorů. Druhá možnost je legislativní úprava celostátní, novela zákona o ovzduší. To samozřejmě může trvat delší dobu, nicméně je to nástroj, který by mohl univerzálně platit v celé České republice a nejenom v Praze.

Mgr. Zdeněk NEUSAR, zastup. tiskový mluvčí, Ministerstvo dopravy ČR
Bavíme se o tom na úrovni Evropské unie. Řešíme to. Není vyloučeno, že provoz těchto lodí by v horizontu několika let třeba mohl být i zakázaný. U těch nových lodí, tam už je to nastavené. Budou se vlastně pravidelně kontrolovat. Musí splňovat poměrně přísné ty emisní limity. Ale u tady těch starých lodí se to pořád ještě řeší.

Mgr. Ondřej MIROVSKÝ, M.EM, Výbor pro dopravu Zastupitelstva hl. m. Prahy
Tak tady konkrétně vidíme, jak vypadá, když loď pouze kotví. A dodám, že s takovýmhle zdrojem se v běžném pražském provozu již nesetkáme, protože všechny autobusy jsou modernizované, mají nejvyšší stupně norem Euro a vlastně v běžném provozu nevidíte auto takto, takto čmoudící. A tato loď zde stojí již několik minut a je to možná jako několik desítek autobusů, které by stály na nějaké křižovatce. Autobusy řešíme, máme je legislativně podchycené, lodě, bohužel, nemáme a zde vidíme, proč je potřeba to udělat.

redaktor
Tvrzení, že lodní doprava je nejekologičtější, v Česku zdaleka neplatí. Pokud se nezmění legislativa, tento významný zdroj emisí a také významný zdroj zisku rejdařů bude i nadále ohrožovat zdraví obyvatel Prahy i turistů.

JUDr. Tomáš HOMOLA, radní Městské části Praha 5
My máme tři námitky hlavní. Ta první námitka je ten, ty nedostatky v tom zjišťovacím řízení EIA v návaznosti na měření, která městská část provedla, a na ty zjištění, které teda máme od fakulty ČVUT, která nám ty výsledky předala. Ta druhá námitka, ta se týká de facto likvidace toho veřejného prostoru, který je tady za námi, kdy v důsledku zprovoznění té komory by de facto z poloviny ten veřejný prostor, který je unikátní v Praze, a Praha je předmětem ochrany památkové rezervace UNESCO. Vůbec nechápu odbor památkové péče, že vydal kladné stanovisko k té komoře. Takže to je ta druhá námitka. A třetí, která je podle mě nejdůležitější a nejstěžejnější, je nesoulad s územním plánem. Každá vodní stavba tohoto charakteru, všechny zdymadla na Vltavě, ať už po proudu, nebo proti proudu, tak všechna jsou v územním plánu specifikována úplně jaksi podrobně, detailně, včetně zakreslení hranic vrat těch jednotlivých částí plavební komory a zde v tomto místě v územním plánu není ani zmínka o tom, že by zde jakékoliv vodní dílo tohodletoho typu mělo být. Takže ta naše námitka, a teď bych řekl číslo jedna, je nesoulad s územním plánem.

redaktor
V současné době probíhá územní řízení a místní lidé se obávají, zda se neregulovaný provoz výletních lodí pod Karlovým mostem nepřesune i do klidné laguny u Žofína. Bitva Pražanů s rejdaři teprve začíná.