Ojedinělý test provedli včera silničáři s experty z ČVUT. Zkoušeli pevnost 95 let starého mostu.
Pětadevadesát let sloužil můstek mezi Holýšovem a Ohůčovem na Domažlicku veškeré automobilové dopravě mezi Plzní a hranicí s Německem na Folmavě. Teď ho čeká demolice hlavně kvůli tomu, že je na dnešní poměry příliš úzký.
Ještě před svým plánovaným koncem se stal mediální hvězdou. Ředitelství silnic a dálnic společně s experty z Českého vysokého učení technického most včera využili k neobvyklému experimentu. Vydrží konstrukce více než dvojnásobné zatížení, než pro něj bylo dosud povoleno, nebo se zbortí?
"Jde o extrémní zátěžový test. Není vyloučené, že ho most nevydrží. Byl postavený už v roce 1923. V posledních letech přes něj v průměru za den přejelo deset tisíc vozidel, z toho jednu třetinu tvořila těžká nákladní doprava. Jeho technický stav není důvodem k demolici. Když vezmeme stupnici se sedmi body, a jednička je nejlepší stav, tak tento most je na pětce. V naší terminologii je ve špatném stavu, ale neznamená to, že jej musíme zavřít," vysvětlil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
V současné době je kolem něj provizorní objížďka. Před mostem s odfrézovaným asfaltovým povrchem ještě zůstala dopravní značka zakazující vjezd autům těžším než 21 tun. Pokud by přes most jelo jediné vozidlo, mohlo vážit až 50 tun.
Silničáři s experty z ČVUT most včera plánovali zatížit 120 tunami kamenné drti. Nakonec kamiony navezly 142 tun kameniva, které bagry rovnoměrně rozprostřely po celé ploše a konstrukce to bez problémů vydržela.
Expert na betonové mosty ze stavební fakulty ČVUT Vladislav Hrdoušek řekl, že tak extrémní test nikdy nedělali. "Je to zcela výjimečná situace, nepamatuji, že bychom někdy zkoušeli tímto způsobem zlomit mostní konstrukci. Chceme této možnosti využít k tomu, abychom zjistili, jak konstrukce pracuje. Důležité je porovnat návrhové hodnoty, které vypočítáme, s těmi reálnými a ověřenými tímto testem," řekl Hrdoušek. Ředitel úseku kvality kontroly staveb ŘSD Jiří Hlavatý doplnil, že pro silničáře je nezbytné vědět co nejvíce o stavech mostů, které čeká demolice. Ještě před zahájením navážení kameniva technici z ČVUT na určených místech mostu i pod ním osadili přesně kalibrované měřící přístroje. Všechna data z nich nepřetržitě plynula do měřících přístrojů. které měli sestavené v blízkém stanu. Když kamiony navezly první dvě vrstvy a dva bagry je rozhrnuly do roviny, přístroje uprostřed zaznamenaly průhyb konstrukce o půl milimetru. V té době byla hmotnost kameniva 70 tun.
Když kamion z velkého návěsu svrhl na most třetí dávku, konstrukce byla prohnutá o jeden milimetr. Další drobné navýšení prohnutí tenzometry zaznamenaly po vysypání čtvrté vrstvy. V té době byla konstrukce zatížená 142 tunami. Most i takovou zátěž bez problémů udržel. Další kamion s kamenivem už experti neobjednali. "Akci jsme ukončili. Je to pro nás úspěch. Ověřili jsme si, že i když je most zařazen v pátém stupni jeho technické kondice, pořád je s velkou rezervou bezpečný," uvedl mluvčí ŘSD.
Ještě před navezením třetí vrstvy expert Vladislav Hrdoušek říkal, že most 120 tunové zatížení vydrží. "Kromě zátěžové zkoušky jsme dělali i jádrové odvrty, při kterých se získávají válečky z materiálu mostu a ty se pak zkoušejí na pevnost. U betonu z tohoto mostu vycházely překvapivě vysoké hodnoty. Svědčí to o tom, že předci používali dobré materiály, vysokou kvalitu měly izolace i jejich práce. Svědčí to i o údržbě. Všechny mosty, o kterých se dnes říká, že jsou ve velmi špatném stavu, selhávají většinou na izolaci. Musíme vzít v úvahu, že když tyhle stavby vznikaly v době, kdy se ještě silnice v zimě nesolily, dnes se do konstrukcí dostává slaná voda. Kdyby předci postavili tenhle most širší, mohl ještě sloužit," řekl Hrdoušek.
Jenže ve 20. letech minulého století stačila pro provoz vozovka široká pět nebo maximálně 5,5 metru. To je dnes málo, zvláště na silnici první třídy, jakou je tah z Plzně do Německa přes Folmavu na Domažlicku.
I když se most nezřítil, v pondělí ho k zemi pošlou bagry. Pětadevadesát let sloužil můstek mezi Holýšovem a Ohůčovem na Domažlicku veškeré automobilové dopravě mezi Plzní a hranicí s Německem na Folmavě. Teď ho čeká demolice hlavně kvůli tomu, že je na dnešní poměry příliš úzký.
Ještě před svým plánovaným koncem se stal mediální hvězdou. Ředitelství silnic a dálnic společně s experty z Českého vysokého učení technického most včera využili k neobvyklému experimentu. Vydrží konstrukce více než dvojnásobné zatížení, než pro něj bylo dosud povoleno, nebo se zbortí?
"Jde o extrémní zátěžový test. Není vyloučené, že ho most nevydrží. Byl postavený už v roce 1923. V posledních letech přes něj v průměru za den přejelo deset tisíc vozidel, z toho jednu třetinu tvořila těžká nákladní doprava. Jeho technický stav není důvodem k demolici. Když vezmeme stupnici se sedmi body, a jednička je nejlepší stav, tak tento most je na pětce. V naší terminologii je ve špatném stavu, ale neznamená to, že jej musíme zavřít," vysvětlil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
V současné době je kolem něj provizorní objížďka. Před mostem s odfrézovaným asfaltovým povrchem ještě zůstala dopravní značka zakazující vjezd autům těžším než 21 tun. Pokud by přes most jelo jediné vozidlo, mohlo vážit až 50 tun.
Silničáři s experty z ČVUT most včera plánovali zatížit 120 tunami kamenné drti. Nakonec kamiony navezly 142 tun kameniva, které bagry rovnoměrně rozprostřely po celé ploše a konstrukce to bez problémů vydržela.
Expert na betonové mosty ze stavební fakulty ČVUT Vladislav Hrdoušek řekl, že tak extrémní test nikdy nedělali. "Je to zcela výjimečná situace, nepamatuji, že bychom někdy zkoušeli tímto způsobem zlomit mostní konstrukci. Chceme této možnosti využít k tomu, abychom zjistili, jak konstrukce pracuje. Důležité je porovnat návrhové hodnoty, které vypočítáme, s těmi reálnými a ověřenými tímto testem," řekl Hrdoušek. Ředitel úseku kvality kontroly staveb ŘSD Jiří Hlavatý doplnil, že pro silničáře je nezbytné vědět co nejvíce o stavech mostů, které čeká demolice. Ještě před zahájením navážení kameniva technici z ČVUT na určených místech mostu i pod ním osadili přesně kalibrované měřící přístroje. Všechna data z nich nepřetržitě plynula do měřících přístrojů. které měli sestavené v blízkém stanu. Když kamiony navezly první dvě vrstvy a dva bagry je rozhrnuly do roviny, přístroje uprostřed zaznamenaly průhyb konstrukce o půl milimetru. V té době byla hmotnost kameniva 70 tun.
Když kamion z velkého návěsu svrhl na most třetí dávku, konstrukce byla prohnutá o jeden milimetr. Další drobné navýšení prohnutí tenzometry zaznamenaly po vysypání čtvrté vrstvy. V té době byla konstrukce zatížená 142 tunami. Most i takovou zátěž bez problémů udržel. Další kamion s kamenivem už experti neobjednali. "Akci jsme ukončili. Je to pro nás úspěch. Ověřili jsme si, že i když je most zařazen v pátém stupni jeho technické kondice, pořád je s velkou rezervou bezpečný," uvedl mluvčí ŘSD.
Ještě před navezením třetí vrstvy expert Vladislav Hrdoušek říkal, že most 120 tunové zatížení vydrží. "Kromě zátěžové zkoušky jsme dělali i jádrové odvrty, při kterých se získávají válečky z materiálu mostu a ty se pak zkoušejí na pevnost. U betonu z tohoto mostu vycházely překvapivě vysoké hodnoty. Svědčí to o tom, že předci používali dobré materiály, vysokou kvalitu měly izolace i jejich práce. Svědčí to i o údržbě. Všechny mosty, o kterých se dnes říká, že jsou ve velmi špatném stavu, selhávají většinou na izolaci. Musíme vzít v úvahu, že když tyhle stavby vznikaly v době, kdy se ještě silnice v zimě nesolily, dnes se do konstrukcí dostává slaná voda. Kdyby předci postavili tenhle most širší, mohl ještě sloužit," řekl Hrdoušek.
Jenže ve 20. letech minulého století stačila pro provoz vozovka široká pět nebo maximálně 5,5 metru. To je dnes málo, zvláště na silnici první třídy, jakou je tah z Plzně do Německa přes Folmavu na Domažlicku.
I když se most nezřítil, v pondělí ho k zemi pošlou bagry.