Skóre: 0.70
Nejen technika a technologie, ale také rozvoj nových dovedností – to budou klíčové faktory v epochálním přechodu na průmysl 4.0. To je hlavní zpráva z fóra Approaching Industry 4.0: A Systematic Challenge for Humans, které v Praze ve středu 25. dubna uspořádaly Italsko-česká obchodní a průmyslová komora a Česko-německá obchodní a průmyslová komora.
Konferenci, na které zazněly zkušenosti ze tří zemí, kde má v hospodářství nadprůměrnou váhu zpracovatelský průmysl, zahájili svými pozdravy náměstek ministra průmyslu a obchodu Ondřej Malý, italský velvyslanec Aldo Amati, německý velvyslanec Christoph Israng, předseda Italsko-české komory Gianfranco Pinciroli a předseda Česko-německé komory Jörg Mathew.
"Hlavní výzvou průmyslu 4.0 není pouze implementace nových technologií, ale také rozvoj nových dovedností," uvedl ve svém příspěvku Jiří Bavor, koordinátor aktivit průmyslu 4.0 v koncernu Siemens. Nový způsob průmyslové výroby si vyžaduje nové znalosti a změnu zaběhlých způsobů uvažování, což je na trhu práce stále nedostatkové "zboží". Proto je nutné zapojit do průmyslové transformace také vzdělávací instituce. O to se snaží AIdAM, Italská asociace pro automatizaci a mechatroniku, jež zahájila spolupráci se čtyřmi technickými středními školami ve vzdělávání v oborech automatizace a mechatroniky. "Dáváme příležitost studentům a učitelům stát se podnikateli," řekl předseda asociace Michele Viscardi. Cílem projektu je, aby se obsahy průmyslu 4.0 staly součástí technického vzdělávání, a tudíž aby dovednosti nabyté ve škole odpovídaly poptávce na trhu práce. V této oblasti nabízí Italům silnou inspiraci německý systém duálního technického vzdělávání. "V rámci systému mohou podniky ovlivnit mnoho aspektů vzdělávacího procesu," vysvětlila Ramona Neuseová, vedoucí projektů VET (Vocational Education and Training) celosvětové sítě německých obchodních komor. V německém systému duálního vzdělání existuje mezi školami a podniky dohoda o náplni výuky, a firmy tak mohou ovlivnit obsahy vyučování a celého procesu vzdělávání.
Na konferenci byly rovněž představeny technologické inovace spjaté s koncepcí průmyslu 4.0, a to uvedením příkladů dobré praxe na mezinárodní úrovni. Alessandro Palla, výrobní ředitel italské skupiny Brembo, ukázal, jak nové výrobní technologie, analýza dat, a především interakce mezi výsledky analýz dat a stroji změnily výrobní proces v této skupině. "Například užíváme data získaná v tavicích pecích, abychom zlepšili přesnost a kvalitu našich produktů," uvedl Alessandro Palla. Zakladatel a výkonný ředitel českého start-upu NeuronSoundware Pavel Konečný představil technická řešení založená na analýze zvuků, jež jeho firma vyvíjí.
Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, místo konání konference, patří k nejdůležitějším centrům českého průmyslu 4.0. Jeho ředitel prof. Vladimír Mařík vysvětlil, že ústav zastřešuje aktivity akademického výzkumu, vývoje ve spolupráci s firmami i inkubátoru start-upů. Těsné propojení mezi akademickým výzkumem a firemním vývojem dobře ukazuje laboratoř Testbed, kterou účastníci konference navštívili, a kde si firmy mohou ve spolupráci s personálem institutu otestovat nová výrobní řešení.
Fórum Approaching Industry 4.0: A Systemic Challenge for Humans uspořádaly Italsko-česká obchodní a průmyslová komora a Česko-německá obchodní a průmyslová komora pod záštitou Italského velvyslanectví v Praze a Německého velvyslanectví v Praze. Institucionálními partnery byly ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, CzechInvest a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, podnikatelskými partnery Asociace malých a středních podniků ČR a AIdAM.