Muka se "rozebzučí"

Před tisíci lety tam prožil dětství svatý Václav, dnes patří budečské hradiště na Kladensku modernímu umění.

Urbanista Jan Trejbal chystá boží muka, jimž bude místo Ježíše Krista vévodit včelí úl a pod ním broukoviště. "Muka právě odléváme z bílého betonu v prostorách Kloknerova ústavu ČVUT v Praze," uvádí umělec, jehož dvoumetrové dílo přímo navazuje na barokní mistry.

- Boží muka a medonosný hmyz. Jak to jde dohromady?

Boží muka patřila k typickému obrázku našeho venkova od 14. století, kdy se o nich objevují první zprávy. Pro mě nejzajímavější byla doba baroka, tedy 17. a 18. století, kdy vznikla tradice drobných sakrálních zastavení propojených s živoucí krajinou – taková boží muka sloužila i jako útočiště včel a brouků.

- Máme 21. století, co nového vnáší do stavby božích muk?

Nejsem čistokrevný sochař, takže jsem volil možná zbytečně složitý proces výroby. Použil jsem 3D frézování a tisk, kdy základní kopyto určené k výrobě hlavy a patky muk bylo složeno z dřevěných plátů, kde tvar je generován počítačovým softwarem podle požadavků přímo od hmyzu. Po hrubém opracování jsme od ledna v sádrařské dílně Akademie výtvarných umění v Praze vyráběli formy z laminátu a kovu. Poslední výrobní krok proběhl tento týden.

- Co tvůrčí finále obnášelo?

Pod vedením charizmatického ředitele ústavu docenta Jiřího Kolíska jsme odlili a odformovali oba dva díly z betonu UHPC (Ultra high performance concrete). Výsledek je dechberoucí a rád se o něj podělím na webu www.neozahrada.cz.

- Kdy včelí boží muka na Budči umístíte? Co byste k této výjimečné lokalitě uvedl?

K instalaci dojde v srpnu, muka budou umístěna v poloze Na Týnici, kam se tradují počátky raně středověkého hradiště Budeč, které je tradičně spojováno s mládím sv. Václava, z první třetiny 10. století. Tehdy opevnila akropoli hradiště dřevo-hlinitá hradba a byla zde postavena rotunda sv. Petra a Pavla – nejstarší dochovaná stojící kamenná stavba v Čechách. S neklidným obdobím první poloviny 10. století je snad možné spojovat i nález masového hrobu 50 bojovníků právě na Týnici, kdy někteří archeologové místo spojují i s legendární Luckou válkou. Abych ale dodal něco ze současného kontextu místa, je zde nádherný výhled na České středohoří, vede tudy cyklostezka 0077 z Okoře i červená turistická značka – a zároveň úžasný klid.

- Máte za to, že váš počin oživí tradici péče o sakrální památky?

Myslím, že tyto tradice stále přetrvávají a právě třeba barokní rafinovaně komponované krajiny – jako je Šporkův Kuks nebo i christianizovaná starověká hradiště – krásně dodnes ukazují, jak lze pracovat s drobnými památkami v kontextu celé lokace. Každopádně v případě mých včelích božích muk to bude každé jaro péče dětí ze základní školy Budeč o objekt (respektive o hmyzí domek), který bude potřebovat minimálně po dvou letech obnovovat. Novou tradici lze pozorovat i v širším smyslu v přístupu některých starostů a zastupitelů hlavně menších obcí, kteří mají slušné pravomoce k utváření udržitelného, ale tradičního klimatu.